Z JEJÍHO POHLEDU
Vzbudila jsem se uprostřed noci a s křikem.
Po zádech mi stékali kapky potu.
Opřela jsem se o zeď a dala si nohy k sobě. Jako bych to zažívala znovu.
V tom snu jsem byla zpátky na ulici. Umírala jsem tam ale tentokrát mě nikdo nezachránil.
Do pokoje vtrhl Ed.
Přiběhl ke mně.
,,Co se stalo? Měla jsi zlý sen?" zeptal se vystrašeně.
,,Já-já...nj byl to zlý sen" polkla jsem a ucítila v krku sucho, po tváři mi tekly slzy. Nechtěla jsem je přivolat, ale když jsem byla rozrušená všechno se to spouštělo samo.
Neměla jsem nad tím kontrolu.
Podívala jsem se na něj. Měl ten pohled který říkal pojď sem. Nejdřív jsem nereagovala protože jsem si nebyla jistá, ale když natáhnul ruce už to bylo jasné.
Přitáhla jsem se k němu. Držel mě. Začal mě hladit po vlasech.
,,To je dobrý, i já se občas budím ze svých nočních můr."
Jednu ruku mi dal kolem pasu a druhou kolem ramen. Jeho svalnaté paže mě chránily.
Byla jsem v bezpečí. Ale asi bude chvíli trvat než si na to zvyknu, teď mám domov, ale ještě jsem si to uplně nepřipustila.
Proto jsem se cítila nesvá.
Z JEHO POHLEDU
Trhnul jsem sebou.
Probudil mě Domčin křik. Vběhl jsem k ní do pokoje a sedl si vedle ní.
Seděla opřená o zeď s nohama u sebe.
Měla zlý sen. Potřebovala vědět že je v bezpečí, navíc jsem měl nutkání se jí dotknout.
Po tváři jí stekly slzy.
Naznačil jsem jí ať jde ke mně. Nejdřív byla napochybách ale když jsem k ní natahnul ruce přitulila se ke mně. Vdechl jsem její vanilkovou vůňi.
,,To je dobrý, i já se občas budím ze svých nočních můr." přiznal jsem se.
Cítila se nesvá. Ale já věřil v to že si zvykne.
A já jí pomůžu.
Z JEJÍHO POHLEDU
Opatrně mě uložil zpátky pod deku.
Dal mi vlasy z čela stranou a prohlížel si mě.
Unaveně jsem zívla. Začal zpívat.
Pootočila jsem se k němu, ruce jsem si dala pod hlavu a poslouchala ho.
Přerušila jsem ho.
,,Říkal jsi že nemůžeme" narážela jsem na to jak mě ještě předchvílí třímal v náruči.
,,Tohle bylo něco jiného, jiná situace" zadíval se kameně před sebe.
,,Ne nebyla, dotknul ses mě" dělala jsem dál naschvály.
,,Když myslíš" jen se pousmál a dal mi polibek na čelo.
,,A tohle považuješ zaco?" zeptal se.
,,Když myslíš" zopakovala jsem jeho slova a otočila jsem se na druhou stranu. Konec a tečka.
Odešel z pokoje.
Z JEHO POHLEDU
Uložil jsem ji pod deku.
Dal jsem jí vlasy z čela a pozoroval ji. Unaveně zívnula.
Začal jsem zpívat.
Pootočila se ke mně a ruce si dala pod hlavu.
Přerušila mě. Nevím jestli jí to bavilo ale pořád do mě narážela.
,,Říkal jsi že nemůžeme" věděl sem že mluví o tom obejmutí.
,,Tohle bylo něco jiného, jiná situace" nic jiného mě nenapadlo.
,,Ne nebyla, dotknul ses mě" měl jsem chuť ji začít líbat a ukázat jí to čemu říká dotknutí.
,,Když myslíš" jen jsem se pousmál a dal jí polibek na čelo. Zeptal jsem se co bylo podle ní tohle.
Ale jen zopakovala mé slova a otočila se na druhou stranu. Konec debaty.
Odešel jsem z pokoje ale neustále jsem musel přemýšlet nad naším rozhovorem.
ČTEŠ
Don't care to age
RomanceJmenuju se Dominika Everdeenová. Je mi 15 let a ulicemi se poflakuju už no, od té doby co jsem začala chodit. Nedá se říct že mám rodinu. Moji rodiče oba pijí, fetují, kouří a jsou to ubozí násilníci, kteří mě v jednom kuse mlátí, je vůbec zázrak že...