Nezbytné zlo

I. Červ - Cukr a moc

Aby lidstvo objevilo dobro, musí nejprve poznat zlo.

Deštivé pondělí probouzí v mladém dvanáctiletém Samuelovi děsivé myšlenky. Hubený chlapec v černém oblečení si upravuje své černé vlasy. Je hodina matematiky a jeho matika moc nebere. Nejradši má kresbu, protože může tvořit něco čím spolužáky postraší. To, co ostatním přijde děsivé, připadá Samovi krásné. 

Včera si četl o satanistech a oblíbil si tu formu, ty myšlenky. Jeho rodiče a dospělí okolo něj se ho od narození snaží přesvědčit o tom, že jediná správná víra je křesťanství. Avšak on není hlupák a snaží se o věcech přemýšlet. Nechápe, proč lidi něčemu takovému věří. 

"Ramcene!" Zařve na Sama učitelka. "Zas jsi myšlenkama jinde. Národní umělec! K čemu mu je matika? Ramcene, dělej, že alespoň něco děláš. Jaký je výsledek?!" 

"Patnáct." Řekne sebejistě Sam s přesvědčením, že je to špatně. Patnáctka je karta Satana v tarotu.

"Možná zas tak blbej nejseš."  Matikářka chce dále urážet, ale hledá jiný cíl, protože nad ní vyhrál její nejméně oblíbený žák. 

Sam se zarazí. Náhoda je blbec. Dívá se z okna a přemýšlí o tom, co bude dělat po škole. Prohlíží si své hubené prsty a uvažuje nad smyslem svého života. Tyto hodiny matiky bere jako mrhání svým časem, protože se tam řeší naprosté zbytečnosti. Zlomky s výrazy a podobně mu přijdou jako hloupost. 

Typické zvonění ohlásí konec hodiny. Je jasné, že učitelka prodlouží výuku o už tak krátkou přestávku. Samovi je to jedno, protože další hodina bude asi tak stejně záživná jako točení se kolem hovna. Vyučující stále mluví a stále počítá. Třída se již chystá na další hodinu. Už je jasné, že i kdyby učitelka provedla rituální sebevraždu tak si třída ničeho nevšimne. Vytáhne proto sluchátka a pustí si svou oblíbenou rockovou kapelu. Texty jsou o církvi a o společnosti. Vše si bere k srdci a snaží se vytvořit si v hlavě svět, který by byl dokonalý. To by ale nejdřív nesmělo existovat lidstvo a pak by tu bylo pěkně. 

Z jeho snění ho vyruší pomačkaný papír, který po něm hodí jeden z jeho pubertálních spolužáků. Chvíli mu je to jedno, ale když je konec písně, slyší jak se mu smějí a nadávají mu. Otočí se a snaží se přijít na to, co je tak moc vtipné. Zvedne onen pomačkaný papír a snaží se rozluštit, co tím chtěl autor říci. "Až zas budeš dělat chytrýho tak nám dej vědět, abychom alespoň mohli dělat, že nás zajímáš. -_- :* " Čte pro sebe a vyvodí z toho jasnou myšlenku. Byl to Peter. Největší sráč z celé posrané třídy. Snaží se být šikanátor, ale Sam o něm ví poměrně dost věcí. Jako například to, že se bojí tmy jeho máma ho nazývá cukroušek, protože je závislý na cukru. To na něm nejde vidět, protože aktivně sportuje a tak má vypracovanou postavu. Sam je dost všímavý. Jsou maličkosti, kterých si všimne pouze on a už ví víc než ostatní. 

Otočí popsaný papír a napíše tam "MAMINČIN CUKROUŠEK". Což samozřejmě Petera naštve. Rozběhne se proti Samovi a zakopne. Sam se otočí, zahodí papír a dívá se z okna jak prší. Je mu jasné, že se Peter rozbrečí, nebo po něm skočí. Nechce se otočit, protože nechce aby si někdo myslel, že ho to zajímá. 

Zazvoní na hodinu a přichází učitel, který chodí vždy včas, přesně na vteřinu, aby neztratil ani sebemenší  kousek výuky tak moc důležitého, zajímavého a úžasného předmětu jako je fyzika. To zabránilo Peterovi, aby vyjel po Samovi a praštil ho. Peter se totiž snaží vypadat před učiteli jako správný žák, který je slušný a je na úrovni. 

Po škole šel okamžitě domů a celou cestu mu opět hrála jeho oblíbená kapela. Uvažoval nad tím, proč jsou lidi kreténi. Jestli to má nějaký vyšší smysl. Své úvahy ukončil ve chvíli, kdy byl u sebe v pokoji, který působil dost temně. Jediná bílá stěna, která byla pokryta plakáty různých rockových kapel, by bila do očí, ale té bílé moc ze zdi nezůstalo. Jediný kousek holé stěny se připravoval na Samův nový plakát. Ostatní stěny byly šedé. V pokoji také měl dřevěný obklad. To vše vypadalo jako nějaká svatyně. Svíčky na stole jasně vypovídaly o tom, že můžou za tu krásnou vůni v pokoji. O světlo v pokoji se starala malá zašlá lampička, která toho již dost zažila. Sam se tu cítil v bezpečí a dobře. Sedl si na svou poměrně nepohodlnou postel, která byla rovněž sladěna černo-bílo-šedě. Otevřel svůj deníček a začal si tam psát. Psal o bizarní situaci, které se ve škole stala. Jeho deník byl černý a to rovněž svědčilo o jeho zálibě v tmavých barvách. 

Sam je jedináček. Nerad tráví čas sám, ale nemá žádné blízké přátele. Nemá ani holku, proto si všichni v okolí myslí, že je homosexuál. O tom také dost polemizuje ve svých zápiscích. Má dvě lesbické kamarádky. Občas s nimi jde ven, ale ony chtějí být spíše osamotě. Proto si chce najít kamaráda, aby si mohl víc užít života, protože ve dvou se to lépe táhne. 

"Jsem pouhý červ ve světě dospělých
Porušuji zákony, které mi dal Bůh
Distancuji se od těch zlých
Kteří se potulují jako prázdné skořápky
Bůh mi řekl, čti mezi řádky"