Prolog

183 12 3
                                    

Dole důležité info, prosím přečíst.

,,Můžeš mi říct, jak se ti to sakra mohlo povést?!" ptal se na pohled dvacetiletý chlapec dívky po svém boku hrubším hlasem posazeným celkem nízko. Byl v džínových tříčtrvťácích pod kolena, černém triku s krátkým rukávem, ve kterém se mu rýsovaly svaly a zelené mikyně. Byl to modrooký blonďák s dlouhýma řasama a plnými rty. Měl tak sto sedmdesát centrimetrů. Dívka byla jeho přesným opakem. Měla černé, vlnité vlasy těsně pod ramena, smaragdově zelené oči, husté řasy a plné rty. Také její tělo bylo vypracované. Na sobě měla černé přiléhavé tílko a džínové kraťasy nad kolena. Měřila tak sto šedesát pět centimetrů. Jí bylo šestnáct let.
          ,,Nevím." vydechla frustrovaně dívka a svůj pohled zavrtala do země. Oba dva byli na louce za městem. Před chvílí totiž dívka procházela kolem elektrického vedení a to kvůli ní zkratovalo, což znamenalo, že v celém městě New Yorku vypadla elektřina.
       ,,Jak jako nevíš? To ti přijde normální, že projděš kolem elektrického vedení a to zkrachne?!" teď už chlapec po dívce přímo křičel. ,,V mém případě ano. Sám víš, že pokud se nesoustředim, tak to ještě neumim ovládat." odpověděla mu již mírně podrážděně dívka. ,,Tak se to nauč. Vždyť jsem to dokázal i já." odsekl blonďák černovlásce. ,,Ale ty ovládáš něco úplně jiného, Joe." zamručela na svého bratra dívka. Ten nasadil omluvný výraz a přešel ke své sestře blíž. ,,Promiň, Dian, je toho na mě nějak moc." omluvil se a obejmul jí. Ta mu objetí vrátila. Věděla, že toho je na chlapce opravdu moc. I ona to nesnášela úplně nejlépe. Nebylo to zrovna dávno, kdy přišli na to, že mají schopnosti. Už od malička žili v dětském domově a tak se rozhodli utéct. Nechtěli ohrozit zbytek dětí. Chlapec byl sice dospělí, ale vychovatelka byla tak hodná, že ho ještě nechala s jeho sestrou v dětském domově. Ani jeden z nich totiž neměl kam jít. Joe zatím nenašel žádnou práci a dívku nikam nechtěli vzít. Jediné, co oba dělali, bylo bojové umění. Od toho útěku uplynul pouze jeden den, který strávili v lese, kde také přespali. Za tu dobu se sblížili jěště více a stala se z nich nerozlučná dvojka.
        Oba dva ovládali telepatii, chlapec pak ještě změnu podoby na jakéhokoliv člověka a uměl se hacknout kamkoliv. A to i do S.H.I.E.L.D.u, což už také udělal. Nutno dodat že úspěšně.
          Dívka pak ovládala elektřinu a změnu na jakékoliv zvíře. A to i mýtické.
       Po nějaké době objímání se od sebe odtrhli, jelikož za sebou slyšeli něco přistávat. Podívali se tím směrem, a zjistili, že to je jeden ze S.H.I.E.L.D.ských quinjetů. Z něj vystoupil šéf alias pirát, jak všichni říkali Nickovi Furymu, a Avengers. Thor, Vision, Clint Barton, Anthony Stark, Nataša Romanovová, Wanda Maximofová, Pietro Maximof, Bruce Banner a Steve Rogers.Všichni až na Anthonyho Starka byli ve svém obvyklém superhrdinském oblečení. Stark byl v normálním oblečení. Přistoupil k nim černoch (ne, nejsem rasista) s páskou přes oko a vážným výrazem. Prostě pirát. ,,Jsem..." začal, ale chlapec mu skočil do řeči. ,,Nick Fury, jo my víme." ,,Jak?" hlesl Fury. ,,Řekněme, že S.H.I.E.L.D. nemá tak super zabezpečení jak si myslíte." odpověděl mu chlapec. Pirát se na zarazil, ale po chvíli se zeptal:,,Půjdete s námi?" ,,Hmm," zamyslel se chlapec a s provokativním výrazem dodal, ,,nejbližší moře není zrovna nejblíž." ,,Moře? Proč sem taháte moře?" zeptal se opravdu překvapeně Fury. ,,Tam snad kotvíte, ne, Kapitáne?" otázal se mladík. Teď se Fury tvářil dost naštvaně.
