Sestra Harryho Pottera

13. He is back!

Byl to Voldemort. Jizva kterou jsem většinu času ignorovala, zaplála bolestí. Čelo jsem měla v jednom ohni.
Postava zahalená v kápi přišla k Peterovi který ležel na zemi a fňukal. „Můj pane."
„Hůlku, Červíčku." Červíček vytáhl dlouhou a bílou hůlku.
„Ruku, Červíčku" A Červíček mu podal pahýl. „Tu druhou Červíčku.
Neochotně natáhl levou paži a vykasal si levý rukáv. Na předloktí černě žhnulo znamení zla. Voldemort k němu přiložil hůlku a pak ji zvedl k nebi. Podívala jsem se na horu a z mraků se utvořilo znamení zla.
Mezi náhrobky se začali s tlumeným prásknutím začali objevovali postavy. Smrtijedi.

Postavili se do kruhu okolo Voldemorta a mě s Harrym. Všichni měli stříbrné masky.
„Jsem zklamán že mě nikdo z Vás nehledal. Avery, Crabbe, Goyle! A ani ty Luciusi." Řekl a ztrhnul masky. Tiše jsem zalapala po dechu. Stál tám Dracův otec a klečel před Voldemortem. Tak jo. Hra začíná. Řekla jsem si. Voldemort se otočil k Harrymu a mně.
„Harry, Lily jsem rád že jste nás poctili svou návštěvou. Díky Vaší krvi jsem se vrátil. Lily vypadáš jako tvá matka, než jsem ji zabil." Řekl tiše a výsměšně. Vlasy jsem si změnila na černou a oči na modrou a ušklíbla jsem se.
„Tss. Metamorfomág. Mohl jsem to čekat." Řekl a přistoupil k Harrymu. „Pořád tam máte jizvu. Velmi pěkná památka na mě." Řekl a dotkl se jí.
Měla jsem pocit že se mi hlava rozkočí bolestí.
Po té přesměroval pohled na mě. Pomalu šel a já měla čas se připravit. Zhluboka jsem se nadechla a začala hrát. Zastavil se přede mnou a podíval se mi do očí. Zablokovala jsem si hlavní myšlenky a vzpomínky a nasadila falešné.

Pohled Voldyho

Podíval jsem se jí hluboko do očí a to co jsem tam viděl mě překvapilo. Zrcadlil se tam strach, obavy a vzdor ale i obdiv a odhodlání.
„Slyšíš mě?" Zeptal jsem se jí. Teď se moje nově nabytá schopnost hodila. Byl jsem s ní a Potterem spojený krví. Proto jsem se jí mohl dostat do myšlenek a nasazovat tam svoje.
Škubla sebou.
„Ano."
„Přidáš se na mou stranu a budeš mi věrná?" Věděl jsem že odmítne.
„Ano, velmi ráda. Potter si ukradl všechnu slávu. Už mě to nebaví, být věčně druhá." Tato odpověd mě zaskočila.
Prozkoumal jsem její mysl a neviděl jsem tam stopy lži. Opravdu se chtěla ke mně přidat. Využiji toho že je v Bradavicích a má blízko k Brumbálovi. Jen se to nesmí dozvědět Potter.
„Dobře. Budeš v Bradavicích jako můj špeh. Ale Potter se o tom nesmí dozvědět. A sblížíš se s mladým Malfoyem. Usadím se v Malfoy manoru. Dál uvidíš."

„Ano, můj pane." Vydechla a obdiv se jí vytratil z očí a nahradil ho strach a nenávist. Pousmál jsem se byla to dobrá herečka.

Pohled Lily

Jakmile odešel z mé hlavy, vydechla jsem. Uvěřil mi. Zase se věnoval Harrymu. Švihl hůlkou a osvobodil mě a Harryho.
„Avery, Malfoyi držte ji. Tento souboj je mezi mnou a panem Potterem." Řekla a dva muži mě popadli za paže. K jejich smůle jsem měla volná zapěstí a v hábitu jsem nahmatala hůlku.
„Crucio."
A Harry se na zemi svíjel v bolestivých křečích. Trhala jsem sebou ve snaze se osvobodit ale jenom se uchechli a chytili mě ještě pevněji. Zaměřila jsem se zpátky na souboj a čekala na správný moment. Tem teď nastal.
„Mdloby na Vás!" Zaburácela jsem a Malfoy senior a Avery padli k zemi. Přiskočila jsem k Harrymu a zaburácela jsem společně s ním.
„Expilliarmus!"

