Všechny věci, co jsem ta nějak potřebovala na rychlé sbalení jsem si přesunula k Niallovi. Já vím, možná to přeháním, ale už mám letenku domů na hodně brzo ráno. Nikdo by neměl zjistit, že jedu domů. A stejně... Myslím, že po tom jejich skvělém ránu jim to bude úplně fuk.
Když už se blíží dvě hodiny od mého letu a pořád nikdo není na hotelu. Vezmu papír, který najdu a napíšu na něj vzkaz. Pro Harryho...
Milý Harry,
jeli jsme domů. Nehledej nás a nesnaž se kontaktovat. Aspoň ne dnes, prosím...
Potřebuji si něco srovnat v hlavě. Darcy budeš moc kdykoliv vidět.
Máme tě rádi, táto!
Se vzdychnutím dopíši dopis a začnu nás obě oblékat. Vezmu si nějaké jednoduché věci a to samé pro Darcy. Bude to velice dlouhý let. Když jsme obě oblečené, prolezu z hotelu ven bez povšimnutí. I když.. Fanynky mě viděli, takže myslím, že na internetu je moje fotka a jasný popis....
Emily jede domů...
Okolo hotelu jezdí taxíky. Připadám si jako idiot, když mávám a ty holky se mi začnou smát. Stejně nechápu, co tady dělají. Až na po několikáté jeden chytnu a jasný směr.... Letiště, prosím...
Zaplatím taxikáři jasnou sumu, co mi řekne a za řevu vylezu. Hm.. Už je hodinu bez táty. Když není vzhůru je jí to jedno, ale... Chybí ji, ale zavařil si to sám.
Letiště práská ve švech. Začínám litovat, že jsem se do tohohle dala. Podle instrukcí, co mi byli poslány e-mailem se dostanu k určité přepážce. Za přepážkou sedí obtloustlá paní, něco kolem 50 asi si tady přivydělává.
"Dobrý den. Mám tu rezervované letenky do Londýna na jméno Evans." řeknu a usměji se.
Baba se na mě přes tlusté skla brýlí podívá a za chvíli ťuká něco do počítače.
"Ano máte pravdu. Placené přes účet. Rezervované před hodinou. Pan Styles dostane upomínku o placení."
"Musí dostávat tu upomínku?" zeptám se.
Pani se na mě podívá, jako děláte si legraci?
"Ano slečno. Všichni, co mají platební karty, musí být informování. Je to kvůli bezpečnosti." řekne a podá mi letenky.
"Dobře. Děkuji." řeknu a raději zmizím z jejího dohledu už tak jí začínám štvát.
Hala je plná a já si jen tak, tak najdu nějaké skvělé místo na sednutí. Najdu opuštěnou lavičku u výhledu na runway a sleduji přílety a odlety. Darcy nepřestala brečet a já zase mám nervy v kýblu. Dávala jsem jí i kojit a pořád nic. Těžký život mladé matky.
„Vážení cestující. Let číslo… do Londýna je připraven. Prosím nastupte si do letadla. Děkujeme.“
„Miláčku. Už nás volají.“ řeknu směrem k Darcy a zvednu se společně s ní z lavičky.
Darcy se přes svůj křik usměje, ale naštěstí už je klidnější. V kapse mi začne vibrovat telefon. Hm… Tak už to Niall zjistil. Jo mám pravdu.
„Kde jste Emily, co blbnete?“ spustí na mě hned jen, co telefon zvednu.
Vzdychu. Další upomínka o nástupu.
„Jedu domů. Mám vás ráda.“ řeknu, hned zavěsím a vypnu telefon.
Bez jakýchkoliv potíží se dostaneme do letadla a usedneme na svá místa. Přepadne mě nervozita z letu, ostatně jak vždy, ale jen co vzlétneme, jsem v pohodě. Darcy začne v ručičce žužlat hračku, co jsem jí dala, aby nevyváděla. Usmívá se na mě, ale každou chvíli se natahuje a mě také přepadne nějaká smutná nálada. Jo, Harry mi chybí, ale to, co udělal je o hodně horší.
Vzlétneme a já se v klidu odpoutám, jen co zazní signál. Moje oči padnou na obrazovku, co je naproti mě. Pomocí dotyku se začnu hrabat v datech. Filmy nic moc mě nezaujalo. To bude veselý let.
Ale rozhodla ses sama a třeba… Má to tak být…Budete se mít dobře.
Musím si od Harryho na chvíli opočinout... Bude mi, ale chybět!
_____
Čááágo.. :)
Ofláknutej díl a totálně o ničem... :D
Ale i přes to... :)
Pěkné čtení, miláčci! :)
Leuš
