Avengers- Noví hrdinové (POZASTAVENO)

3. kapitola

*Dian*

Ráno mě vzbudily paprsky slunce v mých očích. Nespokojeně jsem zamručela a převalila se na druhý bok. Jenže to jsem netušila, že až do teď se má maličkost nacházela na kraji pohovky a já nyní spadla na zem, díky čemuž jsem vyjekla a probudila Joea. ,,Co je?" zeptal se rozespale, ale pohled na mě, válející se na zemi s překvapeným výrazem ho dokonale probudil, ba dokonce rozesmál! To mu nedaruju! ,,C-cos d-dělala?" zeptal se přes smích. ,,Ležela a pak padala." řekla jsem naštvaně a sledovala jeho nový příval smíchu. Asi se teď ptáte, jak to, že jsem spadla z POHOVKY a jak je možné, že jsem svým vyjeknutím vzbudila JOEA. No, to bylo tak...

Flashback: Včera ve 22:05

Už jsem byla celkem unavená a chtěla jsem si jít lehnout. Joe na tom byl stejně. Zašla jsem za Tonym, zeptat se ho, kam si máme jít. Jeho odpověď mě však velmi překvapila. Ze začátku. ,,Tygro-slon! Pomóc! Zachraň se kdo můžeš!!" řval na celý Avengers Tower Tony a při tom na mě ukazoval. Já zmateně zamrkala očima a sledovala, jak Tony, Clint, Thor, Bruce a Pietro lítaj po celém pokoji a řvou. No, a zbytek? Wanda, Nat, Steve a Joe se smáli jak já nevim co a Vision se na celou Pomóc partičku díval s opovržením.
Chvilku jsem nechápala, proč tam takhle běhaj, ale pak mi to došlo. Oni se totálně ožrali! No, začala jsem se smát taky, teda, do té doby, než mi Clint skočil na záda a zařval: ,,Hyjé
tygro-slone!" To už jsem vážně nedala a šla je jednoho po druhém odvádět do pokoje, přičemž Tonyho musela odvést Nat, jelikož v mé přítomnosti pištěl jak malá holka a řval, že jestli se ho tygro-slon (to jako já) dotkne, tak mě zabije.
Když už jsem všechny opilé s pomocí těch střízlivých odvedla do pokojů, rozešel se i zbyzek. A já s Joem jsme stále nevěděli, kam si máme jít lehnout. A vzhledem k tomu, že už jsme málem usínali ve stoje, lehli jsme si spolu na pohovku. A tady jsme i usnuli.

End of flashback

No, tak mě teď napadá, že bych se Tonymu a Clintovy mohla pomstít velmi ,,příjemným" budíčkem. Za J.A.R.V.I.S.ova navigování jsem s bráchou našla dva kýble, které jsme naplnili studenou vodou. Každý pak vzal jeden a šel do pokoje, já do Tonyho, Joe do Clintova. Poté jsme to telepaticky odpočítali a vylili jsme na ně vodu. Po tomto zákroku jsme se bavili vyjeknutím těch dvou, zoufalým povzdechnutím zbylých opilých a překvapeným vyjeknutím zbytku. Jelikož Nat má pokoj hned naproti tomu Tonyho, vlítla sem a chtěla ho seřvat, ale jakmile spatřila mě s prázdným kýblem a mokrého Tonyho, rozesmála se na celé kolo, což přivolalo zbytek. Na můj pokyn sem Joe přivedl mokrého Clinta, což vyvolalo další salvu smíchu. Pochopitelně, že jsem se smála jen já, Nat, Wanda, Steve, Joe a dokonce i Vision. Zbytek úpěl nad bolestí hlavy a Tony s Clintem byli i naštvaní.
Po nějaké době jsme se všichni vydali do jídelny, přičemž Nat uvařila vynikajicí vývar a já našla prášky na bolest. Ty jsem rozdala všem, kteří se minulou noc opili a šla se najíst.
Mňam! Nat je fakt skvělá kuchařka.
Po vydatném obědě jsme zbytku pustili včerejší záznam, u kterého jsme se hodně nasmáli. Pak jsme si pustili ještě hodně filmů, většinou komedie. Pak šli Tony s Brucem do laborky, Steve šel boxovat do pytle, Clint šel střílet z luku a Pietro ho šel otravovat. Vision odešel někam do prčic. No, a co já, Nat, Wanda a Joe? My (bez Joea) šly vymýšlet plán, jak Tonymu šlohnem kreditku. No co, chcem jít nakupovat. Vždyť já ani Joe tady nemáme nic na sebe. Jenže ten hned po zmínce o nákupech zmizel bůh ví kam. A tak jsme se s holkama vydali na nebezpečnou cestu za Tonyho kreditkou.
Tak, já teď poslouchám Wandu, která zabavuje Tonyho a přitom se mu hrabe v hlavě a hledá informace o jeho kreditce. Jo! Má to! Přeposlala mi informaci, kde je a já se potichu rozeběhla za Nat a řekla jí, kam tu kreditku náš milý Toníček schoval. Ta se pro ní vydala. Já předala Wandě zpávu, že už může jít k nám, hned co jsem z Natashiných myšlenek vyčetla, že jí má a startuje auto. Wanda se s Tonym narychlo rozloučila a se mnou za patama vyběhla za Nat.
Wau! Jo, tohle jsem si pomyslela, když jsem spolu s holkama vešla do toho obrovského nákupního centra. Všude samé obchody s oblečením!
Tak, a je po nákupech. Právě s holkama sedím u stolu ve Star Bucksu a piju svoje Latte. Ano, rozhodly jsme se, že ještě zajdem na kafe. Nat s Wandou si daly Cappuccino a já Latte. Náhle začal Nat zvonit telefon. Když zvedla hovor, mohli jsme slyšet naštvaného, ne, přímo nasraného Tonyho. ,,Kde sakra jste?! Je šest večer, vy nikde a MOJE kreditka je taky pryč!" řval do telefonu Tony na Nat. Ta se podívala na hodinky a vyvalila oči. Pak mu odpověděla: ,,Fajn, za ten čas se omlouvám, ale za zmizení tvé kreditky ne. Dian neměla co na sebe." Po tomhle byl ma druhé straně slyšet povzdech. ,,A jsem stále miliardář?" zeptal se Tony smutně. ,,Hmmm, snad jo." řekla Nat, čímž vlastně naznačila, že jsme nakupovaly opravdu ve velkém. ,,Pane bože na nebi. Tak už přijeďte domů." povzdechl si nakonec Tony. ,,Ok." řekla Nat a zavěsila. Rychle jsme dopily kafe a doslova ověšeny taškami jsme se vydaly do auta.
Náš příjezd byl dost dramatický. V garáži na nás už čekal Tony, který bez prodlení požadoval svou kreditku. Když mu jí Nat podala, začal se s ní mazlit, pusinkoval jí a nakonec s ní dotancoval do obývacího pokoje. Tam byl rozesmátý zbytek. ,Však on je ten smích přejde!' pomyslela jsem si. ,,Takže, všichni kromě Tonyho nám jdou pomoct s taškama!" rozkázala jsem. Smích hned ustal. ,,A proč bez Tonyho?" zeptal se nabručeně Pietro. ,,Ten by z toho pohledu mohl mít infarkt." řekla jsem, načež Tony zbledl a spadl do křesla. ,,Myslím, že nebude mít infarkt, ale omdlí, a to už tady." pronesla posměšně Nat, načež Tony fakt omdlel.