Úvod
Nirvana je energetická bohyně, která si užívala každý okamžik místa, kde zrovna byla. Svoji moci dokázala zklidnit neklidné vlny světa. Pro ní nebylo těžké, když máte za otce Chaose a jste opakem svého rodiče.
Oproti její sestra, Nemesis, je ideální dcerou Chaose. Nebylo divu, že plnila požadavky, které Nirvana spíše obrátila k lepšímu, než by si to otec připustil. Mnoho lidi, kteří ji uctívali, nesla hrdě název bohyně pomsty.
A tady mají svoji část příběhu:Nirvana
Proběhla skrz hvězdného prachu, jenž se při kontaktů dotkl na kůži, rozzářili do všech odstínů fialové barvy.
,,Tak jo," řekla si sebejistě pro sebe, ,,doufám, že jsem špatně nezahnula někam jinam."
Pořádně se rozhlédla, a chvíli to trvalo, než našla záchytný bod, že správně dorazila do jednoho z mnoha vesmíru - Skisha.
Uklidnila své rozbouřené srdce a vkročila na Stezku bohů. Občas kolem ji prošel někdo z nižších bohu, jinak byla docela sama.
Doufám, že se tu teď nic tak vážného neděje, pomyslela si v duchu. Kdykoli a kdekoliv mám něco napravit, vždy v tom na prsty Nemesis.
Dorazila do narušeného světě a mistře strnula. Z píšu ji vykouzlo: ,,U Řádu. Co to Nemesis tentokrát myslela?" Scenérie před ní ukazovala její nejhorší noční můry lidstva.
Lidské ostatky staré i nové (ležely všude možně); masové hroby; lidé napichované na ostré kůli; a někteří ještě žili pod troskami budov. Po celé ploše se plazili či letáli různorodá monstra v různých velikostech. Brali zbývající obyvatelé jako otroky, hračky i jako sexuální hračky.
Malém se pozvracela z toho všecho. To nedokáže, i kdyby se víc nutila, neměla by odvahu napravit tento svět.
Promiňte mi, žadonila o odpuštění. Zlomila se v pásu. Tento svět ji ničil zevnitř.
,,Ne-me-sis," zašeptala, než ji neznámá osoba chytla do náruče a odtáhla ji z toho pokrouceného světa na Stezku bohů.
,,Ty blbko."Nemesis
Chaos byl na ní strašně pyšní oproti Nirvaně. I když ji měl rád stejně, Nemesis splňovala jeho požadavky. Přestože věděla o Řádu, musela ho i respektovat, a trochu dodržovat.
,,Svým způsobem," řekla nahlas na tu myšlenku.
,,Prosím?" Zeptal se překvapeně zvěd, myslící že mluvila na něho.
Trhla sebou a zvědavě se a zvěda podívala než si vzpomněla, že chtěla slyšet hlášení, které doposud neslyšela.
Rozevřela mapu na stůl a ujistila ho v klidném rozpoložení:
,,Ale nic. Jen jsem si na něco vzpomněla."
Podívala se do mapy galaxie Skisha. ,,Co jsi zjistil o tom místě?"
,,Všimnul jsem si, že v různých místech je, Stezka bohů, většinou narušena." Říkal a přitom ji ukazoval na mapě. ,,Tady, tady a nejvíce tady, která směřuje k bráně na Zem v Skishe."
Označila místa, o kterých mluvil a zjistila, že takové monstrózní škody nedělá. Měla vlastní způsoby. Jenom tato dimenze nespadala pod Řád.
,,Škoda, že je Skisha je zapovězená. Jen pouze zjišťovat stavy stezek... Hmmm," zaskňučela zklamání. Proč nemohu tam řádit? Zajímalo by mne, v jakém stavu je tam pararelní planeta Země oproti první.
,,Eh," zkusil vyrušit zvěř Nemesis z myšlenek.
Nic.
Jen byla zabrana znovu v myšlenkách.
Nejdřív tiše zakašlal a pak nahlas, čím upoutal její pozornost.
,,Ještě něco?"
,,Ano." Měl sto chutí zdrhnout před jejím děsivým výrazem. ,,Jen, když jsem tam byl, jsem letmo zahlédl Vaší sestru, bohyni Nirvanu, jak vchází do skishské Země."
Uběhlo několik vteřin.
V hlavě ji chvíli šrotovalo, na kolečka zapadla na svoje místa. Zmizela, aby ji odtamtud dostala.
Proč tam sakra šla?