DEN 32 [O]

913 75 34
                                    

Někdy je život natolik krutý, že začínáš mít pocit, že ti nikdo nepřeje štěstí.

"Jsi ve vztahu s Taehyungem?"

Jungkook si nikdy nepomyslel, že by tato slova mohl slyšet z úst svého otce. Ne takto. Ne v této situaci.

"Jsi ve vztahu s Taehyungem?" Zopakoval Minjun.

"Proč si to-" Odpověděl Jungkook.

Minjun si povzdechl a podíval se na svého syna.

"Tvoje tetička, ona-uh mi vše řekla. Nedopatřením." Poškrábal se na zátylku.

Do prdele.

"Takže jste? Ve vztahu?"

Mám mu to říct?
Mám být upřímný?

"Ano, jsme." Řekl konečně Jungkook.

Žádná úleva, žádné nadšení, žádný nepříjemný pocit. Jediné, co Jungkook pociťoval byl onen fakt, že jediná část jeho samého byla odhalena. Ta jediná část, kterou chtěl, aby byla navždy tajemstvím.

"Od kdy?"

"Ještě před tím než jsem se dozvěděl, že je Regina Taehyungova matka." Chlapec s prázdným pohledem sledoval své ruce.

Trvalo pár vteřin než jeho otec odpověděl.

"Proč je to chlapec? Proč? Proč nemůžeš být normální jako všichni ostatní? Proč musíš mít zrovna ty rád chlapce?" Chtěl vědět Minjun, který si vystresovaně protíral oči.

Jungkook doufal, že mu Minjun tato slova neřekne. Ale samozřejmě jeho homofobní otec, především Minjun by nikdy neřekl, že bude akceptovat kým Jungkook je a že mu nevadí, že má rád Taehyunga.

"Je mi to líto." Bylo jediné, co Jungkook dokázal vyslovit.

"Jungkooku, není mi příjemné žít nadále v tomto domě. Společně s Reginou a Taehyungem. Po všech těch potížích, po tom, co jsem se dozvěděl, že jsi homosexuál a chodíš se svým nevlastním bratrem. Nedává mi to smysl. Nechutí se mi to."

Nechutí se mi to.
Nechutí se mi to.
Nechutí se mi to.
Nechutí se mi to.
Nechutí se mi to.

Jungkook cítil, jak jeho srdce pulzuje. I přes to, že si myslel, že už dávno vyplakal všechny své slzy, o moment později mu další začaly stékat po tvářích.

"Prodiskutuji to všechno s Reginou. Do té doby nechoď za Taehyungem. Nechci, aby jsi byl v jeho blízkosti." Minjun se postavil a rozešel se směrem kde dveřím.

Jungkook objímal svá kolena, zatímco plakal.

00:34

Taehyung měl namířeno do ložnice mladšího s peřinou okolo svého těla. Stále měl v hlavě nepříjemné myšlenky a pocity, že by se to vše zlé k němu mohlo navrátit. Bylo pro něj težké s tím bojovat.

Starší chlapec zaklepal na dveře od Jungkookovi ložnice.

"Jungkooku, vcházím dovnitř."

ROOMMATEKde žijí příběhy. Začni objevovat