,, Hm sluší ti to", řekl Mac když jsem přišla do obýváku. ,, Děkuji", uklonila jsem se jako princezna což po mě Mac zopakoval. ,,Ach jo. Tohle mi chybělo", řekla jsem a začala se smát. Zamířila jsem ke dveřím s pocitem hladu. Vzala jsem za kliku, ale někdo mě předběhl. ,, Emmo! Ahoj! Ty jsi nějaká velká slečna", řekla jsem a vtáhla jí do obětí a následně i Anne. ,,Ty máš namířeno kam?"ozval se Tinus, který stál za mnou. Díval se na mě těma hnědýma kukadlama. Proč mě ty oči tak lákají sakra? ,,Ehm já...šla jsem se nasnídat",zakoktala jsem. ,, Ale.. Víš že je kuchyň tamhle, že jo? Takže se hezky otoč a pojď tudy, vyndáme pánev a jdeme dělat ty tvoje výborný palačinky!"řekl s nadšením v hlase. ,,Jak můžete Mít nakoupeno když jste včera přijeli?"to mi bylo záhadou. ,, Deláš si srandu? My a bez jídla? Táta byl včera nakoupit. Bychom nepřežili", řekl snad s ironií. Začala jsem se smát a radši dala pánev na sporák.
O 20 minut později
A: ,,Tinusiii sakra nejez ty palačinky. Chápeš, že je to pro všechny?"
T: ,,To jsi, ale neřekla..."
Zabíjela jsem ho pohledem.
,, Nezlob se. To ti nesluší", řekl a následně odnesl talíř s palačinkami na stůl do prostorné jídelny. Moc komplimentů od Tinuse? Jakože cože? Teda jestli se tomu dá říkat kompliment.
Nalila jsem si sklenici vody, dala jsem do ní 2 plátky pomeranče a šla jsem se usadit k ostatním. ,, Jak vám chutná?"zeptala jsem se. ,, Je to výborný", řekli kluci na stejno a pak si spolu plácli. ,, Tinusi já tě nechápu. Vždyť už si v kuchyni snědl aspoň 3 palačinky a teď se tu laduleš asi dvěmi dalšími.."začíná se smát a všichni kolem stolu také. ,, No tak promiň, nemůžu za to... Prostě.. Já + jídlo = doživotní láska ",směje se.Po dlouhé opravdu dlouhé snídani se vydávám konečně domů. Na stolečku v jídelně leží lísteček s nápisem ' Ahoj zlato vrátíme se až večer. Pozdravuj kluky. S pusou máma'. No jasně jak jinak. Sedám si na velký šedivý gauč v obýváku. Do boku televize jsem zastrčila malou stříbrnou flešku plnou videí a fotografií. Byla jsem u třetí fotky. Já, Mac a Tinus jsme seděli na zemi před naším domem. Celý špinavý od bláta. Vypadalo to zábavně. Zabouchli se dveře a v okamžiku vedle mě seděl Tinus. ,,Tak to...bychom měli zkusit znovu",řekl. Zakroutila jsem hlavou ze strany na stranu.
Seděli jsme tam už docela dlouho. Prohlíželi jsme všechny ty zážitky co jsme zažily. Tinus se většinou usmíval nebo i smál. ,, Úplně jsem zapomněl... Něco jsme ti přivezli...pojď se mnou", řekl a bez čekání na mou odpověď mě vzal za ruku a táhl do jejich domu.
Na gauči seděl Mac s Erikem a hráli Fifu. To je tak když Tinus není doma a Mac nemá co dělat. ,,Macu jdu dát Annie dárek co jsme ji přivezli", řekl ještě Tinus Macovi. ,, Ne.. jdeš ji dát ten co jsi ji přivezl ty ne co jsem ji přivezl já.." řekl rychle. ,,Nojo však jo", řekl Tinus a šel až k němu do pokoje.
No doufám, že se ti to bude líbit. Vytáhl z jeho černé adidasové tašky takovou střední krabici. Když jsem ji otevřela, chtělo se mi skákat radostí.
ČTEŠ
Too Important | FF-Marcus&Martinus
FanfictionDívka s dlouhými hnědými vlasy hleděla na hvězdy nad sebou. Vzpomínala na ty časy, když tu byli s ní. Ti dva blonďatý chlapci se zlatými srdci. Na každém rohu kudy prošla je viděla. Usmívala se, plakala při každé malé i nemalé vzpomínce. Jeden blon...