Sestra Harryho Pottera

44. NKÚ

Pokud byla panika před dvěma týdny velká, tak teď byla obrovská. Každou hodinu jsem zabavovala různé dopovací a povzbuzovací lektvary a údajné dračí spáry, které byli ve skutečnosti jen trusem od běhnic. Schůzky BA byli přerušeny, protože se všichni páťáci učili. I Vyšetřovatelský sbor byl pozastaven, protože jsem donutila naši partu, aby se učila a Dolores to akceptovala.  Většinu času jsem trávila v knihovně a KNP kde jsem se učila a zkoušela nová kouzla. Jediné co nebylo zrušeno byl famfrpál. Bylo jasné, že pohár je náš, ale i tak jsme trénovali.

2 dny před NKÚ jsem se vydala učit ven. Posadila jsem se pod vrbu na kopci. Nikdo mě neviděl, ale já měla rozhled na celé okolí. V jezeře se líně povalovala oliheň a pod rozkvetlou jabloní sedělo trio a o něčem se vzrušeně bavili. Nejspíše o Drápovi, protože Ron vypadal vyděšeně. Opakovala jsem si formule, protože ty mě čekali nejdřív. Sbor měl tu výhodu, že dostal rozvrh o den dřív než ostatní. Z lesa vyletělo hejno havranů. Dráp nejspíš jen tak vylomil další borovicu. 

Konečně nastal den zkoušek. Ráno u snídaně jsme seděli úplně na kraji stolu. Jedla jsem toasty s marmeládou a bavili jsme se o zkouškách. Najednou se ozvala rána. Otočila jsem hlavu tím směrem a viděla Miu jak kouká ven ze síně. Koukla jsem se zase tam a viděla asi 10 starých čarodějek a kouzelníků. ,,Už jsou tu. Ta komise." Šeptla jsem. Všichni se otočili. Theresa zbledla do barvy Dracových vlasů. Lyra zabořila nos do učebnice jasnovidectví které ji někdy nešlo. Pansy vypadala, že brzy vyhodí svoji snídani. Jen kluci byli v pohodě. Dolores stála u komise. Protože jsme seděli u dveří tak jsme vše slyšeli, ale tohle štěstí nemělo trio, které se zvedlo a nenápadně pomalu šlo do věže. 

,,Jakou jste měli cestu? " Zeptala se hlasitě Dolores nejstarší čarodějky.  ,,To je Griselda Marchbanksová." Šeptl mi Draco a dál poslouchal. „Cesta byla výborná děkuji za optání, už jsme ji absolvovali Merlinvíkolikrát." Paní Marchbanksová byla očividně nahluchlá, protože mluvila velmi hlasitě .  Více jsme už neslyšeli protože přišel Brumbál. „Dobry den, vítejte v Bradavicích. Co kdyby jsme šli do mé pracovny na šálek čaje?" Řekl a odváděl je do reditelny.
Jakmile jsme dosnidali, tak nás čekala písemná zkouška z formulí. Když jsme znovu vešli do síně všechny stoly byli pryč a nahradili je dřevěné lavice pro jednoho. Usadila jsem se do prostřední řady přímo do středu. Po mé pravici seděl Draco a po levici Lyra. Za mnou seděla Theresa a vedle ní Thomas. Pansy se usadila přede mne a Blaise vedle ni. Vedle Lyry se usadil Theo.
Na lavici mi přistálo zadani. „Můžete začít ." Zavelela Minnie. Otočila jsem svoje zadání a přečetla si první otázku .
1) Popište kouzlo na vyvolávání silného proudu vody.
Vzpomněla jsem si na vytopené dívčí záchody nv Krásnohůlkách a s jistotou napsala Aqua Erupto.
2) Popište kouzlo na vyvolání ohně
Tentokrát mi myslí přeběhla vzpomínka na ohořelý hábit madame Maxime. Mírně jsem se pousmála a začala psát .

Po zkoušce byl oběd. Všechny kolejní stoly se vrátili na původní místo. Nabrala jsem si brambory se zeleninou a u toho si pročítala kouzla. 
Když jsme se najedli tak jsme čekali před sini. Asi po hodině se konečně ozvalo. „Patilová Padma, Patilová Parvati, Potter Harry, Potterová Lily, Parkinsonová Pansy. "  Vešla jsem do síně .
„Profesor Everdeen je volný slečno Potter. " Zapištěl profesor Kratiknot.  Šla jsem je stolku kde byl celkem mladý a pohledný kouzelník. Zvedl ke mě oči které měli barvu shnilých hrušek a zeptal se. „Vy jste slečna Potter? Ta slavná Potter?" Usmála jsem se a kývla .
„Dobrá zacneme. Barva této krysy je nudna. Změňte ji prosím na modro. " Vytáhla jsem hůlku a pronesla. „Colovaria " Barva krysy už nebyla šedá ale nebesky modrá. „Výtečně teď udělejte s tímto kalíškem pár kotrmelců. " Celkově ta zkouška dopadla dobře. Po večeři nás nečekal odpočinek ale opakování si lektvarů. Když jsem šla spát tak jsem měla plnou hlavu přísad do lektvarů.
Ráno nás zase čekala písemná část, která byla velmi lehká. Po ní měli někteří jasnovidectví a někteří runy. Ty runy jsem měla já a Mia. Byli to celkem lehké překlady a tak jsem měla během chvíle hotovo.  Když jsme šli ze zkoušky tak se Mia koukala do učebnice. Podle vzteklého prasknutí a dupotu jsem poznala, že má asi chybu. Škodolibě jsem se ušklíbla a mířila do sklepení na praktickou zkoušku.
S potěšením mohu říct, že jsem ji zvládla na výbornou. Dostala jsem svítící lektvar a ten jsem připravovala ve čtvrtém ročníku s Lyrou na výbornou.  Znovu jsem tam tedy hodila svůj vlas a lektvar měnil barvy .

