Hello |Vkook|

32.

Vzbudil mě Kookie, ale né s ledalakým probuzení...Vylil na mně vodu.
Když jsem poklidně spal, tak jsem netušil že Kookie je vedle postele s kýblem.

Nedoporučuju vám probuzení s kýblem na hlavě.
"K-Kookie,.z-z-zimaaa" Pomsta bude sladká
Když si Kookie všiml jak se třesu, tak se omlouval že to byla jenom sranda.
Ukázal jsem Kookiemu gesto aby mě objal, objal mě a když se ke mně co nejvíce přilepil...

Tak jsem ho začal lechtat a on se kroutil jako žížala.
Proč on musí skákat tak vysoko?
"V-hahaha-zdávám s-haha-e" Žarval mezi návalem smíchu, musím přiznat že s takovým návalem zní jako psychopat, Psycho Bunny

Přestal jsem ho lochtat ale začal jsem ho líbat.
Ale on se po pár sekundách odtáhl, já jsem zakňučel jako poraněné zvíře a on se slovy "Pospíchám do školy" Odešel do svého pokoje.

Když mi došel význam slov, tak jsem se nasákal do nějaké mikiny a riflích. Zařval jsem: "Odvezu tě!" a najednou se objevil Kookie s tričkem přes hlavu a zkoušel si ho obléct.
"Tae, nemusíš...Přece nejsi obleče-" Chtěl mě přemluvit ale když si tričko už oblékl pořádně, tak to nedořekl protože mě viděl oblečeného s mokrýma vlasama.
"Vždyť máš mokré vlasy!" Zastěžoval si Kookie, "Neboj, to uschne nebo si dám kšiltovku" řekl jsem s úšklebkem.

Jeli jsme autem k jeho škole, musel jsem ho přemluvit aby mě zavedl do ředitelny, napadl mě geniální nápad!

"Proč potřebuješ do ředitelny?" Vyptával se Kookie když jsme procházeli chodbou a všichni se na nás dívali, asi to bude tím že ho jednou rukou a on měl jednu ruku na mých ramen.
"Uvidíš." Ušklíbl jsem se na něj a mrkl.
"Tak tady je." Ukázal Kookie na dveře, vedle kterých byl bambus.
Asi si domů koupím bambus!

"Dobře, tak jdi do třídy...Já si jdu s někým promluvit" Řekl jsem mu a políbil jsem ho na rty a on mi to s radostí oplácel, někteří děti se na nás divně koukali a ta druhá půlka koukali na nás s úsměvem.
"Opatruj se~" Zašeptal mi Kookie, když se odtáhl.
"Ty taky~" Zašeptal jsem mu a se zvoněním na přípravu odešel do místnosti.

Byli tu ještě 2 dveře, jedny které se jmenovali 'Sekretářka' a ty druhý 'Ředitel'...Asi potřebuju ředitele, když chci probrat to že jsem adoptoval Kookieho.

Když jsem vešel do kanceláře, tak se na mně otočil postarší muž.
"Přejete si?" Řekl s úsměvem.
Tak tohle bude hračka
"Ano, víte adoptoval jsem Jeona Jungkooka a chtěl bych aby jste změnili jeho adresu,příjmení,číslo rodiče a email rodiče, je to možné?" Zeptal jsem se ho.
"Zajisté, jenom potřebuju vědět proč a potvrzení doktora nebo sociálky." Požádal muž.
"Ihned to bude" Řekl jsem a začal volat Sehunovi, jednou když Kookie spal tak přišel Sehun a já ho požádal o číslo pro případ nouze.

"U telefonu pan Choi, jak vám můžu pomoci?" Řekl už nacvičeně.
"Ahoj Sehune tady Tae, hele teď jsem tady v ředitelně a pan ředitel potřebuje potvrzení a důvod proč byl adoptovaný, můžeš rychle přiject? Škola Yusan" Řekl jsem s nadějí v hlase, "Klidně, stejně mám dneska volno tak ti můžu pomoct." Řekl a podle zvuku v pozadí se začal asi obouvat.

Asi tak za 5 minut přijel Sehun, představil se a začal říkat co se stalo Kookiemu a co s ním rodiče dělali.
Ředitel všechno přikyvoval a potom začal mluvit do hlášení "Pan Jeon, ať se dostaví do ředitelny, opakuju, pan Jeon ať se dostaví do ředitelny."

Po pár minutách přiběhl udýchaný Kookie a ptal se co udělal, po pár sekundách si mě všiml a nakonec i Sehuna.
Sehuna objal a potom přišel ke mně a přitulil se, "Potřebuju vědět jestli je pravda že vás pan Kim adoptoval."
Řekl klidně ředitel.
"Ano je to pravda."  Přikývl jsem.
"Tak teda nový příjmení?" Ptal se mě.
"Kim"
"Bydliště?"
"*******"
"Číslo?"
"*** *** ***"
"Email?"
"******@******.**"

"Dobrá děkuji to bude vše." S úsměvem přikývl, "Ještě mám jednu prosbu." vyhrkl jsem ze sebe.
"Jakou, pane Kim?" Zeptal se, "Jsem módní desingnér a Kookie mi pomáhá, takže mám prosbu jestli by jste kvůli tomu že Kookie někdy nebude ve škole aby jste mu kvůli tomu nedali nějaký postih." Požádal jsem ředitel.
On jenom s úsměvem za třásl hlavou a se slovy "Jistě, úplně to chápu takže nebojte", poděkoval jsem a odešli jsme ze školy.
"Tak já jedu za klukama, čaute!" Rozloučil se s náma Sehun a Kookie se na mně otočil, "Co teď?" zeptal se zvědavě.
"Za 2 hodiny máme být v práci, nechceš do cukrárny?"
"Chci!" Zaječel Kookie.
"Tak se jede do cukrárny." Přikývl jsem a Kookie s 'jupí' nastoupil do auta který jsem odemkl.

----
Trochu delší 😅
Mám nový rozvrh - Vždycky obden budu vydávat nový kapitoly 😃

Váš Hobbit^^