*pohled Emily*
Mám ty fotky nafotit? Harry teď má podle toho, co jsem četla volno jen nikdo neví kde je.
Prohlížím internet s Darcy na klíně a především Twitter.
Niall Horan
Free time guys!!
Něco podobného čtu i u ostatních, ale u Harryho ani tečka.
Otevřu si zprávy a začínám... Musím zjistit, co s ním je.
Já: Ahoj strejdo. Nevíš, co je s Harrym?
Niall: Ahoj mámo. Neuvěříš mi! Je s Paulem v Brazílii a ještě za trest. :D Jak se máte?
Překvapí mě, že Niall odpověděl tak rychle. Většinou, když jsem ho potřebovala tak mi odpověděl až za 10 minut.
Já: Co? :O Jak dlouho tam je? :(
Niall: Včera večer letěli. A jak se máte? :D
Já: Máme se dobře. Darcy nezlobí jen jí je smutno. A jak se máš ty?
Niall: Já se mám dobře. Teď jsme s klukama na cestě do Londýna. Kde vůbec jsi?
Já: Jsem u Annie v Holmes Chapel, nemohla jsem jet domů.
Niall: Aha. Tak my se stavíme, až doletíme. ;)
Já: Stavte se. Darcy vás ráda uvidí, i když tátu by viděla radši.
Niall: Ale ty moc ne, že?
Jo Niall to uhodl. Nechtěla bych ho vidět, ne teď.
Já: Teď ne. Ale moc mi chybí.
Niall: Chápu. No nic musím končit nějak se mi zavírají oči. Tak zítra, mamko! ;)
Já: Dobrou strejdo a pozdravuj kluky. ;)
Odpověď se mi už nedostane asi vážně usnul.
Bože děkuji! Telefon se bez problémů zapne a mě se naskytne pohled na naši společnou fotku. Usměji se.
"Tak co budeme dělat teď, pricezno? Pošleme tatínkovi ranní fotku?" zeptám se a Darcy se usměje.
Beru to jako souhlas.
"Darcy a teď se usměj. Táta!" řeknu, abych ji aspoň tímto slovem vykouzlila úsměv na tváři.
Darcy se usměje a... Je to Harryho úsměv.
"Nám to tam, ale sluší." řeknu a přetáhnu si ji k sobě a dostane pusinku na hlavičku.
Darcy se zasměje a natahuje se po telefonu, začal zvonit.
Harry
Típnu mu s úsměvem hovor a bez jakékoliv odezvy mu pošlu jen naší ranní společnou fotku.
Dobré ráno, táto! Emily a Darcy
Usměji se a zamknu telefon. Přitáhnu si Darcy do pevnějšího objetí a kolíbám s ní ze strany na stranu. Na její tvářičce se pořád drží ten krásný úsměv.
Telefon začne zase zvonit, tak fajn já mu to zvednu.
"Ahoj Harry."
"Ahoj holky. Jak se máte?" zeptá se a já v jeho hlase poznám starost.
"Dobře. Před chvílí jsme vstali tedy já, podle babičky je princezna vzhůru od 8. A co ty? Slyšela jsem, že jsi v Brazílii."
"Áaa vrabci cvrlikali. No jo mám to za trest. Teď jsem na nějakým kopci, kde je signál. Je to tady děsný ani nevíš jak. Jsem u nějaký babky, která má 8 koček a jmenují se tak blbě, že ani nevím jak. Mám i pocit, že jména začínají na stejné písmeno." usměje se a poznám, že si volnou rukou prohrábl vlasy.
"Chudáčku náš. Drž se a přežij to, budeme ti posílat fotky a občas se ozvi, jak se máš." usměji se.
Harry do telefonu vzdychne a poznám, že se usmívá.
"Dobře. Chybíš mi."
"Ty mě taky a nejen mě. Až tě Paul propustí ukaž se. Darcy se už teď těší." usměji se cvrknu ji do nosu a ona se usměje.
"Doufám. Možná o víkendu, zkusím to u něj ukecat a na víkend přijet. No nic musím jít už se po mě shání. Neuvěříš mi, ale řve tu na celou vesnici, no děsný. Mějte se hezky holky a děkuji za fotku."
"Nemáš vůbec zač. Budeme se snažit posílat každý den. Ty taky. Ahoj." usměji se a Típnu hovor dříve než Harry.
Tak tohle bylo... Krásný!
*pohled Harry*
Seběhnu dolů z kopce. Paul stojí pod kopcem a má založené ruce v bok. Z dálky se na něho usměji, ale po cestě si začnu z vlasů vybírat větve. Tak moc jsem hledal signál, že jsem div neprolezl celý prales.
"Kde jsi byl?" řekne naštvaně a já se celý udýchaný zastavím přímo před ním.
"Hledal jsem signál. Musel jsem si něco vyřídit a vše vyřešeno a můžeme se vrátit." zazubím se na něj a vydám se směrem kde bydlí ta kočičí babka.
Paul pokrčí rameny a vydá se za mnou zpátky do našeho dočasného domova.
____
Ahooj ;)
Tak další díl ;) Musela jsem je usmířit aspoň takhle. Nemůžou přece kvůli Darcy být na sebe naštvaní. ;)
Pěkně čtení ;)
Leuš
