11. Kapitola

90 8 0
                                    

Mary:
Vzbudila jsem se schoulená do klubíčka na gauči. Rozhlédla jsem se po pokoji a tma za okny dávala vědět, že jsem spala déle, než bych sama pokládala za nutné. Pohlédla jsem na hodiny. Čtvrt na sedm.

Škvírou pode dveřmi prosvítalo světlo. Zvedla jsem se a tiše přešla ke dveřím. Pomalu jsem je otevřela, abych nevzbudila příliš pozornosti. Na chodbě stál Paul a zouval si boty. "Ahoj" pozdravila jsem ho s úsměvem. Leknutím sebou škubnul, ale úsměv mi opětoval. "Kde je John?" Zajímala jsem se. "Zůstali s klukama dole, chtěl jsem tě jít zkontrolovat." Poškrábal se nervózně na hlavě.

"Ehm, nechceš jít chvíli ke mě do pokoje?" Zeptal se s nadějí v očích. "Ráda" usmál se a já ho následovala do jeho pokoje. Posadila jsem se naproti němu na postel. "Jaký byl koncert?" prolomila jsem trapné ticho, které místnost naplňovalo. "Jako vždycky" zazubil se na mě. "Kolik je ti let?" zajímal se. "Devatenáct, tobě?" "Dvacet jedna."
Po chvíli ticha si Paul velmi nenápadně přisednul o kousek blíž. "Jak je možné, že tak hezká dívka jako ty nemá kluka?"
"Kdo ti to řekl?" Zajímám se ohromeně. "John se jednou zmínil." Uhnul pohledem. "Nevím, John je ode mě většinou všechny odežene."

Paul:
Už když jsem ji poprvé uviděl, došlo mi, že je to ta nejkrásnější holka jakou jsem kdy viděl. Už dlouho jsem s ní zkoušel navázat rozhovor, ale vždycky nám do toho někdo vlezl. Doufám že dnes nás nikdo nevyruší. Celkem mě překvapilo, když se John zmínil že s nikým zrovna nechodí. "A co ty a holky?" Oplatila mi stejnou mincí. "Momemtálně nic." Usmál jsem se na ni.

Po chvíli ticha jsem pohledem spočinul na jejích rtech. Vypadaly tak hebce, měl sem chuť se jich dotknout. Vztáhl jsem k ní ruku. Pohledem se vpíjela do mého. Dotkl jsem se její jemné, bledé tváře a palcem přejel po jejích růžových rtech. Vzdálenost mezi námi mi připadala nekonečká.

Jemně jsem si ji přitáhl za bradu blíž. Když jsem jí pohlédl do očí, nespatřil jsem v nich nic, co by mi mě v mém záměru mělo zastavit. Překonal jsem zbývající centimetry, které nás od sebe dělily a spojil naše rty. Mary s nimi začala pohybovat a já jí jemně skousl zpodní ret. Z úst se jí vydral slabý sten a já jazykem vklouzl do jejích úst. Rukou mi zajela do vlasů a já své prsty vetkal do jejích kudrlin.

Když jsme se od sebe odtrhli, opřel jsem se čelem o to její. Usmála se na mě. "Už bych asi měla jít, John se za chvíli vrátí." "Počkej." Zvedne se a než odejde, naposledy mě políbí.


The Beatles Touring StoryKde žijí příběhy. Začni objevovat