Ráno jsem vstala a šla si udělat ranní hygienu, a pak se šla převlíknout do školy. Chodím do 9 třídy a no nejsem moc oblíbená holka na škole. Jsem spíš nejmíň oblíbená holka na škole. Moje máma pracuje jako zubařka a otec je v nějaký firmě, prodávají tam auta nebo co. Tak když jsem se převlíknula tak jsem šla dolu do kuchyně a vzala si na cestu jablko, vzala tašku a šla do školy.
Jo abych se představila. Jmenuji se Layla Knock a je mi 15 let. Mám dlouhé hnědé vlasy po zadek a no postava taková hubená. Mám hnědé oči.
Tak když jsem vyšla ze školy tak jsem si dala do uší sluchátka a poslouchala hudbu. Nejlepší písničky jsou od Marcuse&Martinuse že jo. Tak jsem tak šla, až jsem byla u školy, tak jsem si sluchátka vyndala a šla dovnitř. "Hele to je zase ona" řekla jedna holka. "A ani oblíkat se neumí" řekla hned ta vedle ní. Tak jsem si jich nevšímala a šla dál ke své skřínce. Když jsem tam byla tak jsem zaslechla nějakou holku jak říká něco o noých studentech. "Prý sem přijdou nějaký dva kluci, dvojčata" řekla. "Tý jo tak to si jednoho zabírám" řekla ta její kamarádka. Já si jen povzdechla a šla do třídy, sedla jsem si do zadní lavice kde sedím sama.
Když zazvonilo tak přišla učitelka a vedla ty dva kluky, oni byla na chlup stejný, akorád jeden měl dlouhý lasy a ted druhý kratký. "Třído tohle je Marcus" ukázala na kluka v levo. "A tohle Martinus" řekla a ukázala v pravo. "Nejsou to ty zpěváci?" zeptala se jedna holka. "Jsou to oni" řekl druhá a všichni holky ve tříde začali pištět. Já chtěla taky ale nechci vypadat blbě.
"Tak kluci, sednětě si kde je volno" řekl a kluci se rozešli k lavici přede mnou. Jeden z nic se na mě otočil. "Ahoj jsem Martinus a tohle ja Marcus" ukázal na kluka co si sedal. "Já jsem Layla" řekla jsem. "Hele ty" ukázala na mě jedna holka. "Né že se snima budeš bavit jo, jsou moji" řekla a otočila se zpátky. "Co to mělo být?" zeptal se Martinus? Asi. "Ale to neřeš, nejsem tu moc oblíbená" řekla jsem mu a věnovala se učitelce.
Martinus
Nevim co to mělo znamenat. Co si ta holka o sobě myslí, že je nějaká královna.To si sní vyřídim. Layla mi příjde milá a hodná holky, tamta vypadá jako nějaká fiflena. Když konečně zazvonilo tak jsem se zvednul a šel za tou holkou. "Hele co si o sobě myslíš? Že jsi něco víc než ona?" zeptal jsem se. "No jo jsem, ona je jen špína a já jsem krásná a umím se oblíkat, nerozdíl od ní" řekla mi. "Hele jestli jí něco uděláš, tak si mě nepřej, barbíno" řekl jsem a odešel.
"Co si jí říkal?" zeptal se brácha. "No ať nešahá na Laylu" řekl jsem mu. "Á tady se nám někdo zamiloval, pozor ať se nespálíš brácha" řekl mi. "Doufám že ne" řekl jsem si. "Vždyť to znáš, jen co se holky dozvědí že jsem zpěváci tak to je v háji" řekl mi ještě.
Marcus
Mam o bráchu strach. Už jednou se zamiloval a pak z toho byl na dně. Protože ta holka ho jen vyžívala pro slávu, jinak ho nechtěla a jemu to zlomilo srdce. A nechci aby se to opakovalo. Pak bych ho každkou noc musel utěšovat a utěšovat Martinuse, moc dobře nejde no.
Tak jsem si vzal věci a šel sím na další hodinu. Měli jsme Chemii a tak jsem si zase sedli splou, protože já jsem na Chemii levý, ale Martinusovi to jde jako po másle. To nechápu, tak jsem od něj dost opisoval, ale jemu to je jedno, on je na to zvyklý.
ČTEŠ
Unrequited Love (Marcus&Martinus)
FanfictionCo bolí víc než neopětovaná láska? Snad nic. Martinus to zná, potká dívku ale ta ho nechce kvůli jeho bratrovi. Potom zjistí ze ta dívka má dvojče a tu trápilo to stejné. Vždy když někoho potkala, tak mu ho její sestra přebrala. Ale ona svojí sestř...