Don't care to age-*It's hard to love you*-ČÁST 12

286 24 2
                                    

Z JEJÍHO POHLEDU

Dva dny uplynuly. Konečně. Celý dva dny si ode mě dával Ed odstup. Trochu mě to děsilo a zároveň i mrzelo ale asi měl patřičný důvod.

Jediné gesta které svedl byly jeho polibky na dobrou noc které mi dával poslední dvě noci v nemocnici.

A toť vše. Jakoby zapoměl na ten polibek v dešti. Na ten vážný polibek mimochodem.

Nevím proč mi přišlo že chtěl zapomenout.

Žádné věci mi sbalit nemusel, žádné jsem totiž krom mp3 a sluchátek neměla.

Ed mi řekl že půjdem hned ještě dnes nakoupit věci které potřebuju. No, a že začnu chodit do školy.

Samozdřejmě, ale problém byl že už mi nic neříkalo že tam musím jít a nepotřebovala jsem cítit bezpečí školy před rodiči.

To bylo pryč. Takže jsem mohla přemlouvat jak jsem chtěla ale byla to pitomost.

Musím se přece vzdělávat, na což jsem na Eda vyplázla jazyk a kývla na modní časopis.

,,Já už se vzdělávám" zahuhlala jsem.

,,Jistě, to vidím" zasmál se.

Nasedli jsme do černého porche.

,,To jako vážně? Vlastníš porche? No ty krávo" uklouzlo mi. Zakryla jsem si pusu rukama a koukala nevině před sebe.

Začal se smát.

,,Jo, vlastním porche. Vždycky to byl můj sen ho vlastnit. No, sama se podívej. Splnil se mi a né jen ten" usmál se svými plnými a svůdnými rty. Co mělo být zase tohle? Pomyslela jsem si.

Nejvíc se drží co nejvíc ode mě a teď mi přijde jakoby mě sváděl. Kdo se v něm má vyznat.

No to porche nebylo nic oproti té vile.

Vystoupila jsem a koukala na svůj nový domov. To by mně mohl kde kdo závidět.

Pomalu jsem se nutila do kroku. Jen přece jsem se cítila nesvá.

,,Tak pojď" zavolal ode dveří Ed. Šla jsem za ním.

Zavřel. Ocitla jsem se v obrovské chodbě. 

,,No páni, ty si teda žiješ" vydechla jsem užasle.

,,Né jen já" otočila jsem se na něho.

,,No" přiblížila jsem se k němu a dotkla se jeho hruďi.

,,Vlastně teď my oba."

Od hruďi jsem přejela prstem po jeho tváři.

Cítila jsem mezi námi napětí.

Věděla jsem že mě chce. 

Přitáhl si mě k sobě a začal mě líbat. Doslova jako by ze mě vypouštěl duši.

On té noci to neudělal.

Opřel si mě o zeď. Nadzvedl si mě, nohy jsem si dala kolem jeho pasu.

Bylo to divoký. Oba dva jsme byli vzrušený.

Udělali jsme pokrok v něčem co se nedalo nazývat vztah, vlastně nevím jak se to dá nazvat, ale ten pokrok tam byl.

Po naší další chvilce mě provedl barákem a ukázal mi můj vlastní pokoj.

Hned potom jsme byli nakupovat. 

Koupil mi toho tolik až mě to štvalo. Oblečení, nábytek do pokoje, a další věci.

Vrátili jsme se až večer. Nejvíc vytočený byl Ed když se už snad v polovině všech časopisů a novin objevil o mně článek.

Don't care to ageKde žijí příběhy. Začni objevovat