Sestra Harryho Pottera

55. Křiklan

,,Dobrý večer Horácio." pozdravil Brumbál. Koukla jsem na Harryho a potlačila uchechtnutí. Měl otevřenou pusu překvapením. Obrátila jsem pohled zpět na osobu. Byl to náramně tlustý a plešatý stařec. Měl velké oči,mroží knír a hedvábné růžové pyžamo. ,,Nemusel jsi mě tou hůlkou šťouchat,tak důkladně Albusi. Bolelo to. " Postěžoval si a masíroval si otylé břicho.,, Co mě prozradilo? " Zeptal se. ,,Drahý Horácio, kdyby tento dům navštívili smrtijedi, bylo by nad ním znamení zla." Řekl Brumbál pobaveně. Stařík se pleskl do čela.,, Já věděl, že jsem na něco zapomněl." Zamumlal.,, No nic... Stejně bych na to neměl čas. Sotva jsem si stihl upravit čalounění a už jsi vešel. Byl jsem ve vaně proto jsem neslyšel poplach." Vysvětlil. ,,Nechceš pomoct uklidit? " Zeptal se vlídně Brumbál.
,,Prosím." Kývl Horacio.
Postavili se k sobě zády a sehraně mávli hůlkami. Udělala jsem to samé,ale tak aby mě Horacio neviděl.

Všechen nábytek odlétl tam kam patřil, vysklené fotografie se znovu zacelili, roztrané knihy se slepili, olejové lampy se vznesly a dolétly na stolky, díry se zacelily a stěny se očistily.
,,Mimochodem, co to bylo za krev?" Zeptal se Brumbál i když to věděl. ,,Myslíš tu na stěně?  Dračí. " Hulákal starý kouzelník přes rachot. Zazněl závěrečný akord opraveného klavíru a následovalo ticho. ,,Má poslední lahvička  a ceny přitom momentálně vyletěly až do nebes. " Huhlal si a vzal ze stolku malou lahvičku plnou rudé tekutiny. Chvíli si ji prohlížel a pak ji vrátil. V tom mu pohled padl na nás.,, Ho hó," vydechl a velkýma očima utkvěl nejdříve na Harryho a pak následně na mé jizvě.,, Tohle," ozval se Brumbál, ,,je Harry Potter a jeho sestra Lily Potter. Lily,Harry, seznamte se s mým starým přítelem a kolegou Horaciem Křiklanem.
,,Těší mě." Řekli jsme s Harrym zároveň, ale vypadalo to, že nás Horacio ignoroval. Otočil se k Brumbálovi. ,,Tak takhle jsi si myslel, že mě přesvědčíš co?  Tak abys věděl, odpověď zní ne Albusi." Protáhl se okolo nás. ,,Doufal jsem, že si dáme alespoň skleničku. Připít si na staré, dobré časy." Řekl nevinně Brumbál. Horacio zaváhal.
,,Tak dobře, ale jen jednu. "
Brumbál se usmál a posadil se na pohovku. Harry usedl do křesla a já ho následovala do křesla vedle něj. Oba jsme seděli přímo naproti Křiklanovi, který v koutě cinkal s karafou. Otočil se a rychle odvrátil hlavu. ,,Tumáš..." pod sklenici Brumbálovi a pak nabídl podnos nám. Posadil se a zapadl do měkkých polštářů. Nohy měl tak krátké, že mu nedosahovali na zem.
,,Tak povídej, Horacio, jak se ti pořád daří?" Zeptal se Brumbál.
,,Není to žádná sláva. Jsem slabý na prsa, hned se zadýchám a taky mě trápí revma. Ale dalo se to čekat. Stáří. Únava." Postěžoval si Křiklan hned. ,,Nejsi ještě ani tak starý, jako já Horacio." Namítl Brumbál s úsměvem. ,,No v tom případě  bys možná měl o odchodu na odpočinek i ty." Odsekl hrubě Křiklan a bledýma očima zabloudil k Brumbálově zraněné ruce.,, Jak vidím, reakce už nemáš jako dřív. ,,Máš pravdu." Přitakal s andělským klidem Brumbál, zatřásl rukávem a odhalil špičky popálených a zčernalých prstů. ,,Nepochybně jsem pomalejší než jsem býval." Dodal.
,,A co ta všechna opatření Horacio? Proti komu jsou vlastně mířena? Proti smrtijedům nebo snad proti mně? "
,,Co by smrtijedi chtěli od starého dědka jako jsem já?" Odsekl nerudně. Upila jsem trochu skřítčího vína a poslouchala dál.
,,Podle mého by nejspíše chtějí, aby jsi jim propůjčil talent k vydírání, mučení a vraždění. " Odpověděl pohotově Brumbál. Málem jsem se zakuckala, ale vydržela jsem to. ,,To mi chceš tvrdit, že se tě smrtijedi ještě nepokoušeli naverbovat?" Pokračoval. Horacio si Brumbála chvilku prohlížel zlým pohledem a pak zamumlal: ,,Nedal jsem jim příležitost. Už rok jsem v pořád v pohybu."
,,Chytré." Odpověděl Brumbál a nečekaně vstal.,, Už odcházíte? " Zeptal se nadějně Křiklan.,, Ne, jen jsem se chtěl zeptat zda mohu použít tvoji toaletu. "
,,Ach tak... Do chodby a druhé dveře vlevo." Zahučel zjevně zklamaný Křiklan. Brumbál odešel a zavládlo trapné ticho. Vstala jsem a šla ke stolku v rohu, který mě zaujal už před deseti minutama. Byl plný fotografií.
,,Nemyslete si, že nevím, proč Vás přivedl s sebou." Vyhrkl zničehonic Křiklan. Otočila jsem se na něj. Chvíli mezi mnou a Harrym těkal pohledem.,, Jste tak podobní svým rodičům. Lily ty jsi celá matka a Harry ty jsi celý James až na ty oči." Povzdechl si. ,,My víme pane." Řekli jsme současně a usmáli se.,, Lily slyšel jsem, že nejsi obyčejná." Nadhodil. ,,Ano pane. Jsem metamorfomág." Odpověděla jsem a otočila se zpět k fotkám.,, Ach ano. Jako učitel bych neměl mít žádné oblíbence, ale ji jsem si oblíbil. Vaší matku. " Dodal, když viděl Harryho a můj nechápavý pohled.,, Lily Evansová. Byla to jedna z nejchytřejších studentek. A měla temperament. Okouzlující dívka. Říkával jsem, že je škoda, že není v mě koleji. Odpovídala dost drze. "
,,Která kolej byla vaše? " Zeptala jsem se.,, Býval jsem ředitel Zmijozelu. " Odpověděl.,, No tak. Nedívej se na mě skrz prsty. Vy jistě patříte do Nebelvíru, jako oni že? " ,,Harry ano pane, ale já jsem ze Zmijozelu." Odpověděla jsem. Křiklan vypadal na vteřinu překvapeně. ,,Oh aha. V rodinách se to obvykle dědí ale jen obvykle. Slyšeli jste o Siriusi Blackovi?  Toho co utekl z Azkabanu? Ve škole byl největší kamarád vašeho otce. Celá rodina Blacků chodila do mé koleje, ale Sirius skončil v Nebelvíru! Velká škoda. Učil jsem pak jeho bratra Reguluse, ale rád bych učil oba."
Mluvil jako sběratel, kterého někdo v dražbě přelicitoval. Očividně se ztratil ve vzpomínkách. ,,Vaše matka samozřejmě pocházela z mudlovské rodiny. Byl jsem překvapen, když jsem se to dozvěděl. Byla tak dobrá, že jsem si myslel, že musí být čistokrevná."
,,Jedna z mých nejlepších kamarádek je z mudlovské rodiny a je nejlepší z celého ročníku." Ozval se Harry.,, Je to zvláštní že? " Ušklíbl se Křiklan.
,,Ani ne." Odsekl chladně Harry. Křiklan na něj překvapeně pohlédl.,, Nesmíš si myslet, že jsem předpojatý! " Bránil se. Harry mlčky přikývl.

