Unrequited Love (Marcus&Martinus)

Více jizev

Martinus

Nechtěl jsem mu říkat že jsem se řezal, a že jsem skončil u psychiatra. Hlavně na nohách, dával jsem si za vinu to že jsem ho opustil a máminu smrt taky. Tak jsem šel do svého pokoje, tam na posteli spala Vaness. Tak jsem si k sednul a pohladil jí po vlasech, ona se ošila ale spala dál.

"Ještě že mám tebe" řekl jsem a pak jsem šel něco dělat na počítači.

...............

Marcus

Vzbudil jsem se a venku byla tma. Kouknul jsem s na hodiny, bylo devět večer. Tak jsem vstal a  šel se alespoň najíst. Šel jsem do kuchyně a tam potkal Martinuse, jak jinak. "Ahoj" pozdravil jsem ho. "Aáááááá pán se nám vzbudil" řekl a zasmál se. "Měl jsi mě vzbudit" řekl jsem mu a šťouchánu ho do ramene.  "Proč budit tvůj klidný spánek" řekl a sednul si vedle mě na stoličku. 

"Hele kde je Vaness? Neříkej mi že spí" řekl jsem mu. "Ne je v koupelně" řekl. "Aha" řekl jsem jen. "Hele vyspal ses dobře?" zeptal se mě. "Jo fajn" řekl jsem mu. "Hele nešli by jsme zítra do bazénu?" zeptal jsem se a uviděl jsem jak se zadrhl. "No nevim" řekl. "Proč?" zeptal jsem se.

"No, to je moje věc" řekl a odešel. To by mě zajímalo proč nechce do bazénu. Tak jsem se zvednul a šel za ním, já to z něho dostanu. "Martinusi?" zeptal jsem se když jsem byl v jeho pokoji. "Hm?" zamručel jen. "Řekni mi proč nechceš plavat" řekl jsem mu a on si povzdychl a obrátil se na mě.

"Proč to chceš vědět?" zeptal se mě. "Jsi můj bratr, chci vědět co to trápí" řekl jsem mu. "Marcusi nemůžeš to nechat být?" zeptal se mě. "Ne nemůžu" řekl jsem mu. "Ok, ale pak nic neříkej" řekl mi a sednul si na postel. Vyhrnul si nohavice a já mohl vidět že má na nohou jizvy. Tak proto nechce do vody. 

"Martinusi" řekl jsem mu a šel k němu. On si nohavice stáhnul a začal mluvit. "No já když odjel tak jak ještě umřela máma a tak no, začal jsem chodit k psychiatrovi" řekl mi. "Proč jsi mi to neřekl?" zeptal jsem se. "Protože tě nechci zatěžovat, máš svých problému dost. A navíc už jsi mi pomohl dost" řekl. "Ale bráchovi si pomáhají, pamatuj" řekl jsem mu a obejmul ho.

"Martinusi je to pravda, ty jizvy?" zeptala se Vaness, která vyšla z koupelny. "No jo" řekl a Vaness ho šla obejmout a já radši odešel, oni si to vyříkají. Šel jsem se napít a pak si sednul k počítači a chtěl jsem si pustit film, ale nevěděl jsem jaký. Tak asi po hodině jsem vybral V zajetí démonu, nějaký horor. "Brácha?" zařval jsem na dům.

On hned přišel a řval na mě ať jsem potichu. "No?" zeptal se pak. "Hele nechceš semnou koukat na horor?" zeptal jsem se. On horory nemusí  no. "Prosím" udělal jsem štěněčí oči. "No tak jo" řekl a tak jsem koukali a když to skončilo, šli jsme spát.