Nový začátek života Marcus a Martinus

#05

Martinus

Ráno jsme se s Marcusem probudili, ale něco nás překvapilo. Mia neležela v posteli. Nikoho jsme neslyšeli, mysleli jsme, že jsme doma sami.

Marcusovi ani mě už špatně nebylo,ale měli jsme hlad. Sešli jsme dolů po schodech a uviděli snídani. Na stole leželi tři talíře. ,,Pro koho je asi ten třetíʼʼ zajímalo nás.

Najednou vyšla z koupelny Mia. Já i Marcus jsme se divili, že ji není špatně, má přece chřipku. Mia si šla k nám sednout a začali jsme jíst, v tu chvíli nám říkala, co se stalo.

Když skončila, všechno dávalo smysl. Mamka nás omluvila ve škole, takže jsme měli volno. Šli jsme do Marcusova pokoje a koukali se na televizi.

Z pohledu mě

Ráno jsem se vzbudila a lekla jsem se. Vedle mě leželi dva nejhezčí kluci z naší školy. Byla jsem u nich doma a spala v Tinusovo pokoji.

Co se to stalo? Vzpomínala jsem, co se stalo včera. Koukla jsem se do své tašky. No jasně vždyť jsem si vzala tři stejné prášky. To se nedivím, že mi bylo špatně.

Místo léků na alergii jsem si vzala tři prášky na spaní. Já jsem ale kráva. Šla jsem dolů udělat snídani. Udělala jsem lívance.

Hned co jsem to dodělala, šla jsem do koupelny, abych se vysprchovala, umyla a upravila. Když jsem byla ve sprše, říkala jsem si, jak jsem mohla mít horečku, když mi bylo špatně z těch prášků.

Jak jsme běhali v tom horku a měla jsem v sobě ty prášky, tak se mi trochu víc udělalo špatně a potom se tělo bránilo horečkou. Pamatuju si to jak mě Martinus hladil po vlasech a po tváři.

Potom jsem ucítila i pusu na mém čele. A když jsem se probouzela, cítila jsem, že má někdo rty přitisknuté na mých. Otevřela jsem oči a byl to Martinus. Staral se o mě a já se na něho usmála.

Byla jsem ráda, že je to právě on. Možná bych tu mohla zůstat ještě přes večer, abych se mohla já starat o něho, když už mi je líp.

Všechno jsem jim to vysvětlila u snídaně a oni to pochopili. Všimla jsem si, že už jim je dobře, takže tu asi nebudu moct zůstat.

No nic najedli jsme se a šli jsme do Marcusova pokoje. Koukali jsme se na televizi a já se u toho dost smála. V tu chvíli mě něco napadlo.

Já: Kluci mám takový nápad.
Martinus: Jaký?
Já: Mohli bychom u někoho přespat všichni společně. Tím myslím nás tři a Verču.
Marcus: Myslíš že Verča není nemocná?
Já: Ano myslím si to, já to měla z těch prášků včera a vy jak jste mě ošetřovali, tak jste z toho dostali horečku.
Martinus: To dává smysl.
Marcus: Dobře já ji napíšu zprávu.

Marcus

Šel jsem si pro mobil, ale nemohl jsem ho najít. Podíval jsem se dolů do kuchyně, tam nebyl.

Šel jsem se podívat ještě do koupelny. Ležel si tam krásně na okně. Vzal jsem ho a šel napsat Verče přes Facebook.