Už delší dobu se mi líbila jedna holčina z města. Ještě před válkou jsem byl do ni zamilován. Doufal jsem že zůstane ještě svobodná poté co se vrátím z fronty. Naštěstí zůstala. Dlouhou dobu jsem sbíral všechnu odvahu, abych mohl dojít za ni. Nevěděl jsem jak ji oslovit. Od začátku války jsme se neviděli. Od války uběhlo 5 let.
Věřil jsem že zůstala stejně krásná jako před válkou. Byla tak krásná jako obrázek. Jelikož jsem dobře umělecký nadaný. Napadl mi jeden nápad. Zkusit ji nakreslit. Taková nabídka se jen tak neodmítá. Nabídku s radosti přijala. Během malování jsme si povídali o životě. Ani nevím jak jsem to dokázal, ale během malování jsem ji vyznal lásku. Odpověď mi překvapila. Řekla to stejné. Že i já se ji líbil delší dobu před válkou. Slovo dala slova a najednou tady byla svatba. Nikdy bych nevěřil že si budu brát nejkrásnější holku z města. Myslel jsem že po válce budou všechny holky rozebrány a nám ostatní zůstanou škaredý, ale to se nestalo.
Za svědka mi šel nejlepší kamarád z fronty Adolf. Namaloval nám portrét nás dvou jak stojíme v lipové aleji. Během svatební noci padlo slovo o dítěti. Oba jsme si přáli chlapce. Kdyby to byl chlapec, chtěla jeho pojmenovat po svém dědečkovi. Měl dostat jméno Andreas. To jméno se mi také líbilo. Tak jsem souhlasil s tímto jménem. A za 9 měsíců se nám narodil Andreas.
Ten rok byl pro nás nejkrásnější. Adolf se stal jeho kmotrem. Stále mi přemlouval abych vstoupil do armády, ale já už nechtěl. Chtěl jsem se věnovat rodině. Adolf žádnou rodinu neměl. Žil politikou a armádou. Stále věřil v císařství, i já věřil v císařství. I když tady už nebylo císařství, ale byla už republika. Místo císaře, tady byl prezident. Jednoho večera jsem šel do pivnice. Abych se podíval jak vypadá klasická debata o politice. Zdvořile mi přivítal můj kamarád. Nikdy bych neřekl že dokáže uchvátit takový dav lidi. Všichni lidé co tam byli. Poslouchali pozorně jeho slova. Nebyl to ten kamarád, kterého jsem znal z války. Stal se z něho úplně jiný člověk.
Popravdě se mi líbil víc ten novější, než ten starý.
ČTEŠ
Válečný deník
Historical FictionMoje vzpomínka na konci života. Celý příběh je vymyšlený. Nejedná se o reálnou osobu. Příběh je z části pravdivý a některé věci jsou vymyšlené. Jedná se o alternativní pohled na svět.