      ,,Posuň pomocí elektřiny ten quinjet tak, aby byl vidět ten strom za ním." řekl Joe Dian telepaticky. Ta nepatrně kývla a učinila tak. Toho, že by si jejího činu všimli někteří z Avengers se nemusela bát. Ti měli co dělat, aby se nesmáli.
        ,,Ne, támhle mám quinjet." poznamenal Fury a k chlapcovu štěstí ukázal přímo na strom. Sourozenci se ďábelsky usmáli. ,,My poletíme stromem?" zeptal se s hraným překvapením chlapec. Fury se otočil a zjistil, že opravdu ukazuje na strom a ne na quinjet. Pohledem nepěkně spražil všechny Avengery, kteří se už smíchy váleli po zemi a ani se neobtěžovali smát se potichu. Prostě a jednoduše, hýkali na celé kolo.
       Nyní se zase potutelně usmála dívka. To byl jeden z rozdílů mezi sourozenci. Chlapec byl drzý hned ze začátku, kdežto dívka se musela zprvu rozkoukat. Když se však spojili dohromady, dokázali schodit ego komukoliv. Tím byli vyhlášení v dětském domově. Nejedno dítko díky nim ztratilo svůj egoismus. No a po tom, co tady její bratr předvedl, se jí opravdu povedlo rozkoukat.
         ,,No super! Jedno ze životních přání splněno. Už jenom navštívit Zemi Nezemi, kam nás, doufám, také vezmete piráte a bude to všechno." prohlásila sametovým hlasem a Avengeři, kteří se mezitím už celkem uklidnili a začali vstávat ze země, dostali nový záchvat smíchu a zase líbali zemi.
            Dívka přesměrovala svůj pohled na ně. ,,Hele, já vim že jsme s bráchou naprosto úžasní, ale klanět se nám nemusíte." Po tomhle se Tony přestal smát, vstal a podíval se na ní. Aby taky ne, vždyť jeho ego utrpělo šok. ,,My a klanět se vám? Nikdy." řekl a dal důraz na slova my a vám. ,,Och promiň. Tys vlastně líbal zemi, jen tě chci upozornit, raději jí nelíbej v blízskosti Pepper, jedna by mohla žárlit na tu druhou." mrkla na něj Dian a pozorovala, jak se všichni Avengeři znovu kácí k zemi se salvou smíchu.
          Tohle už Fury nerozdýchal a zeptal se sourozenců: ,,Půjdete s náma dobrovolně nebo ne?!" Sourozenci se po sobě podívali. Dívka nepatrně kývla na chlapce. ,,Po dobrym. Ale chceme quinjetem, ne tim stromem." odpověděl Joe a sledoval, jak se Fury s protočením oka otočil a spolu s Avengery se nasáčkoval do quinjetu. Dívka upřela na bratra své oči, které nyní byly plné strachu. ,,Myslíš, že je to dobrý nápad, Joe?" Ten vzal její útlé dlaně do svých. ,,Ano. Jen se musíš soustředit a nic se nestane. Dobře?" zeptal se jí a sledoval, jak mírně kývla. Přesvědčil ji, ale stejně měla strach. Vzal ji za ruku a vydal se s ní ke quinjetu. Vlezli do něj a zavřeli se dveře. Chlapec se posadil, zatímco jeho sestra nerozhodně stála. Stáhl si jí k sobě na klýn. Věděl, že jeho setra má strach, že když se posadí, tak celé letadlo vyzkratuje. To byla další výhoda sourozenců. Jejich schopnosti  na ně navzájem neplatili.
         Dívka se na chlapce vděčně usmála a opřela si hlavu o jeho vypracovanou hruď. Chlapec kolem dívky ovinul své paže a uvěznil ji tak ve svém náručí. Dívka spokojeně zamručela a jelikož byla unavená, ponořila se do říše snů.

Ahojte. Doufám, že vás tahle kapitolka neodradila od toho si tuhle knihu přečíst. Jinak, kapitoly budou vycházet jednou týdně a to v sobotu nebo neděli, podle toho, jak budu mít čas. Moc by mě potěšily nějaké komentáře,ať už dobré nebo špatné a nějaké ty hvězdičky😉

Mějte se fanfárově
Vaše Simi339
      
     

Avengers- Noví hrdinové (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat