Vyznání lásky

103 10 0
                                    

Vanessa

Šla jsem za Laylou jí něco říct. Asi jsem se zamilovala, do koho? Do Martinuse Gunnarsena. "Laylo" zavolala jsem na sestru. Ona vykoukla z pokoje. "No?" zeptala se. "Já se zamilovala" řekl jsem jí. Ona mě popadla za ruku a zatáhla k ní do pokoje. "Kdo to je? Kolik mu je? Jak vypadá?" balila na mě jdu otázku za druhou. "No znáš ho" řekl jsem jí. "Je to Honza?" zeptala se. "Ne fuj" řekl jsem a zasmála se. Honza je můj kamarád. "Tak kdo?" zeptal se. "No je to Martinus" řekla jsem a sklopila pohled. "Cože?" zeptala se. "No Martinus, mě se prostě líbí" řekla jsem jí.

"Hele ségra to není vhodná partie" řekla mi. "Já si myslela že to pochopíš" řekl jsem naštvaně a odešla, šla jsem mu to napsat. Nabudu mu nic tajit.

Martinus

Byl jsem v pokoji a přemýšlel nad tím co mi řekl Marcus. "Chci zpátky toho bratra se kterým byla sranda" říkal jsem si pořád dokola.  Po chvíli mi zapípal mobil. Vanessa? Tu nemám v kontaktech, alespoň se kouknu co mi napsala.

Vanes: Ahoj

Tinus: Ahoj?

Vaness: Asi si říkáš. "Sakra kde vzala moje číslo". Mam ho od ségry

Tinus: Tušil jsem to, co potřebuješ?

Vaness: Něco ti říct

Tinus: ???

Vanes: Zamilovala jsem se

Tinus: Kdo je ten šťastný?

Vaness: TY

Já? On napsala že já. Takže se zamilovala do mě.

Vaness: Tinusi jsi tam?

Tinus: Hele já musím jít, ahoj

Vaness: Takže ty mě namiluješ, stačí říct ne. 

Uživatelka Vaness  si vás zablokovala

"Ach jo, tak to budu muset zase vyřešit. Já ji mám rád. Možná i miluju, jako kdysi Laylu" řekl jsem si.






Unrequited Love (Marcus&Martinus)Kde žijí příběhy. Začni objevovat