Harry
Emily se se mnou přestala bavit a usnula. Po očku jsem ji sledoval a také kontroloval našeho drobečka.
Po krátké době uslyším ze zadu jak pomali, ale jistě natahuje a jejda... Darcy se probrala. Zajedu k nejbližší benzínové pumpě. Tedy myslel jsem si, že zajedu. Cedule, kterou jsem před chvílí minul mi hlásila, že tak 10 minut ještě pojedu.
Začnu panikařit. Vytáhnu z kastlíku u dveří naše CD, jo vozím ho sebou dnes se mi hodí. Zeslabím trochu radio a vložím CD. První písnička, která začne hrát se jmenuje Spaces. Tu písničku mám rád.
Po očku sleduji Darcy. Chvíli se ještě vrtí, ale najednou začne být vše v pořádku. Nenatahuje a přijde mi, že se zaposlouchala do hlasů v rádiu. Všechny zná, strýčkové a táta. Uchechtnu se, stejně ale budu muset zastavit. Určitě potřebuje přebalit.
Oh, spaces between us, keep getting deeper
It’s harder to reach ya, even though I try
Spaces between us, hold all our secrets
Leaving us speechless, and I don’t know why
Who’s gonna be the first to say goodbye?
Who's gonna be the first to say goodbye?
Začnu si pobrukovat. Darcy se usmívá a brečící nálada je tu a tam. Hodím blinkr a zajedu na parkoviště.
"To už jsme doma?" zeptá se najednou rozespale Emily.
Vůbec jsem si nevšiml, že se vzbudila.
"Ne ještě ne zlato. Jen Darcy má asi plnou plínku, tak ji půjdu přebalit." usměji se a rozepínám si pás.
Ovšem, když chci vystoupit zastaví mě její ruka na té mé.
Podívám se na ni a čekám, co má na srdci.
"Půjdu ji přebalit já. Stejně by tě na dámské záchody nepustili." usměje se a pohladí mě po ruce.
"A taky." pokračuje. "Vzbudil by jsi rozruch. Zůstaň radši v autě." dokončí.
"Dobře." vzdám se a zase si sednu zpátky.
Emily mě obdaří jedním z jejich nádherných úsměvů a vystoupí z auta.
Emily
Obejdu auto a dostanu se k dveřím kde sedí Darcy.
"Jak se má moje sluníčko?" zeptám se jí hned, co jí dostanu z autosedačky.
Obdaruje mne úsměvem.
Dojdeme ke dveřím řidiče a zaklepeme na okýnko.
Harry hned pochopí a vyleze z auta.
"Promiň já zapomněl." usměje se a dojde mi pomoci otevřít kufr.
"Děkuji." usměji se.
Vytáhnu si všechny věci, co budu potřebovat a vyrazím dovnitř.
Otevřou se mi dveře a hned mě ovane krásně příjemné teplo. Zhluboka se nadechnu a zamířím k pokladně, kde sedí dívka v mém věku.
"Dobrý den. Mohu poprosit o klíč od toalet?" požádám mile a připojím k tomu jeden úsměv.
Dívka s dlouhými blond vlasy vzhlédne od počítače, kam celou dobu něco zapisovala.
"Jistě paní." usměje se a podá mi klíč, který měla pověšený za sebou na kovovém háčku.
"Děkuji." usměji se a vydám se na záchody.
***
"Tak jsme to zvládli." usměji se na Darcy po té, co už má čistou plínku a já jen poklízím věci zpět do tašky.
V plínce bylo pořádné nadělení, Harry měl pravdu.
Vezmu si Darcy a všechno, jak tu bylo předtím, co jsme sem přišli dám do původního stavu.
Zamknu zase záchod a s klíčem v ruce a s Darcy v náručí se chystám vrátit klíč.
"Všechno v pořádku?" zeptá se mě dívka, jen co pokládám klíček na pult a ona si ho bere zpět.
"Ano všechno v pořádku. Mohu ještě poprosit o dvě malé lahve vody?" zeptám se a udržuji stále ten milý tón hlasu.
"Perlivou nebo neperlivou?"
"Neperlivou." usměji se.
Na displeji se mi ukáže částka za obě vody. Dám na pult o pár centů víc než je nutné.
Poděkuji a už se chystám k odchodu ovšem ještě mě zastaví hlas.
"Děkujeme za návštěvu a pozdravujte tatínka Harryho."
S údivem se na no otočím zpátky. Wow, první člověk co na nás nezavolal fotografy.
"Budu a děkuji za všechno." usměji se doufám, že dnes už tady naposledy a vydám se zpátky k autu.
