She Loved Her ✔️(CZ)

L

Pátek,7.2.

Ginger

Ginger se zdál ten nejkrásnější sen, jaký kdy měla.
Sny se jí zdávaly jen často, a... tohle jakoby ani nebyl sen, ale... spíš něco, jako výjev z budoucnosti.

Byla tam Jennifer.
Obě vypadaly jinak.
Jennfer měla ne tmavě hnědé vlasy, jaké měla teď, ale o něco světlejší - odstín obyčejné hnědé, konečky vlasů měla sestřihnuté do jedné rovné přímky, ale pořád stejně rovné.

A měla odinu.
Vypadala na ní krásně.
Jennifer byla celkově krásnější než teď, a to už si Ginger myslela že to víc nejde, a určitě i starší.

Samotnou se v tom snu Ginger nepoznala.
Měla mikádo.
A taky byla starší.
A... vypadala zničeně.

Stejně jako Jennifer.
Ta nová Jennifer.
Plakala.

Ginger ji v tom snu utěšovala.
Vlastně to byl smutný sen.
A ani nevěděla, proč ji utěšuje.

,,To bude dobrý,Jennifer," hladila ji v tom snu do vlasech, při tom šeptala další slova útěchy.,,Jsem tu s tebou. A vždycky budu, lásko."

Jennifer na ni upřela nešťastné, zaslzené,
modro-šedé oči. Otevřela ústa, jakoby chtěla něco říct, avšak pak se náhle sen rozplynul.

A i přesto patřil k těm nejlepším snům, co kdy Ginger měla.
Když se vzbudila, cloumala jí Jennifer.

Zrzkou náhle něco projelo - jakoby už před krátkou dobou něco takového cítila.

,,Vstávej, Ginger. Musíme skočit domů pro věci do školy," vyhrkla Jennifer.

,,Jasně."

Ginger byla oblečená za tři minuty.
S nespokojeností naposledy pohlédla na ten neuvěřitelný Hillsovic dům.
Pak ovinula Jennifer paže kolem pasu, a zamumlala: ,,Můžeme."

Při jízdě cítila Ginger, jak jí v žilách koluje adrenalin.
Ale soustředila se na něco jiného, než na tu rychlou jízdu, připomínající svobodu - už je mimo domov sedm dní.

Sedm dní.
Týden.
Už týden spává vedle Jennifer na posteli.
Už týden bydlí v hradu.

Rodiče si už dávno museli všimnout, že není doma.
Ginger nechyběli.
Jednou ji asi jako osmiletou holčičku poslali na dvoutýdenní tábor.

Tamní děti se Ginger posmívali, byla z nich všech nejmladší.
Byla v chatce se třema dalšíma holkama, co ji ale nenáviděly už od prvního okamžiku, kdy ji viděly.

Ginger se proto schovala do skříně, a ještě tentýž večer hlavní vedoucí zavolali rodičům, a ti si ji odvezli.
Nebyli naštvaní.

A hrdí už vůbec ne.
Chovali se naštěstí normálně.
Byla bez rodičů maximálně dva dny.
Chodívala na přespávačky se svýma bývalýma kamarádkama.

Ginger se naučila,budovat si reputaci.
Ve starém městě...
Už od prvního dne se jí všichni posmívali.
Zjistila, že jediná cesta, jak přemoct mrchy jako Serenity Hillsová, se jí taky stát. Jestli bude naivní a štědrá, všechno hnedka promine, je jasné, že se pak stane terčem.

Ne, naučila se vyhrožovat.
Naučila se vysmívat se.
Změnila se.
Z mrch se stal objekt šikany.

A hlavně se Ginger naučila vycházet s jinými - všechno jí začalo procházet.
Všichni ji buď nenáviděli, nebo milovali.

A zrovna takový titul už Ginger netoužila mít.
Ne, musela odejít.
A škola nebyla jediný důvod...
Matka s otcem mluvili až moc často o-

,,Gin? Jsi tady?" vytrhla Ginger z přemýšlení Jennifer. ,,Pojď."

Ginger zamrkala.
Už byli na místě.

,,Jo,"kývla zmateně, a vydala se za tmavovláskou.