She Loved Her ✔️(CZ)

I

Jennifer

,,Co bys řekla tomu, Ginger, ldybys zašla dnes na prohlídku hradu? Ráda ti ji osobně poskytnu," říkala zrovna mamka.

,,S radostí si poslechnu historii tohoto zajímavého místa," odpověděla ihned Ginger.

,,Já chci taky!" ozval se nadšeně Julian.

,,Taky půjdu... dlouho jsem si to neposlechl," prohlásil Tristan a spiklenecky mrkl po rudovlásce, která se však nedívala, že by jí ten inteligentní trouba nějak zaujal.

Jennifer na sobě ucítila mamčin pohled. Zadívala se na ni nazpět. Věděla, co se od ní očekává. Že půjde s nimi. Ale ona samozřejmě nebude rodinný mazánek, a jen odvrátí pohled.

I přesto, že měla nedojedenou snídani, vstala od stolu. Stejně neměla hlad.

,,A takhle to dělá pořád," slyšela ještě mamku, když odcházela. ,,Jednou nás určitě zatknou za to, že ve vysokém množství vyhazujeme jídlo."

Jennifer vyšla z malých dveří ven.
Sobotní obloha byla šedá, ale zatím nepršelo. Zatím.
Dlouhá písčitá cesta vedla k bráně, s padacím mostem a mříží. Jennifer sebevědomě prošla kolem pokladny.

,,Dobré ráno, Jenny," ozvalo se z okénka.

,,Dobré ráno, paní Wensddyová."

Jennifer zatnula zuby.
Už stokrát té pokladní vysvětlovala, že Jennifer a Jenny jsou dvě jiná jména. To už rovnou může začít říkat Julianovi 'Tristane', nebo mamce 'tati'.

Ale teď neměla čas se tím zabývat.
Rozběhla se.
Písčitá cesta byla trochu po včerejším dešti kluzká.

Jennifer běžela, a zastavila až u nemalé skupiny lidí.
,,A zde je brnění, jenž daroval Francis XI. svému bratrovi Maxmiliána-"

,,Vlastně ho od svého bratra dostal," opravila průvodce Jennifer.
Průvodce nejdřív trochu zmateně pootevřel ústa.
Hned však ústa zavřel, když pochopil, s kým má tu čest.

Nervózně si prohrábl zlatavé vlasy. ,,Ano, přesně jak jste slyšeli. Nejspíš - nejspíš jsem se spletl, ano. To se přeci stává. No, teď mě prosím následujte do hradní mučírny. No tak, rychle, na to, abych vám předvedl mučící nástroje mám jen deset minut. Tak postupujte rychle, prosím."

Zmizeli ve dveřích, vedoucích do věže, ve které se nenacházelo nic jiného než hradní mučírna. Jennifer se usadila na malou lavičku před ní.
Zadívala se na oblohu, a pohled odvrátila až po deseti minutách, kdy se dveře věže otevřely, a ven se vyhrnul dav turistů.

,,Děkuji pozornost, a nashledanou," křikl za davem průvodce.
Když se všichni lidé po párech roztrousili pryč, průvodce usedl na lavičku.

,,Kolikrát jsem ti říkal, Jennifer, abys za mnou nechodila, když mám prohllídku. Znervózňuješ mě."

,,Ale Johnny," pousmála se škodolibě Jennifer. ,,Kdyby ses viděl, a to bys zrovna musel být na mém místě, aby to bylo možné, taky by ses sám sobě smál."

,,To ani náhodou," zvedl pobouřeně bradu Johnny. Pak se na Jennifer zadíval, zablesklo se mu v světle zelených očích. ,,Co potřebuješ, Jennifer Hudsonová? Máš v plánu použít svoji krásu a šarm, abys ze mně vymanila to, po čem prahneš?"

Jennifer nic neříkala. Jen se na Johnnyho dál pobaveně usmívala.

,,Tak fajn. Budu hádat," povzdechl si unaveně Johnny, jakoby byl ze všeho už dost unavený. ,,Chceš mě buď požádat o ruku, nebo-"

,,Před něčím varovat," upřesnila Jennifer. Úsměv jí zmrzl na tváři, a okamžitě se rozplynul. ,,Před ní."

,,A támhleto je Johnny, je to hodný kluk. Jennifer s ním kamarádí. Johnny!" Kolem zrovna procházela mamka. A za ní šla v těsném závěsu rudovlasá kráska - teda vlastně slečna Watsonová. ,,Ahoj Johnny!"

Ginger stydlivě Johnnymu zamávala.

,,Zdá se mi to, nebo existuje na světě ještě jiná holka, která je na stejné úrovni krásy jako ty?" zašeptal jako v transu Johnny, a pomalu zrzce zamával nazpět.

,,Johne! Prober se!" zavrčela podrážděně Jennifer.