Avengers- Noví hrdinové (POZASTAVENO)

7. kapitola

Věnováno Ave4444

*Clint*
,,Ne, to nebylo vtipný. Víš, jak jsi mě viděsila!?" zněl na chodbě Natashin lehce naštvaný hlas. ,Na koho se asi naštvala?' přemýšlel jsem. Odpověď se objevila záhy. Do obýváku, ve kterém jsem byl, si to narázovala pobavená Dian a v jejím závěsu naštvaná Nat. ,,Co se stalo?" zeptal jsem se. Nat na mě pohlédla, usedla na vedle mne na černou, koženou pohovku, přičemž se na mě stále dívala a spustila: ,,Tady paní ,Dokonolá' mi včera vzala moje nože z tréninkové haly, nahradila je jedlými ze želé a nakonec mě viděsila k smrti, když mi je začala jíst přímo před očima. To se stalo!" Při celém jejím dlouhém monologu propalovala neustále Dian vražedným pohledem, který stočila i na mě poté, co jsem dostal záchvat smíchu a plácl si s Dian. ,,Hezky holka!" řekl jsem a schytal za to pohlavek. Uraženě jsem se otočil na Natashu, od které jsem si pohlavek vysloužil, ta se na mě však jen pobaveně zazubila. Protočil jsem oči nad její dětinskostí a teprve teď si všiml, že Dian někam zmizela. Myslím, že půjdu v jejích šlépějích. A tak jsem se také velmi ,,opatrně" vytratil. Tím opatrně myslím, že jsem cestou zakopl o sedačku, přičemž jsem se praštil do hlavy, která se mi začala motat. Pak jsem spadl znovu na zem, poté co jsem vstal, protože ta hlava se mi fakt motala. Nakonec jsem se dostal zase na nohy a vydal se pryč. To bych to ale nebyl já, kdybych si cestou nevšiml zavřených skleněných dveří, do kterých jsem plnou silou narazil. To už ale bylo moc a já se v bezvědomí svalil na zem, doprovázen Natashiným záchvatem smíchu.

*Dian*
Poté, co si mě přestala Nat všímat a začala pohledem propalovat Clinta, jsem se raději vytratila. Chystala jsem se jít do parku. Došla jsem k sobě na pokoj a hned zalezla do sprchy.
Po asi čtvrt hodině jsem konečně vylezla a šla se převléct. Jelikož bylo venku teplo, vzala jsem si na sebe tmavě modré kraťasy po kolena, černé tílko a černé páskovky. V koupelně jsem se mírně nalíčila a vlasy si stáhla do drdolu. Do vlasů kolem drdolu jsem si vpletla modré růže, které se tu vzaly ani nevim odkud. K tomu všemu jsem si ještě vzala čistě černou kabelku, do které jsem si dala mobil. Na ruku jsem si dala stříbrné hodinky a do uší malé, stříbrné náušnice ve tvaru růží. To vše jsem završila náhrdelníkem s přívěskem ve stejném tvaru jako naušnice. Podívala jsem se do velkého zrcadla,které bylo od země až po strom, a spokojeně kývla. Můžu jít! A tak jsem se vydala do kuchyně. Zde jsem na malý papírek napsala, že se jdu projít do Central Parku, ať se nebojí. Tenhle papírek jsem položila na jídelní stůl tak, aby si ho všiml každý, kdo tudy projde. A pak jsem se konečně vydala ven.
Už asi hodinu jen tak stojím u zábradlí, o které se opírám, je dřevěné a vysoké asi tak k mému pasu, v parku a kochám se výhledem. Jsem totiž na kopečku (nevím, jestli tam nějaký je, ale dělejme, že ano, pozn. autorky). Je to opravdu pohled pro bohy. Asi proto tu jsem sama😂. Příroda, malé děti dovádějící v keřích, zamilované jen tak se procházející páry, sportující skupinky či jednotlovci, Tony, lidé s úsměvem na tváři,...! Počkat, cože?! Co tady sakra dělá Tony?! Já ho vážně zabiju. ,,Co tady děláš?!" zeptala jsem se ho. ,,Představ si, že tady stojím." odpověděl Tony a já ho strčila, až spadl na zem. ,,Co je?!" zeptal se nakvašeně. ,,Řekl jsi, ať si představím, že tady stojíš. A ty jsi stál v cestě mým představám." odpověděla jsem sladce a začala se smát při pohledu na jeho obličej.
,,Pohled pro bohy, že?" řekl po chvilce Tony. ,,Tak co tady děláš?" zeptala jsem se ho. On se dramaticky chytil za srdce ,,To bolelo." odpověděl mi. ,,Taky že mělo." řekla jsem se smíchem.
Právě teď se jen tak procházíme po Central Parku. ,,Emm, Dian?" zeptal se Tony a já se na něj podívala, v chůzi jsem však pokračovala. Což byla chyba. Vzápětí jsem totiž narazila do stromu. A to docela velkou silou. Tony dostal záchvat smíchu. Rozhodla jsem se ho trochu potrápit. ,,Čau fešáku. Nechtěl bys zajít někam na rande? Hledám partnera a ten starouš za mnou nemá šanci. Ale ty jo!" řekla jsem a ten strom jsem objala. Takže teď mohli lidé vidět jednu členu Avengers flirtující se stromem, k čemuž ho ještě objímá a vedle ní dalšího, doslova smíchy se válejícího na zemi superhrdinu. My jsem ale tým!

Čauky mňauky!
Moc se omlouvám, že kapitola vyšla až po tak dlouhé době, ale znáte to. Škola. No, tak pro dnešek je to asi vše.
Takže hezkej zbytek dne kocouři a kočičky a přeji úspěšný lov myší!
Vaše Simi339