Vanessa
Šla jsem za Laylou jí něco říct. Asi jsem se zamilovala, do koho? Do Martinuse Gunnarsena. "Laylo" zavolala jsem na sestru. Ona vykoukla z pokoje. "No?" zeptala se. "Já se zamilovala" řekl jsem jí. Ona mě popadla za ruku a zatáhla k ní do pokoje. "Kdo to je? Kolik mu je? Jak vypadá?" balila na mě jdu otázku za druhou. "No znáš ho" řekl jsem jí. "Je to Honza?" zeptala se. "Ne fuj" řekl jsem a zasmála se. Honza je můj kamarád. "Tak kdo?" zeptal se. "No je to Martinus" řekla jsem a sklopila pohled. "Cože?" zeptala se. "No Martinus, mě se prostě líbí" řekla jsem jí.
"Hele ségra to není vhodná partie" řekla mi. "Já si myslela že to pochopíš" řekl jsem naštvaně a odešla, šla jsem mu to napsat. Nabudu mu nic tajit.
Martinus
Byl jsem v pokoji a přemýšlel nad tím co mi řekl Marcus. "Chci zpátky toho bratra se kterým byla sranda" říkal jsem si pořád dokola. Po chvíli mi zapípal mobil. Vanessa? Tu nemám v kontaktech, alespoň se kouknu co mi napsala.
Vanes: Ahoj
Tinus: Ahoj?
Vaness: Asi si říkáš. "Sakra kde vzala moje číslo". Mam ho od ségry
Tinus: Tušil jsem to, co potřebuješ?
Vaness: Něco ti říct
Tinus: ???
Vanes: Zamilovala jsem se
Tinus: Kdo je ten šťastný?
Vaness: TY
Já? On napsala že já. Takže se zamilovala do mě.
Vaness: Tinusi jsi tam?
Tinus: Hele já musím jít, ahoj
Vaness: Takže ty mě namiluješ, stačí říct ne.
Uživatelka Vaness si vás zablokovala
"Ach jo, tak to budu muset zase vyřešit. Já ji mám rád. Možná i miluju, jako kdysi Laylu" řekl jsem si.
ČTEŠ
Unrequited Love (Marcus&Martinus)
FanficCo bolí víc než neopětovaná láska? Snad nic. Martinus to zná, potká dívku ale ta ho nechce kvůli jeho bratrovi. Potom zjistí ze ta dívka má dvojče a tu trápilo to stejné. Vždy když někoho potkala, tak mu ho její sestra přebrala. Ale ona svojí sestř...