Nový začátek života Marcus a Martinus

#07

Mia

Když jsem se ráno probudila a otevřela oči, uviděla jsem vedle sebe Martinuse. Byl bez trika a stále spal. Nemohla jsem se koukat nikam jinam než na jeho hruď.

Projížděla jsem si ji stále dokola. Když jsem přestala, začala jsem se koukat na jeho rty. Jeho rty vypadali tak sladce, ale nechtěla jsem ho vzbudit.

Šla jsem se osprchovat do koupelny a po 15 minutách se vrátila zpět. Martinus stále spal. Šla jsem se kouknout jestli vůbec dýchá, protože stále ležel ve stejné poloze.

Když jsem se k němu naklonila rychle vstal, objal mě a položil na postel. Vzal mi ruce a dal mi je nahoru a pomalu se ke mě přibližoval.

Když se naše rty spojili, začala jsem se červenat. Konečně jsem měla pocit, že mě má vážně někdo rád. Já ho měla taky moc ráda, ale ještě jsme se moc neznali.

No už je sobota a hned v pondělí jsem s ním na jednom z volitelných předmětů. Ano, Tancování je na téhle škole volitelný předmět.

Já bych spíše řekla, že je to volnočasová aktivita, ale ne tady je to povinné. Po chvíli si lehl vedle mě a začal mě hladit po tváři.

Popřáli jsme si dobré ráno a najednou někdo vtrhl do pokoje. Byl to Marcus s Verčou.

Marcus: Dobré ráno hrdličky. Dáte si něco k snídani?
Já: Dobré ráno. Nejdřív vás poprosím, vždy než přijdete zaklepejte.
Marcus: Copak vy jste tady něco snad dělali? (začal se smát)
Martinus: No akorát jsme skončili.
Marcus: Vy se znáte sotva tři dny a už jste spolu spali??
Martinus: Ne bráško, co ze mě máš? (hrozně se smál)
Já: Marcusi můžeš nám udělat tousty k snídani děkujeme ti a příště klepat. (mrkla jsem na něho)

Marcus a Verča se smíchem odešli a já s Martinusem se smála v posteli. Nemohli jsme přestat. Ten Marcusovo výraz, když mu řekl Martinus, že jsme akorát skončili, byl prostě úžasný.

Po nějakých 6 minutách jsme se přestali smát a pomalým krokem jsme šli do kuchyně. Rodiče Marcuse a Martinuse šli s malou Emmou do zoo, takže tu máme zase celý barák pro sebe.

Marcus nám udělal úžasnou snídani. Moc mi to chutnalo. U snídaně jsme si s Martinusem všimli, že se drželi za ruce. V tu chvíli mě Martinus vzal taky za ruku. Podívala jsem se na něho a on mi jemně políbil ruku.

Začala jsme se červenat. Podívala jsem se zpět na Marcuse a Verču a zeptala se jich jak to spolu mají. Jejich odpověď mě překvapila.

Oficiálně už spolu chodili. Běžela jsem za Verčou a objala ji tak moc, že málem spadla na Marcuse. Po snídani šla Verča s Marcusem do koupelny si umýt zuby a upravit se.

V kuchyni jsem byla jenom já a Martinus. On ke mně přišel, zvedl mě a posadil na stůl. Čekala jsem, že mi opět pomalu přitiskne jeho rty na ty moje, ale spletla jsme se.

Začal mě vášnivě líbat na krku. Pomalu se přibližoval k mým rtům a potom to začalo. Už nidky jsem nechtěla tyhle rty opustit. Byli až moc dokonalé. Teď se potvrdilo, že ho vážně miluju.

Já: Tinusi musím ti něco říct.
Martinus: Copak se stalo?
Já: Vím, že to není teď docela vhodné, ale jsem tu bohužel minimálně na 6 měsíců. Nevím jestli tu nezůstanu ještě dýl, ale chci aby jsi to věděl. (mrzelo mě to)
Martinus: Zlato, tohle nás zatím nemusí trápit. Pojedu kdyžtak s tebou domů.
Já: Počkat c....c....coo? Ty jsi mi řekl zlato?
Martinus: No vadí ti to snad?
Já: Tinusi Gunnarsene, od tebe mi to nevadí. Já tě miluju. (usmála jsem se)