Mary:
Vzbudilo mě mírné, pravidelné pohupování. Rozlepila jsem víčka a oslepilo mě světlo. Škubnu sebou a to k čemu mám přilepený obličej se zasměje. "Dobré ráno" vrátí mě do reality Johnův hlas a já si uvědomuji že ně nese v náručí. "Dobré" odpovídám rozespale a John mě pokládá na postel.
Uvědomuji si že v místnosti nejsme sami a můj pohled spočine na Paulovi. "Paul bude s námi na pokoji" odpovídá John na moji nevyřčenou otázku. Pokývu hlavou a konečně si pořádně prohlédnu místnost. Uvědomuji si že v místnosti je jen jedna postel. Cítím jak se vedle mě prohla matrace pod váhou dalšího těla, "Budu spát na gauči ve vedlejší místnosti, kdyby jsi mě hledala, Paul má pokoj vedle". " Nebudeš přece spát na gauči, lehni si sem klidně taky" oponuji mu. Paul nás zmateně sleduje z křesla v rohu místnosti. "Nevadí ti to?" ujišťuje se ještě, "Ne, opravdu ne".
Usměje se a pokládá vedle mě mou tašku. Paul opouští místnost a já se v ní s díky začínám přehrabovat, a jelikož je skoro dvanáct hodin večer, vytahuji si noční košili a hygienickou taštičku. "Koupelna je na chodbě pokud se chceš zeptat na toto" pokývám hlavou a s úsměvem otevírám dveře na chodby.
