Skoro osmnáctiletá Jennifer Hudsonová není se svým životem spokojena. Má jen jednoho kamaráda, dva otravné bratry, nechápající rodiče, a jedno, OBROVSKÉ tajemství - líbí se jí v romantickém směru dívky.
Bisexuálka Ginger Watsonová utíká pryč od své...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jennifer
Kyž vystupovaly z autobusu, Ginger zakopla na schodech. Spadla by, nebýt Jennifer.
Jennifer ji chytila do takového zvláštního objetí, takže nemohla spadnout, ale ani se hnout dokud ji Jennifer nepustí.
,,Díky," usmála se ostýchavě Ginger.
,,Není zač," odvětila rádoby bezstarostně Jennifer, ale cítila, že se červená.
Pustila zrzku, aby mohla jít zase po vlastních.
Když zmizely v hradě, Ginger se zádyopřela o zeď. ,,Začínám být nešikovná. Chůze na vysokých podpatcích mi dřív nedělalo problém."
Jennifer se musela usmát. Ta holka vydržela v podpatcích všude - ať už ve škole nebo v lese, a jestli mívá stres, kvůli takové... ehm, hlouposti...
I když byla pravda, že jestli chce být modelkou, tak.... radši nic.
,,Dneska by podle předpovědi mělo pršet," ozvala se Jennifer, zatímco si vyzouvala boty.
,,No páni... to zní jako velká zábava," zahuhlala Ginger. ,,Takže... co budeme dělat?"
,,Zůstaneme doma... měly bychom se převléct do nějakého pohodlnějšího, domácího oblečení. A taky trochu teplého, kdyby náhodou zase nešla elektrika."
,,Fajn."
Když byly obě převlečená do pohodlného, tedy vlastně jen Jennifer (ze skříně vyhrabala šedé tepláky a vytahaný purpurový svetr), protože Ginger nejspíš ani neměla ponětí, jak vypadá pohodlné oblečení (z kufru si vyndala bílé punčochy a volné červené šaty s dlouhým rukávem, prošívané tmavě zelenou nití), protože se obléknula jak na Boží hod.
Obě se posadily k oknu - Jennifer odtáhla všechny záclony, takže pokojové šero zmizelo, a bylo tam aspoň trošku světlo.
Jennifer ještě přinesla deku a popcorn.
,,Takže... vy z Washingtonu bouřku berete jako podívanou?" zeptala se s nadzviženým obočím a lišáckým úsměvem Ginger.
Jennifer si k ní přisedla blíž. Teď to udělá. V duchu si opakovala scénář.
,,Ehm... Ginger?" i to jedno slovo bylo pro ni namáhavé.
,,Ano? Počkej - už jsem se ti zmiňovala, že mě pozval James?"
,,Ne. A cos mu řekla?" Jennifer se snažila nevyznít zvědavě.
,,Že nevím," odpověděla s našpulenými rty Gin.
,,Proč?"
,,No...." zrzka se na Jennifer zadívala jasně zelenýma očima. ,,Možná čekám, až mě jedna dotyčná osoba pozve."
,,No... to je právě to, co jsem ti chtěla říct," vyhrkla Jennifer. Že by to bylo tak lehké?
,,Říct mi co?" zeptala se snad naschvál Ginger.
Dobře. Nebude to tak lehké.
,,Ehmm... jestli bysme spolu nevyrazily na ples... však víš... ty a já," zazubila se nervózně Jennifer.
Ginger se zatvářila nepřístupně.
,,Jako kamarádky," dodala Jennifer pro jistotu.
Proto ji překvapilo, když si Ginger zlostně odfrkla. ,,Jako kamarádky," zopakovala po ní. Hlas měla chladný jako ledovce z Antarktidy. ,,Jennifer... já vím, že my dvě můžeme být i něco víc."
Jennifer mlčela.
,,Jednou jsem se otom snažila mluvit. S tebou," pokračovala rudovláska dál. ,,V domě Serenity. Ale tys to zamluvila. Ale já vím, že más srdce. Že něco cítíš. Ke mně. Já... slyšela jsem tě tehdy tu noc v klubu. Já k tobě taky něco cítím."
Jennifer ty slova vyrazily dech. Sváděla vnitřní souboj.
,,Nemůžeme být spolu," dostala ze sebe.
,,Ale ano, můžeme," ujistila ji Ginger.
,,Ale já-já-"
,,Nebo ke mně nic necítíš?" Ginger se zatvářila zklamaně. ,,Jela jsem sem kvůli odpočinku. Měla jsem tu být týden, ale když jsem tě viděla poprvé, já... nechtěla jsem tě tady nechat. Ale myslím, že teď už můžu odjet."
,,Já... nevím co mám dělat," zaklela tiše Jennifer.
Zrzčina tvář se rozjasnila. ,,Přeci jen ke mně něco cítíš?"
Když Jennifer přikývla, Ginger se zaculila.
,,Vyznat mi lásku."
Jennifer štvalo, že ta konverzace nejde podle scénáře. Zhluboka se nadechla.
,,Neumím to se slovy," přiznala co nejtišeji.
,,Láska jde vyznat různými způsoby," sepnula s úsměvem zrzka ruce k sobě.
Oblohou se prohnal hrom. Jennifer v té chvilce docvaklo, co tím Gin myslela. Byly obě vedle sebe - seděly ani ne cenitmetr od sebe, na ramenou měly stejnou deku. A i přesto, jakby byla zrzka kilometry daleko.
Jennifer se nadechla, a svou tvář naklonila blíž k té rudovláčiné - do polibku.
😌To jsem to tak hezky usekla!😌 😂Pardón, pardón😂 🔥Zítra vydám jednu kapitolu dopoledne, a druhpu na večer🔥 ❤️Dostáváme se k finální části❤️ 💙Jinak moc thanks za 912 přečtení💙 💚Doufám že se vám líbí💚 🖤A jo, už od začátku plánuju fenomenální trilogii🖤 😢Jinak po obědě přijedou moje mladší sestřenky takže nebudu mít moc času na psaní😢 🌈Vždycky mi zabaví tablet, ale budu se snažit psát i tak dál🌈 😍Tak ahojj😍 💀Anyna💀