,,To všechno jsou snímky mých bývalých studentů." Řekl a přešel ke mně.,, Támhle vidíš Ambrosia Fluma z Medového ráje a támhle je Gwenog Jonesová, kapitánka Holyheadských harpyjí.,,A jste v kontaktu? " Zeptala jsem se. Úsměv z jeho obličeje zmizel.,, Samozřejmě že ne, už rok nejsem v kontaktu s nikým.,, Přesto ale v době jako je tato, se žádný kouzelník raději neukazuje. Brumbálovi se to mluví,ale přijmout teď místo profesora je, jako se veřejně přihlásit k loajalitě vůči Fénixovu řádu!"
,,Nemusíte vstupovat do řádu, aby jste mohl učit v Bradavicích." Namítl Harry a úplně nezakryl výsměšný tón.,, Většina učitelů v Řádu není a nikdo z nich nebyl zavražděn - tedy kromě Quirrella, ale ten byl služebník pána Zla a zasloužil si to." Řekla jsem. Vyhnula jsem se překvapenému pohledu Harryho. ,,Řekla bych, že dokud je ředitelem Brumbál,je profesorský sbor ve větším bezpečí než většina jiných kouzelníků. Říká se, že Brumbál je přeci jediný člověk, kterého se Pán Zla kdy bál. " Pokračovala jsem. Křiklan vteřinu nebo dvě koukal do blba a zřejmě o našich slovech uvažoval.

Do pokoje se vrátil Brumbál. Úplně jsem zapomněla, že tu s námi je.,, Á tady jsi Albusi. Máš problém s zažíváním?"
,,Ne jen jsem si četl v mudlovských časopisech. Líbí se mi pletací vzory. Harry, Lily už jsme si Horaciovi pohostinosti užívali dost. Myslím, že je čas odejít. " Harry okamžitě vstal z křesla a já ho následovala k Brumbálovi. ,,Vy už jdete? " Zeptal se poněkud zaraženě Křiklan. ,,Ale jistě, že jdeme. Ztracený případ poznám od začátku. " Odvětil Brumbál a zapínal si cestovní plášť. Křiklan se tvářil poplašeně. Sledoval jak si Harry zapíná bundu a já jak si zapínám lehký plášť.,, Nu je mi líto, že o místo nemáš zájem. " Řekl Brumbál a podal mu neporaněnou ruku.,, V Bradavicích bychom tě uvítali."
,,Sbohem." Rozloučili jsme se s Harrym společně.

Byli jsme už u domovních dveří, když se za námi ozvalo volání.,, Dobrá tak já to beru! "
Brumbál se otočil a viděl, že Horacio stojí mezi dveřmi obýváku, celý zadýchaný.,, Vrátíš se tedy do aktivní služby? " Otázal se.,, Ano. Ano" Ujistil ho Křiklan.,, To je skvělé. V tom případě se uvidíme prvního září. "
,,Ano to uvidíme, ale chci přidat na platu! " Brumbál se uchechtl a pokýval hlavou. Už v klidu jsme došli na náměstí a přemístili se na místo, kde by se dalo říci, že je můj a Harryho druhý domov.

Tak jo 1366 slov. Pokoušela jsem se Vám napravit dlouhou neaktivitu a minulou krátkou kapitolku. Miluju vás všechny.
Ann