Při umírání člověk zjišťuje, jak je jeho tělo těžší a těžší než v průběhu vlastního života. Bolest je více nesnesitelná, ale postupně mizí do prázdnoty.
Umírající pociťuje úlevu od pozemského života a duše se konečně odděluje od schránky. Bolest zmizí a nastane věčný klid.
Bohužel to není pro lidské bytosti tak jednoduché jako pro nás. Andělé smrti. Nebo-li, jak nás většinou nazvanou, Smrťáky.
Při odvádění duše dostanou do rukou zvláštní list, kde jsou dotazování na kvalitu služeb svých posmrtných průvodců. Dnes v moderní době dostanou tablet s tužkou a stačí pár kliknutí, pár vlastních názorů a vlastnoruční podpis. A je hotovo.
Tahle technologie se mi moc nelíbí. Jako Anděl smrti dávám přednost nebeského pergamenu, kde nenastane nějaký technický problém. A nejsem jediný. Několik z nás tuto možnost ještě používají oproti mladších kolegů.
Dejme tomu, že dáte modernímu člověku dotazník v papírové. Bude se na vás dívat jako na idiota. Za to, kdyby Hitler nebo Attila dostaly v roce elektronické podobě (tablet), Attila by se zeptal, co je to za démonský nástroj (teď se mi směje kolega z Pekla, že takové nástroje by se hodily už dávno na pochytáni lidských duších), a Hitler svým hlasem prohlásil, že by mu to pomohlo vyhrát druhou světovou.
,, Takže je na nás, co zvolíme pro ně než je odvedeme k Soudu."
Povzdechl jsem si. Život Smrťáka mnohem těžší než se zdá. ,, Dovést je na své poslední cestě k Soudu a ke konci jim ještě dát Dotazník smrti," zamračeně povídám.
Můj pekelní kolega se mně ptá:
Mohu se podívat na ten Dotazník smrti? Třeba by se mohly změnit nějaké dotazy?"
,,Bohužel,"odpovídám, ,,pokaždé se mění. Nepamatuji si je všechny, ale první je ta samá: Litujete něčeho za svého života, které jste prožil?"
,, Nejtrapnější by bylo: Užil/a jste ho tak, jak jste si přál/a? I s pocitem, že byste zaprodal/a svoji duši Peklu či Nebesům?"
Rozchechtál se na plné kolo. ,,S takovou chybou bych se nechtěl dostat do křížku s pánem Temná a Vládcem Nebesa."
Můj humor zůstal stejný. Neutrálně mrtvý. S takovou hanbou bych nešel před nimi. I ostatní by se mi smáli. Podívám se na dotazník, který byl už připraven pro další duši. Vše bylo stejné, ale otázky se lišily podle majitele, který ho bude vyplňovat. Poslední otázka, ta otevřená kde můžete napsat dle libosti cokoliv, mě zaujala.
Jak proběhla Vaše cesta s průvodcem, Andělem Smrti? Napište jeho klady i zápory.
Mé klady jsou jednoznačné. Oproti tomu jsou zápory zlověstně.
Z myšlenek mě odtrhl můj pekelní kolega.
,,Lituju tu duši, pro kterou jdeš, Smrťáku!"
