Keep calm [texting story] (M&M)

❣4❣

,,Cassidy, přijdeme pozdě!" Volala na mě mamka, když jsem se asi po páté kontrolovala v zrcadle.

Dneska je ten den. Dnes jedeme do Troforse. A já se tam potkám s Gunnarsenama. Chápete to? S Marcusem a Martinusem. Tak dobře, zase se uklidníme. Jedu tam přeci za vzdělávacím účelem.

,,Tak jdeš?" Zase na mě zavolala mamka. Tím mě vytrhla z myšlenek.

Naposledy jsem si prohrábla vlasy a běžela do auta. Dneska mě máma veze, protože pěšky bych tam šla asi do večera.

Hypnotizovala jsem ubíhající krajnu. V dálce bylo vidět moře a na druhé straně jsou hory. Ale na Norsko jsou to jenom malé kopečky.

,,Těšíš se?" Prohodila máma a dál se věnovala řízení.

,,Netušíš, jak." Usmála jsem se.

,,Páni, do školy ses nikdy netěšila. To ani první školní den." Uchechtla se.

,,Všechno je jednou poprvé."
———
Právě vcházím do školy. Moje pocity nejdou ani slovy popsat.

Hned na chodbě se nás ujal učitel. Přišlo nás jenom deset. Vedl nás do třídy.

Před jednou třídou se zastavil a pak nám začal říkat, že sem budeme teďka chodit... Bla... Bla... Bla... Koho to zajímá? Já už chci dovnitř.

Konečně otevřel dveře a všichni jsme si stoupli před tabuli a teď mám skvělý výhled na moje "spolužáky".

Počkat, kde jsou? Rozhlédla jsem se po třídě a nikde žádná blonďatá hlava. Jako jo, nějací blonďáci tam byli, ale né ti, které hledám.

Ředitel něco krátce pronesl a já už je přestávala hledat. Pak nám pokynuli, aby jsme se posadili. Museli jsme si sednout do předních lavic, protože ostatní si posedali dozadu.
——
Právě je přestávka a já si vytáhla svačinu. U tabule stály dva kluci a strašně se něčemu smáli. Když kousek jeden z nich poodstoupil, uviděla jsem, že si něco čmárají na tabuli.

Musela jsem zapojit svou fantazii, abych dokázala ty čmárance k něčemu přirovnat. Pravděpodobně to jsou dvě nějaké postavy. Nakreslili jim obličej, to moje tvrzení utvrdilo. Jednomu z nich namalovali nad pusou ještě třetí oko. Absolutně jsem to nechápala. Když jsem ale uslyšela jejich rozhovor, tak jsem se zhrozila.

,,Nakresli mu šatičky," Zasmál se jeden, načež ten druhý vzal červenou a dokreslil tomu s tím cosi nad pusou něco jako šaty.

,,Marcus bude princ a Martinus princezna." Začali mě vytáčet. Netušila jsem, že Gunnarseny šikanují.

,,To jo, Marcus je aspoň trochu chlap." Pořád se řechtali.

,,Jo, Martinus je gay." Tato slova bolela. Byla jsem neskutečně vytočená.

,,Tak a dost!" Zařvala jsem na ně. Kupodivu ve třídě skoro nikdo nebyl.

,,Ale, ale, že by nějaká fanynka?" Uchechtl se jeden z nich.

,,Tady nejde o to, kdo to je, ale o to, co děláte." Znovu jsem na ně zvýšila hlas.

,,A co je ti vůbec do toho?" Ušklíbl se na mě ten druhý.

,,Jak se jmenuješ?" Chytl mě za tričko ten vyšší, z toho šel i větší strach.

,,C-Cassidy," Už jsem se ho bála.

,,Tak poslouchej, Cassidy, dávej si na nás pozor. Jestli něco Gunnarsenům, tak by se ti mohlo něco stát. A to bys přeci nechtěla." Nechutně se ušklíbl. Já jsem jenom nervózně přikývla.

Pak mě pustil a oba odešli ze třídy. Podívala jsem se ještě na obrázek na tabuli. Do očí se mi nahrnuly slzy. Nikdy jsem nic takového nezažila. Dost se jich bojím, ale musím jim to říct. Nevím, co mám dělat.
———
Konečně jsem doma. Zpátky jsem jela autobusem. Cesta byla sice delší, ale co už. Vzala jsem si do ruky mobil a otevřela konverzace.

MyFirstKissGirl: Ahoj

MyFirstKissBoy: Nazdár😍

MyFirstKissGirl: Jak se máš?

MyFirstKissBoy: Skvěle, ty?

MyFirstKissGirl: Ujde to...

MyFirstKissBoy: Copak se děje? 😞

MyFirstKissGirl: Ale naštvali mě ve škole 😕

MyFirstKissBoy: To mě mrzí..

MyFirstKissGirl: Ale už je to v pohodě 😊

MyFirstKissBoy: Tak to jsem rád 😘

MyFirstKissGirl: 😘

~Martinus~

,,Tinusi, jsi na řadě." Zavolal na mě Mac. Zvedl jsem se a namířil si to do studia.

Ještě dneska odjíždíme domů, ale ještě před tím to musíme dodělat. Určitě zítra půjdeme do školy. Ano, vrátíme se až večer a hned další den jedeme do školy.
——
,,Dobrý, tak snese je to všechno." Řekl Mike a já se začal sbírat. Jsou ta 4 hodiny odpoledne, to znamená, že doma bysme mohli být tak v 9. To je skvělý.

Rozloučili jsme se a šli k autu. Už se nemůžu dočkat, až budeme doma.

Děkuju za všechny ✴
Teri💙