#14

97 6 0
                                    

Úterý

Brzo mě probudil budík. Vůbec se mi nechtělo vstávat, ale musela jsem se stihnout upravit a udělat další různé věci.

Když jsem se koukla na hodiny bylo 5:50. ,,No je to jenom dneska, to nějak přežijuʼʼ řekla jsem si. Šla jsem do koupelny a dala si pořádně horkou sprchu.

Miluju ten pocit, když stojím ve sprše a padají na mě kapky vody. Vzala jsem si šampon a pořádně si promasírovala hlavu.

Bylo to tak uklidňující, ale musela jsem už opustit tu krásně teplou vodu. Otevřela jsem sprcháč a všude byla mlha. Našla jsem okno a otevřela ho.

Když jsem přišla k telefonu a podívala se kolik je, bylo 6:20. Rychle jsem přišla k zrcadlu, vzala si fén a začala jsem si sušit své dlouhé vlasy.

,,Už si je budu muset jít někdy ostříhat, aby mi to netrvalo tak dlouhoʼʼ řekla jsem si při pohledu do zrcadla. Po 10 minutách jsem je měla už konečně suché.

Seběhla jsem po schodech do kuchyně a udělala si snídani a svačinu do školy. Teta ještě spokojeně spala a já ji nechtěla vzbudit.

Po snídani jsem šla zase do koupelny a tentokrát si vlasy vyžehlila. Po nějaké době jsem vypla žehličku a koukla se na své perfektně vyžehlené vlasy.

Dala jsem si lehký make-up, řasenku, udělala jsem si i oční linky a na rty si dala rudou rtěnku. Přeci jen dneska mají kluci narozeniny a hned ze školy jdu pomoct s přípravou na oslavu.

Šla jsem do pokoje a koukla se do skříně. ,,Potřebuju nějaké oblečení ve kterém budu vypadat dost dobřeʼʼ řekla jsem a prohledávala si skříň. ,,To je onoʼʼ zarazila jsem se a vytáhla to. Miluju tyhle barvy a musím říct, že mi to dost sluší:

 Miluju tyhle barvy a musím říct, že mi to dost sluší:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Už byl čas vyrazit a já si vzala tašku a šla do školy. Cesta do školy mi uběhla dost rychle. Přišla jsem ke své skříňce a podívala se na rozvrh.

První hodinu jsem měla angličtinu. Moc nemám ráda angličtinu, ale potom následují dvě hodiny výtvarky a na ty se moc těším.

Přišla jsem do třídy a posadila se do volné lavice. Uslyšela jsem zvonění a rozhlédla se kolem sebe. Nikde jsem neviděla Marcuse, Martinuse a ani Verču.

No učitelka přišla do třídy a začala zkoušet slovíčka. Všechny slovíčka, která chtěla vědět, jsem ji řekla správně.

Když stála učitelka u tabule a začala vykládat látku, přišli do třídy kluci s Verčou. Verča si sedla ke mně a kluci si sedli před nás.

: Kde jste byli Veru?
Verča: No já jsem zaspala a vypadá to, že kluci asi taky.
: No tak to jim pěkně začíná jejich velký den. (zasmála jsem se)
Verča: No, hlavně nezapomeň, že se nesmíme smát a musíme dělat, že nevíme, co je dnes za den. Bude to velmi těžké.
: Hele to nějak zvládneme. Co máš potom za hodiny?
Verča: Mám francouzštinu a co máš ty?
: Mám výtvarku s Tinusem, tak mi drž palce, ať to nějak zvládnu.
Verča: Jojo neboj se.

Nový začátek života Marcus a Martinus Kde žijí příběhy. Začni objevovat