Začít znovu

14

Celou noc přemýšlela. Slunce vysvitlo brzo, Hermiona se převlékla do přijatelných norem a rozčesala si vlasy. Severuse viděla jen krátce, protože když šla snídat, on se ze snídaně vracel k sobě do pokoje. Letmo na sebe pohlédli, ale ani jeden nic neřekl.

Seděla na posteli, všude bylo ticho. Jen kolem ní putovala chundelatá kulička, která vrněla. Občas Diabla pohladila nebo poškrabkala na hlavičce.
,,Zamio, kup jen nejzákladnější věci," ozvalo se zezdola.
,,Jistě, pane."
Zamia za sebou zavřela dveře, najednou Hermiona uslyšela bolestné syknutí
,,Volá ho," pomyslela si. Bylo slyšet nepatrné lupnutí, jak se přemístil. Hermiona zůstala sama. Když jí to došlo, hodila Diablovi rolničku, aby se zabavil, a vyšla z pokoje. Od přemýšlení ji vytrhly dveře, které nikdy neotvírala. Došla k nim a jemně vzala za chladnou kliku. Dveře se otevřely a ona poprvé vešla do místnůstky, která byla jen pro schody, které vedly o trochu výš. Pomalu se tam vydala a ocitla se na půdě. Všude byly rozvěšené usušené květiny, dopadaly tam sluneční paprsky a tvořily na dřevěné podlaze pruhy. Hermiona se rozhlédla. Byl tam houpací koník, staré látky, nábytek, svíčky a knihy. Nejvíc ji však zaujala krabice s různými listy a pergameny. Vzala hned první a dala se do čtení.
Touto listinou potvrzuji,
že můj dům připadne po mé smrti mému vnukovi Severusovi Snapeovi a nikoliv mému synu.
Toto rozhodnutí jsem učinila po rodinných problémech 21.11.1981.
Můj syn by tento dům prodal, proto žádám Severuse Snapea, aby se o tento dům (a krásnou zahradu) staral a neprodával jej.
Ostatní věci v mé závěti jsou správě napsány a měnit je nehodlám.
Lucy Snapeová

Hermiona se nad tím zamyslela a musela přiznat, že se doopravdy o tento pozemek Severus zodpovědně stará. Vzala si do ruky druhý spis.

Drahá babičko,
Bradavice jsou zajímavé místo. Rozhodně se tu hodně naučím.
Je tu se mnou jedna dívka, znali jsme se už předtím. Jmenuje se Lily, moc si rozumíme.
Je milá a hodná.
Vymyslel jsem další lektvar, až přijedu na návštěvu, tak ti ho ukážu. Budeš nadšená! Škoda, že nejsi čarodějka.
Profesor Brumbál by se ti líbil, je potřeštěný, ale milý. Jen se mi zdá, že s lidmi manipuluje, víš jak to myslím, získá si lidi a pak z nich dokáže vymačkat všechno.
Jsem ve Zmijozelu. Myslím, že se tam vážně hodím, ale Lily je v Nebelvíru. To jsou dvě znesvářené koleje, takže se moc nemůžeme spolu bavit.
Jediné, co mi tady vadí, jsou kluci z Nebelvíru, hrubí a sobečtí.
Doufám, že byla letos bohatá úroda a já si v zimě dám tvůj jablkový koláč.
Opatruj se a v zimě se uvidíme!
Tvůj vnuk
Severus S.

,,Ti kluci... To byl určitě Remus, Sirius, Pettigrew a otec Harryho," pomyslela si a zavřela dopis. Vzala si další papír, byl pomačkaný.

Milá Lily,
vím, že jsem tě zklamal.
Prosím odpusť. Já se polepším. Jen si ho neber!
Lily, žádám tě na kolenou! Prosím, já jsem chtěl s tebo

Tím dopis končil, Severus ho tehdy nedokončil a zmačkal. Hermiona na to smutně hleděla, tehdy se Severus cítil stejně jako ona teď. Odmítnutý. Pod haldou dalších pergamenů a papírů objevila starý deník, byl potrhaný, ale stejně se pokusila ho přečíst.