Trixie

Kapitola 15

,,Jsem unavený. Mám hlad. Je mi zima. Chci maminku...'' kňoural Karamel.
,,Buď zticha!'' obořila jsem se na Karamela. ,,Snažím se něco vymyslet a tímhle mi nepomáháš,'' řekla jsem.
,,D-dobře Trixie,'' řekl vyděšeně Karamel.
,,Jsem ráda že to chápeš,'' řekla jsem podrážděně.
Po tomto rozhovoru jsem se snažila najít nějaké jídlo. Ale kde? Hříbě jako je Karamel potřebuje matku na kojení, proto nechápu, proč tu není. Pokračování v čemkoliv bylo marné. Ani jeden kůň na dohledu.
,,Jsi unavený?'' zeptala jsem se.
,,Strašně'' odpověděl Karamel. 
,,Tak si lehni, dnes budeme spát tady,'' řekla jsem a koukla se na Karamela. Ten už spal. Chvíli jsem ještě obcházela okolí a když jsem si byla jistá, že je místo čisté, šla jsem spát taky.
Spala jsem kousek od Karamela.
Když jsem se ráno probrala, byl Karamel hned vedle mě.
,,Vstávej, hříbě,'' řekla jsem a šťouchla do Karamela.
,,Mám hrozný hlad!'' zafňukal Karamel.
,,Tak se najez,'' řekla jsem.
,,Ale čeho?'' zeptal se Karamel.
,,Trávy,'' odpověděla jsem otráveně a šla jsem pryč. Za chvíli mě Karamel doběhl.
Nic jsem neřekla a šla dál. Když jsme se přiblížili k louce, uviděla jsem známe koně. Byla to Fury a s malým hříbětem.
,,Ahoj Fury! To jsem já, Trixie!'' vykřikla jsem na Fury, aby poznala, že nejsem nebezpečí.
,,Trixie!'' zavolala Fury a klusala směrem ke mě. Já jsem šla taky, ale nemohla jsem opustit Karamela.
,,Ahoj Fury. Mám tu problém,'' oznámila jsem.
,,A jaký Trixie?'' zeptala se Fury.
,,Karamel je hladový a nechce jíst pevnou stravu. Myslíš že by ses o něj mohla postarat?'' zeptala jsme se.
,,Asi jo,'' odvětila Fury.
,,Moc ti děkuji. Mám ho plné zuby,'' řekla jsem vděčně.
Najednou, jako naschvál, začalo pršet.
,,To snad ne,'' řekla Fury a klusala s oběma hříbaty směrem k malé jeskyni.
,,Jdeš taky?'' zeptala se mě Fury.
,,No,'' zdržovala jsem. Pak za mnou udeřil blesk.
,,Počkej na mě!'' vykřikla jsem a běžela se schovat.
Po nějaké době hříbata usnula a já si konečně mohla popovídat s normální klisnou.