Večer jsem si opakovala OPČM a POKT.

„Výtečně." Zatleskal profesor Tofty který mě a Harryho zkoušel z obrany. Právě jsme minová najednou ukázali dokonalé kouzlo na zahnání bubáka. „Tak to bude vše. Pokud ovšem ... Slyšel jsem od madam Bonesové, že umíte vyčarovat patrona tak za nějaký ten bod navíc? "
Otočili jsme se zády k sobě a oba najednou vyřkli „Expecto patronom." Harryho jelen přeběhl síň a můj panter ho následoval. Počkat ... Panter? Změnil se mi patron a ani o tom nevím. Viděla jsem Harryho vykulený pohled a tak jsem rychle dělala, že o tom vím. „Výborně " Zatleskal znovu profesor když se oba patroni rozplynuly. ,,Můžete jít." Propustil nás. Rachle jsem vyšla ven a schovala se za roh, protože před síní čekali Ron a Hermiona. ,,Lily se změnil patron." Vydechl Harry jakmile k nim došel. Ušklíbla jsem se a raději spěchala na zkoušku z POKT. Zvládla jsem ji dobře. Úspěšně jsem vybrala potravinu pro nemocného jednorožce a rozeznala bodloše od ježka. Trik byl v tom, že jsem si přičarovala misku s mlékem a bodloš dostal záchvat vzteku, protože si myslel, že ho chci otrávit. V pátek jsme skládali zkoušku z bylinkářství. Já ji přežila bez úhony, ale Draca pokousala nějaká kytka a Therese se do vlasů zapletlo osidlo. Byl víkend a bylo volno. My ovšem ji nevěnovali odpočinku. Opakovali jsme si astronomii a dějiny. 

Bylo zase pondělí a seděli jsme v učebně dějin a psali zkoušku. Najednou mě zapálila jizva a pak jsem viděla jen tmu. Poslední co si pamatuju bylo žuchnutí na zem, které nebylo mé, protože mě Draco chytil včas.

***

Zase jsem šla chodbou bez oken. Na konci byli černé dveře se stříbrnou klikou. Tentokrát jsem je otevřela a vešla. Všude v místnosti byli skleněné koule naplněné nějakým kouřem. Vypadali jako ty z kterých věštíme, ale o hodně menší.  Rozeběhla jsem se a míjela řady. Tady je to řada 97. Odbočila jsem a mířila na konec. 

***

,,LILY, LILY. VZBUĎ SE!" S trhnutím jsem otevřela oči a zjistila, že jsem na ošetřovně. Bolela mě hlava a jizva pořád nepříjemně pálila. Nechápala jsem co se stalo. Na posteli vedle mě ležel Harry a pořád spal. ,,Co se stalo?" Zachraptěla jsem. ,,Omdlela jsi a Potter taky." Odpověděla Pansy a znechuceně se podívala po Harrym. Vyhoupla jsem se do sedu a přispěchala ke mě Poppy. ,,Mohu odejít madam Pomfreyová?" Udělala jsem psí oči. ,,Můžete slečno, ale Váš bratr si tu ještě poleží." Dodala. Rychle jsem vstala a společně s mojí partou odcházela. ,,Jak dlouho jsem byla mimo? " Zeptala jsem se.  ,,Asi hodinu. Večer děláme astronomii." Odpověděla Lyra. Otráveně jsem zabručela a šla si opakovat planety a jejich měsíce.

Večer o půlnoci jsme seděli v Astronomické věži a zapisovali polohu hvězd a planet. Zrovna jsem zakreslovala Jupitera, když jsem koutkem oka na zemi zahlédla nějaké stíny. Byli to čtyři postavy v pláštích. Mířili k Hagridovu srubu. Chvilku stáli před dveřmi a pak jedna postava zaklepala. Dveře se otevřeli a oni vešli do vnitř. Během minuty ovšem jedna z postav doslova vyletěla ven a další ji rychle následovali. Po vteřině vyšel ven i Hagrid. Postavy hned vstali a začali po něm metat paprsky. Hagrid popadl Tesáka a utíkal. Najednou se ozval zvuk dveří a na pozemky vběhla profesorka McGonagallová. Začali na sebe ječet a pak všichni napřáhli hůlky. Už jsem neváhala. Vylezla jsem na okno a skočila. Za mnou se ozývali výkřiky. Těsně před dopadem jsem švihla hůlkou. ,,Aresta momentum." Zpomalila jsem a lehce dopadla. Rychle jsem se rozeběhala a na vteřinu přesně odstrčila Minervu. Ještě jsem stihla vyčarovat silný štít. Čtyři rudé paprsky zasáhli štít a já se zapotácela. Sice nebyli nijak silné, ale stačilo to. Tentokrát čtyři rudé paprsky opustily mojí hůlku a ty brzy našli svůj cíl. Všechny postavy se zhroutili na zem. 

,,Jste v pořádku?" Zeptala jsem se Minnie a pomáhala jí vstát. ,,Ano slečno, děkuji, ale neměla jste to dělat." Přijala mojí ruku a vstala. Pak švihla hůlkou a postavy se vznesly. ,,Vraťte se na zkoušku." Dodala a zmizela.