Mary:
Ráno mě budí první sluneční paprsky prosvítající škvírou v žaluzii. Rozespale si promnu oči a posadím se na posteli. John ještě spí zády ke mně. Z tašky si vybírám zelené šaty a silonky. Během chvilky jsem oblečená a usazená na posteli si splétám vlasy do dlouhého copu.
Zhruba kolem osmé už je vzhůru i John a o půl deváté už klepeme na Paulovi dveře. Společně se vydáváme na snídani. Naberu si vajíčka a sedám si po Paulově pravici. "Pojedeš dnes s námi na zkoušku a koncert?" Zajímá se Paul. "Asi ano, včera jsme se tak s Johnem domlouvali." Usměju se na něj.
Když jsme všichni po snídani, vycházíme ven, do pochmurného říjnového rána a nastupujeme do auta. Jízda netrvá ani půl hodiny a my zastavujeme před velkou budovou, nejspíš místní divadlo. Vystupujeme a vcházíme dovnitř. Mal nás vede dlouhou chodbou. Hlediště je obrovské a pódium překvapivě celkem malé.
Sedám si do první řady a kluci lezou na pódium, každý se chopí svého nástroje a místnost se naplňuje rozladěnými tóny. Paul used za piano a ostatní podle něj ladí své kytary.
Asi kolem třetí kluci přestávají zkoušet a vydáme se společně do šatny. Samotný koncert začíná v pět takže máme čas se najíst. Obědváme rybu a hranolky, které nám přinesl Neil a kluci spolu živě diakutují o muzice.
Ve čtyři se začínají připravovat na koncert a ze sálu k nám doléhá křik fanynek.
Když kluci odchází, schoulým se do křesla a začítám se do knihy. Poklidné ticho naruší klapot bot, který ke mně doléhá z chodby. Pohlédnu na hodiny, za deset minut šest. Dveře se otevřou a dovnitř se kvapně nahrnou všichni čtyři kluci. Odložím knihu na stoleček. "Tak co?" Zajímám se. "Jako vždycky." Zašklebí se na mě John.
Všichni se převléknou a společně opouštíme šatnu. Hlavní vchod je v obležení vřeštících fanynek, takže vycházíme zadním vchodem. Na parkovišti už stojí připravené auto, do kterého nasedáme.
