S Harryho pomocí dostaneme kočárek do recepce. Musíme se Paulovi, který pořád stojí u dveří hlásit s každou blbostí. Ještě je tu i ten bonus, může při nejhorším vyrazit s námi. Výhra ne? Mít za sebou ochranku... Hm.. Jak pro koho...
"Nechete pomoc?" nabídne se Paul, když vidí jak s Harrym zápasíme, abychom kočárek dostali bezpečně ze schůdků před hotelem.
Harry jen zakroutí hlavou a u toho stačí i na fanynky nekřičet, ale domluvit se s nimi, aby byli potichoučku. Divím se, když všechny do jedné poslechnou a jsou klidné. Poté co kočárek dostaneme do bezpečí ke mě Harry přijde, chytne okolo pasu a políbí na tvář. Fanynky úžasem vzdychnou a my s upřímným úsměvem vyrážíme na procházku.
Tlačím pomalinku kočárek před sebou a každou chvíli se koukám jestli je Darcy v pohodě. Harry mě s úsměvem na tváři pozoruje, ale také každou chvilí, když se zrovna já o Darcy nezajímám ji kontroluje.
"Volala jsi vašim?" zeptá se najednou.
Do háje! Emily ty jsi, ale dcera. Kvůl posunu času na to zapomínám i v Kanadě jsem měla problém.
"Kolik je u nás vůbec hodin? Jo nevolalala jsem jim, protože mi pořád nikdo neřekl jak je posun v čase." ušklíbnu se na něj a zastavím se, abych mohla Darcy upravit.
"Vy jste se to neučili ve škole?" užasne Harry a ještě pro efekt si dá ruku před pusu.
Se smíchem do něj šťouchnu a on se zakymácí ale kočárek, nad kterým přebral řízení, nepouští.
"To není vtipný Stylesi. Máma má o mě určitě strach." bráním se a sklopím zrak na Darcy.
Harry si položí ruku okolo mých ramen.
"Já tě chápu. Moje máma určitě taky burácí a má strach i o Darcy. Zavoláme jim až přijdeme do hotelu nehledně na čas." usměje se na mě Harry.
"Dobře." usměji se na něj a políbím ho.
Harry se najednou zastaví a své ruce položí na mé boky a polibek prohloubí. Moje ruce zabloudí na jeho krk. Hm.. Tak tohle se mi líbí.
Harry se najednou odpojí a usměje se.
"Měli bychom pokračovat v cestě. Za pár hodin máme zkoušku." naruší tuhle krásnou chvíli a my se zase v klidu rozejdeme.
Procházíme různými částmi města a nemáme pojem o čase, do té doby než Harrymu začne zvonit telefon.
"A jéjé volá mi Paul. Už jsem měl být dávno na zkoušce. To nebude dobrý." zhodnotí situaci a zastavíme se.
"No ahoj."
"Jo už jdeme."
"Jsme docela daleko. Asi tak za čtvrt hodiny budeme u stadionu. A pustí nás tam?"
"Nesměj se. Tak jednou se nám to taky stalo. Ty lidi byli drsní."
"Dobře tak zatím."
Mezitím než Harry domluví vyndám Darcy z kočárku a chvíli s ní houpu v náručí. Jen co Harry dotelefonuje Darcy se po něm natahuje a chce za tátou. Harry si ji s úsměvem přebere a chvíli ji chová.
"Harry dej ji zpátky. Bude nemocná." řeknu opřená o kočárek a koukám na Harryho jak s Darcy houpe a dělá na ni různé obličeje.
Fajn já jsem byla ta nezodpovědná co ji vytáhla, ale natahovala a chtěla jsem předejít řvoucí katastrofě. Harry se na mě zašlebí jako na Darcy a dá jí zpátky do kočárku. Společnými silami ji zapneme a vydáme se zpátky k hotelu.
"Tak tady jsi. Málem jsme vás šli hledat." spustí Louis jen co se objevíme v recepci.
"Pardon. Tak museli jsme se provětrat. To je toho." protočí Harry oči a ještě než se všichni odeberou na stadion dostanu polibek do vlasů.
"Tak dělej Stylesi. Závisí na tobě naše životy. Paul nás zabije." řekne už Louis za běhu a Harry se k němu přidá.
Ještě jim zamávám a po té odjedu s Dracy do našeho pokoje. Darcy na procházce vůbec nezamhouřila očíčka, přišlo mi jako kdyby poslouchala, co si povídáme. Myslím, že obě zalomíme jen co se dostaneme na pokoj.
______
Ahoooj :) Po dlouhé době je rodinka zpátky a s docela dlouhým dílem.. Leuška se rozepsala. :3
Pěkné čtení. :)
Leuš
