Fallen War

0 0 0
                                    

Řev draka se nesl bojištěm jako ozvěna vítězství. Řada nepřátel, kteří bojovali proti sobě, přestávala udávat rytmus boje. Řinčení mečů a kopí, hvízdot šípů a smrtelné výkřiky ustaly. Vše padlo do ticha.
Ten, jenž zabil draka, seskočil zdechliny draka. Jeho křídla byla zlámaná za cenu konce a vítězství. Sundal helmu a pohlédl na nebesa, která se mračí nad zkázou na zemi. Boj skončil a přesto tolik bylo životu zmařeno.
Cítil se prázdně.

,, Tři dny už bojujeme, " prohlásil jeden z velících důstojníků, ,, a jak jsme unavený, zatlačují nás čím dál víc zpátky. "
Všichni souhlasili. Pak se strhla hádka, co bude dál. Každý plán jen oddaloval jejich zkázu.
,, Tahle válka je spadnutí, " ozval z přítmí hlas muže, který zažil už mnohé. Jeho čas pomalu končil. ,, Dokud bude žít drak, svět nepochybně skončí ve věčné temnotě. Drak musí zemřít. Jinak válka neskončí a lidstvo nepokročí dál. "
Tím je umlčel. Pohlédli na něho nenávistně. Nikdy nepřijmou fakt, že okřídlení lid opustil Zemi před touto zkázou, která dopadla na lidstvo. I elfové a další mocné bytosti napříč roky odcházeli do věčné země.
Jen jediná, kdo zůstal byl on. Syn okřídleného krála, Saiwis.
,, Saiwisi, " promluvil generál, ,, proč jsi neodešel se svým lidem a nenechal jsi nás to vyřešit? Nebo máš černé svědomí, co odmítl tvůj otec naší žádost o pomoc?"
Saiwis vystoupil ze stínu. Zlatá zbroj na něj působila velkolepé složenými  bílými křídlami na zádech. Tvář neprojevovala žádné emoce. Žádná zloba či hněv, prostě vzdal s nima soupeřit.
,,Otec měl důvod, proč vám nechce pomoct. Jejich Věk skončil. I Věk elfů. Ví, že nastane doba lidí. Věk lidí - váš čas přišel a zůstane, pokud necháte zvítězit je."
Jeden z přítomných si neodpustil jedovatou poznámku:
,, To pořád nevysvětluje tvoji přítomnost."
,, Protože já toho draka zabiju. Pak v klidu mohu přenechat Zemi vám. Věk lidí v tu chvíli započne."

Rozpršelo se. Mrtvý drak ležel vedle něho a nepřátele se rozptylili.
Oni se s tým už sami poradí. Jsou schopnější než si dokáží představit.
Tou myšlenkou se spokojil. Viděl jejich budoucnost. Postupně se budou vyvíjet, válčit mezi sebou a nakonec vytvoří mezi sebou i křehký mír. Jejich technologie pomůže rozšířit obzory. Magie a jejich uživatele zde už nemají místo.
Lidé mu projevovali slávu. Usmál se. Naposled, neboť to je jeho konečná cesta.
,, Už nebudeš moci vstoupit na loď do věčné země, můj synu." Vzpomněl si na jeho slova.
,,Buď budeš žít v ústraní a budeš je sledovat.."
,,..a nebo rozplynneš do hvězd."
Poslední slova řekl tiše pro sebe.
,,Saiwisi, děkujeme za za-"
Probodl se s úsměvem na tváři. Budu na vás po celý čas dohlížet ve hvězdách.

Mini StoriesKde žijí příběhy. Začni objevovat