She Loved Her ✔️(CZ)

I

Ginger

Ginger se znovu usadila, a nenápadně si hřbet ruky otřela do bílé sukně. Neunikly jí dva žárlivé pohledy - jeden od toho malého otravného klučiny, a druhý od... té Jennifer?

Ginger si sama dopředu přiznala, že ta dívka je krásnější než ona - měla nádherné tmavé vlasy,
šedo-modré oči, vysokou postavu...
Ale jakoby svou krásu zakrývala, tvářila se neutrálně, nebo možná smutně, vlasy měla spletené do 'halabala' copu, a byla oblečená do obyčejných děravých džínzů, modře kostkované flanelové košile, a na hlavě měla našedlou čepici.

Ale byla krásná. I tak. Kdyby se ještě začala líčit, a starat o sebe pořádně, byla by z ní hotová bohyně. A ještě úsměv. Ginger pocítila touhu, kleknout si na kolena, a prosit ji, ať se aspoň maličko usměje.

Amanda a Tristan zatím donesli na stůl talíře, příbory, a tři kotle. Večeřeli špenátovou polévku, brambory, a smažený květák. Za celou dobu nikdo, kromě Ginger a Jennifer nezavřel pusu.

Ginger rozpačitě mlčela a po očku pokukovala po Jennifer, která se však vidličkou dloubala v jídle. I když seděly hned vedle sebe, měla Ginger pocit, že je dělí polovina světa.

,,A kde vlastně budete spát, slečno Watsonová?" vrátil zrzku do reality Tristanův hlas.

,,Upřímně nemám nejmenší tušení," přiznala Ginger. Ve stejnou chvíli Jennifer vzhlédla od jídla.
Kéž by se aspoň jednou podívala na mě, přála si v duchu Ginger, ale marně. Dívčiny šedé oči se zadívaly na Amandu. Nejspíš se jejímu pohledu vyhýbala už od začátku.

,,U Tristana spát nemůžeš, má moc malý pokoj, spíš pracovnu," přemýšlela nahlas Amanda. ,,Pokoj pro hosty jsme zrušili už dávno, teď tam má už osm let pokojík Julian... ale... Jennifer má velmi širkou postel, a jí by jistě nevadilo-"

,,Mami!" přerušila ji Jennifer. Poprvé ji Ginger slyšela mluvit až teď. Měla trochu hlubší, kamenný hlas, který se Ginger okamžitě zalíbil.

,,No tak, Jennifer," přemlouvala ji její matka. Zadívaly se sobě navzájem do očí, a nejspíš sváděly tichý souboj. Jennifer si namonec povzdechla, a Amanda se umíněně a vítězoslavně usmála.

,,Děkuji ti, Jennifer," pokusila se Ginger o líbezný úsměv. Konečně se na ni podívala. Ale neusmívala se. Škoda. Ne, mračila se.

,,Mně neděkuj," odsekla Jennifer, vstala od stolu, a odešla. Ginger čekala na to, jestli se nakonec vrátí, nebo na ni aspoň Amanda zavolá, aby se vrátila, ale u stolu zavládalo ticho.

,,Nejspíš si šla skrýt všechny ty své poklady," hádala po deseti sekundovém mlčení Amanda.

,,Jo. Radši ani nepřemýšlím, co všechno tam má," přidal se Julian.

,,No, tajnosti Jennifer Hudsonové asi nikdy neodhalíme," povzdechl si bezlítostně Tristan.
Zrovna ve stejnou chvíli se do místnosti vpotácel muž - byl taky pohledný, měl tvář velmi podobnou jako Jennifer, ale přeci jen byl o něco starší. Měl stejné tmavé vlasy sčesané nabok, na tváři nějaké to málo strniště, ale i šedé oči odpovídaly těm jejím. Muž měl na sobě motorkářskou koženou bundu, a roztrhané džínsy.

Vypadal udýchaně.

,,Carle. Ty už jsi doma," podivila se nevzrušeně Alice. Mluvila už úplně jiným hlasem. ,,Přinesu ti večeři."

,,Kdo je tohle?!" zabodl ten muž podezřívavě skoro do Ginger, kterou samozřejmě jeho chování malinko vyděsilo.

,,Na to samé se ptám já vás," odvětila co nejklidněji zrzka.

,,Amando! Já se ptám - kdo to je?" křikl na svou manželku Carl ale dál se díval na Ginger.

,,To je Ginger Watsonová, studentka na výměnném pobytu. Bude u nás bydlet na tři týdny," ozvala se z kuchyně Amanda.

,,A vy jste?" chtěla vědět Ginger.

,,To je táta," promluvil od stolu Julian. Tvářil se však na svého otce nepřívětivě. Hrdě vystrčil bradu výš, a neucukl, ani když se otec přiblížil.

,,Ty malej harante!" obejmul ho náhle Carl a Julian se začal smát.

,,Tatí! Kdes byl?!"

,,Měl jsem něco na práci," odvětil muž spokojeně.
Amanda mezitím přišla s talířem plným špenátové polévky.

,,Dělej, sedni, a dej se do toho, dokud je to teplé," neusmívala se, ale mluvila láskyplně. ,,Juliane, pusť tatínka ať se může najíst."

Ginger se usmála, a potichu se vydala nahoru. Nechtěla rušit tyhle rodinné dojemné chvíle.