Unrequited Love (Marcus&Martinus)

Zklamání

Layla

Slyšela jsem brek, a vycházel z pokoje Vaness. "Vaness?" zeptala jsem se. "Nech mě být" řekla mi. "Co se stalo??" zeptala jsem se. "Martinus... on mě namiluje" řekla a zase začala brečet. !Ach jo, nech ho na pokoji" řekla jsem jí. "Tobě se to řekne, ty kluka máš. Který tě miluje a udělal by pro tebe cokoliv. Jemu ani nebude vadit když umřu" řekla. "To není pravda" řekla jsem jí. "Ale je" řekla a pak otevřela dveře, proběhla kolem mě a běžela ven.

"Martinusi co jsi zase udělal" řekla jsem si. Potom jsem šla za ní dolu, ale nebyla tam byla jen otevřené dveře. Tak jsem se k nim rozběhla a koukla se ven, byla bouřka. "Vaness!!!!!!" zavolala jsem a spadla na zem a začala brečet.

Po chvilce jsem se zvedla a šla volal Marcusovi, dveře jsem zavřela.

Layla: Marcusi!!!!

Mac: No??? Co se stalo?

Layla: Co řekl tvůj bratr Vaness?

Mac: O ničem nevím proč?

Layla: Řekla mi že jí nemiluje a vyběhla ven, a navíc je bouřka. Co když se jí něco stane!!

Mac: Neboj promluvím si sním, policii nevolej a nikam nechoď.

"To tu mám sedět a nic nedělat, promin Marcusi" řekla jsem a vyběhla ven, hledat svou sestru.

Marcus

Šel jsem teda k pokoji Tinuse. "Martinusi otevři" řekl jsem mu a on mi po chvilce vážně otevřel. "No?" zeptal se. "Co sis psal s Vanesou?" zajímal jsem se a šel do jeho pokoje. "Nic, ona mi napsala" řekl mi a sednul si na židli. "A co ti napsala?" zeptal jsme se.

"No řekla mi že je zamilovaná, tak jsem se zeptal kdo to je. Ona řekla že já, já chvilku neodpovídal a já pak řekl že musím jít. Ona to asi pochopila že jí nemiluju" řekl mi. Tak tohle je blbý. "Proč?" zeptal se. "Vaness utekla z domu, koukni se jak je venku. Musíme jí najít!" řekl jsem mu a on se postavil. "Miluješ jí?" zeptal jsem se. "Asi jo, nevim dlouho jsem nikoho nemiloval" řekl mi. "Jo nebo ne?" zeptal jsem se. "Jo!" řekl a šli jsme teda ven, i když pršelo.

Vaness

Nechci už žít, nechci. Běžela jsem v dešti k mostu. Když jsem tam byla tak jsem si stoupnula na kraj. "Martinusi já tě miluju" řekla jsem. "Vaness, nedělej to!" zavolal na mě někdo, byla to Layla. "Ale je to jediný způsob" řekla jsem. "Není nejdeš si někoho jiného" řekla mi. "Já nikoho jiného nechci" řekla jsem. "Jak jsi mě našla?" zeptala jsem se. "Sem jsme chodily jako malý, koukat se na výhled" řekla mi.

"Pojď dolu" řekla mi. Tak jsem se pomalu otočila ale ujela mi noha. "Vaness!!!!!" zavolal někdo, potom mě chytil. Kouknula jsem se a tam se na mě usmíval Martinus. "Vaness nedělej to" řekl mi. "Ale já nechci žít ve světě bez tebe" řekla jsem. "Já budu žít stebou" řekl a já se na něj kouknula, on se usmíval. "Takže mě miluješ?" zeptala jsem se opatrně. "No asi už to tak bude" řekl a vytáhl mě.

Když mě vytáhl tak jsem mu hned dala pusu, on chvíli jen koukal ale pak začal spolupracovat.