She Loved Her ✔️(CZ)

P

Neděle, 3.2.

Ginger

Ginger se... ne, bohužel se nevzbudila v objetí Jennifer, ale - aspoň se probudila vedle ní.
A zase neuběhly ani čtyři vteřiny, a už dovnitř vběhl Julian.

,,Vstávejté! Mámá říká, že-"

,,Vypal," zavrčela rozespale Jennifer, a hodila po svém mladším sourozenci polštář. Ginger se pobaveně zachichotala.

,,Ale máma-"

,,Řekni mámě, že chceme spát," zahuhlala zpod peřiny Jennifer.
Bývá takové každé ráno? kladla sama sobě Ginger otázku. Nebo aspoň o víkendech?

Julian pořád stál ve dveřích.
,,Jennifer!"

,,Nech nás ještě spát!" přidala se rychle k Jennifer Ginger. Schovala se pod peřinu, a dusila se při tom smíchy.

,,Já to na vás řeknu mámě!" naštvaně odkráčel Julian.

,,Klidně!" vyhrkly jednohlasně jako jedna zpod peřin Jennifer s Ginger.

Chvíli bylo ticho.
Pak obě vyprskly smíchy.
,,Už nikdy nevylezu z téhle postele," prohlásila sebejistě Jennifer poté, co se obě uklidnily.

,,Halo, vy dvě divoženky, vstávejte!" ozval se hlas, který však ani trochu nezněl jako ten Amandin. Ginger zpozorněla. Kdo to jen může-

,,Zmiz! Tristane!"

Aha. Ani se nemusela zeptat, Jennifer jí rovnou odpověděla.

,,Počítám do tří... jestliže do té doby nevylezete, tak... bude s vámi ámen," začal vyhrožovat, ale bylo jasné, že to nemyslí úplně vážně.

,,Jedna."

,,Zmiz. Chceme spát," houkla Jennifer.

,,Dvě."

,,Neslyšels? Kšá?" tohle už řekla Ginger.

,,,Tři!"

A všchno teplo bylo pryč.
Rudovlásku oslepilo světlo.

,,Kde máme peřiny?" vyděsila se Jennifer.
Když Ginger pořádně zaostřil pohled, všimla si, že tmavovlasá dívka taky zmateně mžourá. Pak se však na něco zle zadívala - ten pohled už parkrát Ginger viděla - ten nevěstil nic dobrého - a tak se zrzka co nejrychleji zaměřila na to,... na co se dívala Jennifer.

Tristan.
Usmíval se.
A v každé ruce držel jednu peřinu.

,,Ty zloději!" naštvala se Jennifer.

,,Klid. Vstávejte, holky, je nový den!" uhnul i s peřinou v ruce Tristan, když se Jennifer po jedné natáhla.

,,Nenávidím tě," zavrčela, ale vstala. Ginger nezbývalo, než udělat to samé.

Ta chvíle, kdy se líčila, čistila si zuby a převlékala se, Ginger zase uběhla jako jedno mrknutí oka. A najednou už zase seděla u stolu.

,,Kde je mamka?" prolomila ticho v kuchyni Jennifer.
Ginger si až teď všimla, že u stolu sedí jen ona, Jennifer, Julian, a Tristan.

,,Naši rodiče nejsou doma," upřesnil Tristan. No nepovídej. ,,Nebo, konkrétně - máti je v lázních, a otec je kdovíkde. Mimochodem, Jennifer - mamka ti vzkazuje, že máš slečně Watsonové ukázat místní lesy."

,,No jo," zamumlala Jennifer.

Po snídani šla Ginger vedle Jennifer až ven.
Když vyšly před hrad, Ginger si k tělu přitiskla kabát. Proč tu vždycky musí být taková zima?!

,,Počkat!" vzpomněla si Jennifer. Zastavila se. ,,Něco jsem si zapomněla - počkej tady!"

A odběhla zpátky. Ginger si kdovíproč smutně povzdechla.

,,Jsem zpátky!" ozvalo se za ní. Ginger vzhlédla.
Jennifer v ruce držela košík.

,,Na co to-"

,,Uvidíš," prohlásila obezřetně Jennifer.
Pak se stalo něco nečekaného.
Jennifer šla do hradní zahrady. Zaška za strom.
,,Jdeš?"

,,Jasně," zamumlala Ginger, a šla za ní.
Za stromem byla motorka.

Jennifer nasedla. ,,Na co čekáš?"

Ginger se udiveně pousmála. ,,Já jen..."

,,Helma? A jo vlastně... můžeš si půjčit moji," nabídla se Jennifer.

,,Nemůžeš jet bez helmy-"

,,Neboj, já nemám vši," stačilo, aby se Jennifer usmála, a už by pro ni Ginger skočila do ohně. Nakonec tedy helmu přijala.

,,Dík."

,,Chceš jet rychle, nebo pomalu?" zeptala se Jennifer, jakmile rudovláska nastoupila.

,,Rychle," špitla se vzrušeným úsměvem.

,,Fajn."

Jennifer dupla na pedál.
,,Dej mi ruce kolem pasu."

Ginger se zastavilo srdce. ,,Co - cože?"

,,Řekla jsem - dej mi ruce kolem pasu!" sykla Jennifer. ,,A už to nebudu opakovat."

,,Ehm... tak jo, klidně, proč ne?" zamumlala Ginger stydlivě, ale udělala, co po ní Jennifer chtěla.

,,A jedeme."