Takže, tenhle příběh bude o Avengers (překvapivě), ale přidám si k nim dva nové hrdiny z mojí fantazie. Odehrává se to po filmu: Avengers, Age of Ultron. Jenom bude taková malá změna, Pietro žije. Sam Wilson a další zde nejsou.
Příběh bude vyprávě...
Ráno mě vzbudil nějaký otravný zvuk. ,,Co to...?!" řekla jsem nahlas a rozhlížela se po pokoji. Nikde jsem nic neviděla. Na tmavě až do černa zdech, na stropě s hologramem vesmíru, nic nebylo. Ani na mojí manželské posteli s nebesy se stejným vzorem jako zdi, nic nebylo. Nikde prostě nebylo nic, co by ten otravný zvuk mohlo vydávat. A to ani na mém černém nočním stolku, stojícím u postele. Ani na velkém psacím též černém stole, stojícím před oknem s černými záclonami, nic nebylo. ,,J.A.R.V.I.S.i, co to bylo?" zeptala jsem se U.I. zaraženě. ,,Avengers Tower napadla Hydra." odpověděla mi U.I. ,,Cože?!" zakřičela jsem a rychle vylítla z postele. Hned jsem běžela do šatny, převlékla se do černé uniformy a vyběhla ven z pokoje na chodbu. Tam už stál nějaký hydrant. Chtěl po mně vystřelit, ale já po něm vyslala elektrické blesky, takže to nestihl. Zkontrolovala jsem celé tohle patro, ale zde již nikdo nebyl. ,,Kde všichni jste?!" zeptala jsem se do vysílačky. ,,Dole, pod obývákem je hodně hydrantů. Bojujem tu s nimi." odpověděla mi Nat a já se tam rozeběhla. Když jsem vběhla do místnosti, byl tu fakt bordel. Všichni až na mě bojovali. Neváhala jsem a začala používat elektrické blesky. To mě ale začalo rychle unavovat. Rozhlédla jsem se. Nat střílela z pistole, Wanda s Visionem čarovali, Tony bojoval jako Iron man, Steve používal svůj štít, Clint střílel šípy, Thor bojoval s Mjöllmirem(nevim, jestli se to takhle píše, ale dělejme, že ano, pozn. autorky), Bruce byl Hulk, Pietro používal svou rychlost a Joe střídavě přeměňoval sebe a hydranty na někoho jiného. A pak mi to docvaklo. Začala jsem se soustředit a po chvíli ze mě byla obrovská chiméra(lev, co má ještě druhou kozlí hlavu a místo ocasu hada).
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla jsem o půl hlavy hlavy vyšší, než Hulk. Nahlas jsem zařvala. Ne bolestí, ale zuřivě. V tu chvíli vše utichlo. Nikdo nebojoval a všechny zraky byly obrácené na mě. Znovu jsem zařvala. Všem hydrantům se v očích objevilo zděšenípak však pozvedli své zbraně a začali proti mě pálit. Já kolem sebe vytvořila elektrický štít, který jim ty kulky vracel. Ale kombinace mé přěměny a elektrického pole bylo opravdu hodně vyčerpávající. To na mně poznal Joe a začal sám po hydrantech znovu útočit. Postupně se z šoku probral i zbytek týmu a také mi začali pomáhat. Pak se ale ukázalo něco naprosto šokujícího. Hydranti na své straně měli někoho podobného, jako byl Hulk. Byl modrý, asi o hlavu větší než Hulk a navíc, svalnatý. Hodně, svalnatý. Hulk chtěl jít proti němu, ale neznámý, říkejme mu ,mám sval i tam, kde být nemůže', se rozeběhl proti mně, strčil mě obrovskou silou a já prolítla oknem. Střepy se mi zařezaly do kůže. Dost to bolelo, ale já to nevnímala, jelikož ,mám sval i tam, kde být nemůže, skočil za mnou. Začali jsme se prát. On používal svoji sílu, já lví hlavu, kozlí rohy a hada. Stoupnul si ke mně a odhodil mě na protější budovu. Naštěstí byla už hodně stará a nepoužívaná a nikdo v ní nebyl. Tahle budova se na mě celá sesypala. Zakňučela jsem bolestí, ale to už si to ke mně štrádoval ,mám sval i tam, kde být nemůže'. Už jsem si myslela, že to se mnou neskončí dobře, ale náhle na něj skočil Hulk. Bojovali spolu dlouho a já se mezitím dostala zpod těch sutin. Byla jsem ale až moc vyčerpaná a tak jsem se změnila zpět na člověka. To už Hulk a ,mám sval i tam, kde být nemůže dobojovali a Hulk meznámého porazil. Už už jsem se chtěla vrátit a pomoct zbytku, ale všimla jsem si, že má uniforma se na boku začala zbarvovat do ruda. ,,Sakra!" zaklela jsem nahlas. Snažila jsem se to zakrýt tím, že jsem si krev rozetřela po těla, aby to vypadalo, že není moje. Pak jsem se rozhlédla. Naproti mně stál hnusně se šklebící hydrant s pistolí v ruce. To on mě musel trefit! Vyslala jsem proti němu elektřinu a pak se vydala pomoci zbytku dovnitř. Podle Hulkova neustálého sledování mě jsem poznala, že ví, že mě trefili. Po nějaké době jsme už všechny porazili. Bruce se proměnil zpět a hned šel ke mně. V tu chvíli se mi zamotala hlava a začala jsem se kácet k zemi. Bruce mě však stihl zachytit před dopadem. ,,Dian, notak Dian teďka nesmíš usnout, rozumíš!?" řekl, vzal mě do náruče a nesl mě na nemocniční oddělení. Já se sice snažila vyplnit jeho přání a neusnout, ale stejně se po chvilce všechno zbarvilo do černa a já ztratila vědomí.
Čauky mňauky! Doufám, že se kapča líbila a užili jste si jí. Tentokrát nebyla vtipná, spíš akční. No, tak to je pro dnešek vše. Vaše Simi339
