Epilog
Z pohledu autora:
Nebylo tomu dávno co se Marcus a Klárka odstěhovali pár metrů od Marcusova rodného domu. Chtěli pro své dvě dcerky krásný utulý byteček, kde budou mít úžasné vzpomínky. Martinus a Anne se nastěhovali přesně vedle nich, aby byli co nejblíže u sebe.
,,Mami mami já si chci popovídat s bratrancema", zadonila starší z dvojčat Riley. ,, Já taky",řekla Baily. ,,To se, ale musíte zeptat tety holky", řekla Klárka. Holčičky se vydali za Aničkou. ,,Teto teto můžeme si poslechnout jak chlapečkům tlučou srdíčka?"zeptaly se. ,,To víte, že můžete", řekla Anne a sladce se na ně usmála.Všichni žili šťastný život. Spolu i bez sebe. Tedy spíš společně. Byli to taková čtyřka, která se jen tak nedá rozdělit. Musím říct, že být u všech těch zážitků co spolu zažily bylo opravdu krásné a jsem velmi ráda, že jsem u nich mohla být. U jejich svateb, narození dětí a narození budoucích dětí, i u smíchu, které spolu zažili a ještě zažijí,slz štěstí i neštěstí.. Naprosto dokonalé strávení života. Z každé nehezké věci se dá najít něco pozitivního.
Žili tím a žijí i do dnes.♡
👑The end👑Děkuji moc zda jsi si přečetl/a knihu až jsem❤Doufám, že se líbila i když vím, že byla krátká a když byla Anne unesena nebylo to moc Dlouhé😅 Nicméně... mým cílem bylo napsat 21 kapitol, jelikož 21.2.2002, 21:17, 21:32♡
Doufám, že se uvidíme u dalšího z mých příběhu💓Zatím a Užijte si zbytek dnešního a dalších dnů v životě☆♡
ČTEŠ
Too Important | FF-Marcus&Martinus
FanfikceDívka s dlouhými hnědými vlasy hleděla na hvězdy nad sebou. Vzpomínala na ty časy, když tu byli s ní. Ti dva blonďatý chlapci se zlatými srdci. Na každém rohu kudy prošla je viděla. Usmívala se, plakala při každé malé i nemalé vzpomínce. Jeden blon...