Don't care to age

Don't care to age- *Without a home* -ČÁST 3

Z JEJÍHO POHLEDU

Ještě než přišel doktor už jsem nenávistně koukala na dveře . Když jsem říkala že nenávidím nemocnice tak jsem myslela i všechno uvnitř co k ní patřilo.

Prohlédl mě. A ptal se i na mé modřiny a jizvy, ale já neodpověděla.

,,Jak se cítíte?"

,,Bylo líp" otočila jsem se na stranu. 

,,Nepochybně" prohásil rezolutně a ironicky. Jeho pohled mě probodával do zad.

,,Co tím myslíte?!" vyjela jsem na něj.

,,To že jsem na ulici neznamená že někde na mě život nečeká!" dodala jsem i když jsem se cítila provinile z toho že má pravdu protože na mě nic nečeká a nikde, ale nechtěla jsem aby semnou někdo tak zacházel.

,,Doktor to tak jistě nemyslel že?!" díval se Ed vražedně na doktora. Ale snažil se zbytečně. Už to dal jasně najevo.

,,Můžu si svámi promluvit?!" vyštěkl doktor.

Vyšel ven a dal jasně najevo aby Ed šel za ním.

Ed se na mě usmál a odešel z pokoje.

Slyšela jsem hlasy ale utržky slov mi nedávali smysl.

Nevím o čem se tam přesně bavily.

Z JEHO POHLEDU

Kráčel jsem po chodbě a hledal toho protivného doktora Hemmingse.

Stál u jednoho pacienta na vozíčku.

,,Ehm" zakašlal jsem předstíravě.

Doktor se otočil.

,,Už se probudila."

,,Jistě" řekl něco svému pacientovi, podle všeho se jmenoval Tom, otočil se a šel semnou za Domčou na pokoj.

Chvíli ji prohlížel. Ptal se na její modřiny a jizvy které měla na těle, ale neodpovídala.

Na něco málo se jí ještě zeptal ale pak se zachoval docela nedospěle.

Dal jasně najevo že se určitě nikdy necítila dobře a na ulici je už hodně dlouho. I kdyby to byla pravda což mohla být neměl právo se tak zachovat.

,,Doktor to tak jistě nemyslel že?!" prohlásil jsem a podíval se pronikavým pohledem na doktora.

,,Můžu si svámi promluvit?!" vyštěkl na mě doktor Hemmings.

Dal mi najevo ať jdu za ním na chodbu.

Usmál jsem se na Domču aby si nedělala starosti a odešel z pokoje.

,,Co to má znamenat? Nic o ní nevíte tak se nepleťte do mé práce." vyrazil ze sebe.

,,A vy snad jo? Copak to nevidíte? Její kolem šestnácti, patnácti let nemůžete být náhodou ještě hnusnější?!" oplatil jsem mu to.

,,Aby bylo jasno, můžete být rád že vás tam vůbec pouštím, nemáte tam co dělat!" pokračoval.

,,Jasně, vy doktoři" utvrdil jsem.

,,To bylo naposledy!" vyštěkl opět doktor Hemmings a odešel.