„Avada kedavra!"

Naše kouzla se spojila a teď už to bylo jen přetahování. Najednou se okolo nás tří utvořila kupole a místo rudého a zeleného paprsku byli zlaté nitky a na nich kapky. Pomalu se blížili k Voldemortovi a když se dotkli jeho hůlky tak se stalo něco ohromného. Hůlka jakoby zaječela a z jejího konce vyletěla jakoby mlhová ruka. Vykulila jsem oči. Jako další vyletěl Cedrik. Po něm starý muž. Hned po muži následovala žena. Domyslela jsem si že to bude Berta Jorkinsová. Po té vyletěli ještě dvě postavy.
Matka a otec. Byli jakoby z mlhy a pyšně se na nás dívali. „Až se spojení přeruší nebudeme mít moc času. Ale zdržíme jak jen budeme moct." Řekl James Potter.

„Harry, Lily. Prosím vezměte mé tělo rodičům."
„Spolehni se." Zachrčela Lily a už jen ztěží držela hůlku.
„Jsme na Vás opravdu pyšní. Došlijste tak daleko a máte toho ještě hodně před sebou. Jen vydržte." Řekla jejich matka.
„Až napočítám do tří. Přerušíte spojení a běžte k přenášedlu.
Raz, dva TŘI...!"
Lily s Harrym obrátily hůlky k nebi. Kouřové postavy se vrhli na Voldemorta.
Harry se mnou v závěsu běžel k Cedovi a poháru. Přes naš létali kletby.
„Mdloby na tebe!" Zaječela jsem a vrhla kouzlo za sebe. Harry vrhnul k zemi a já se ho chytla za ruku. Druhou jsem popadla Ceda.
„Accio." Zvolal Harry. Pak už jen cítila škubnutí a slyšela Voldemortův vzteklý řev.

Dopadla jsem obličejem do trávy. Nos jsem měla plný její vůně. Ozval se jásot a potlesk. Teprve teď na mě dopadli události a ja začala vzlykat. Otočila jsem se na břich a stále jsem svírala Cedovo zápěstí. Slzy mi tekly proudem.
„Cedrik Diggory je mrtvý." Ozval se něčí hlas. Vzápětí už byl jen šepot. Všichni šeptali tu jedinou větu. „Otevřela jsem oči a uviděla jsem Brumbála jak se nad námi tyčí. Sehnul se a začal mluvit.
„Klid Lily, už je dobře. Už můžeš Cedrika pustit. Už je doma. Nepomůžeš mu."
Ale nechtěla jsem ho pustit. Brumbál se sehnul a nečekanou silou odtrhl Cedrika a zvedl mě.
„Kde je Harry?" Zeptala jsem se vyděšeně.
„Profesor Moody ho odvedl na ošetřovnu.
„Pane profesore musíme je okamžitě najít. Moody není pravý Moody. Je to smrtijed. Harry je v nebezpečí." Doslova jsem šílela.

„Dobře, hmed se za nimi vydáme." Řekl a mi jsme vyrazili. Cestou mě trochu podpíral protože jsem nebyla schopná pořádně chodit.

„Poppy je tu pan Potter?" Otázal se když jsme dorazili na ošetřovnu.
„Ne Albusi." Řekla madam Pomfreyová.
„Kabinet. Bude v kabinetu. Falešný Moody ho tam musel odvést aby ho dorazil." Vyhrkla jsem a okamžitě jsme vyrazili.
„Bombarda." Pronesl Brumbál a dveře vyletěli. V kabinetu stál Moody a hůlkou mířil na spoutaného Harryho.
„Expelliarmus. Mdloby na tebe." Zaječela jsem a Moody se svezl na zem.