She Loved Her ✔️(CZ)

*

Jennifer

Jennifer nevěděla, jestli říct ano, nebo ne.
Cítila na sobě pohled Johnnyho - ale také Ginger.

Jestli řekne ano, nejspíš splní Johnnymu sen, ale možná, že Ginger zlomí srdce.

Jestli řekne ne, Johnnymu určitě zlomí srdce a rozdupe všechny naděje, včetně jejich přátelství, ale zase dá Ginger naději.

I když... poslední noc nemohla ani spát.
Na tom plakátě se psalo král a královna plesu.
Jennifer bylo jasné, že toho postu se dostane Serenity nebo někomu jinému - ale i kdyby - kdyby tam šla v doprovodu Ginger - mohly by být dvě královny plesu?

Nevěděla, co si o tom má myslet.
Jistě, na plese se sem tam vyskytovaly páry gayů, ale... klukům přece vždycky všechno projde...

Poplašeně zavrtěla hlavou. ,,Já... ne- ne že bych nechtěla, ale... ještě nevím."

Z Johnnyho tváře čišelo ublížení se zklamáním, z tváře Ginger se dala vyčíst úleva.

Jennifer si tiše povzdechla.
Jak má odpovědět, aby neublížila ani jednomu.

,,Ale..." odvážila se znovu promluvit k Johnnymu. ,,Vždyť jsme jenom kamarádi. Myslela jsem, že kamarády i zůstaneme."

,,Nebo to přesto v něco víc," vyhrkl Johnny.

,,Já ti... já ti nevím. Ještě na něco takového nejsem moc připravená. A... nevím, jestli by to fungovalo," vykoktala Jennifer.

,,Jak myslíš," v Johnnyho hlase bylo znát, jak se snažil zakrýt bolest. Vstal, a dal se do chůze. Pak se však zastavil. ,,Dej mi vědět."

A s tím odešel.
Jennifer si přiložila ruce na ústa.
Litovala všeho.
Že odřekla Johnnyho....

Ani nevěděla proč.
Johnny byl sice potrhlý, o rok starší, o hlavu menší, ale byl hodný, a měl ji rád takovou, jaká je.

Jennifer se však na začátku věty málem prořekla.
Chtěla mu říct, jaká je doopravdy - že ji kluci nezajímají.

Chtěla to zoufale někomu říct - svěřit se.
Ale neměla komu.
Mamka by ji neposlouchal.
Táta je pryč.
A... Ginger ne.

Té to nemůže říct.
Ahoj Ginger, jen jsem ti chtěla říct, že jsem na holky. A hádej kdo se mi líbí? Ty! Řekni, nebo aspoň poraď, co mám dělat?

Jo, to znělo pěkně divně.
A taky směšně.
Jennifer se zadívala na Ginger.

Rudé vlasy se jí točily na ramenou.
Zelené oči sledovaly, jak Johnny odchází.
Ruce sepnuté u sebe.

Jennifer si na to gesto zvykla - Ginger je k sobě měla sepnuté vždy, kdy se něčeho obávala, když byla v rozpacích - prostě když se cítila nervózní.

Jennifer vstala.
,,Nezajdeme někam? Třeba... třeba do bufetu?"

Ginger též vstala. ,,Copak?"

,,Když jsem smutná, mám hlad."

,,Takže... až se najíš, zvedne ti to náladu?"

Jennifer kývla, a zrzčina tvář se rozzářila jako sluníčko.

,,Tak to beru."

😍Ahojj!😍
💘Tak už třicátá šestá část💘
🔥Jsem stejně nadšená jako vy, když čtete🔥
😂Jinak už jsme za polovinou😂
😅Nemám v plánu psát nějaké sto-částicové story😅
💙Doufám, že se líbí💙
💚Jinak rozhodla jsem se, že jakožto aktivní člověk zkusím k pár částem vytvořit obrázek, tak vám sem pak napíšu, které části jsou oobrázkované💚
🌈A taky mě tak napadá... mám začít víc přidávat hudbu? Hodila se zatím, co jsem tak přidala? Nebo jen rozptylovala?🌈
🍒Thanks za přečtení🍒
🍪Tak zas u další kapitoly🍪
❤️Loučí se❤️
🖤Anyna🖤