Bludička \POZASTAVENO\

kapitola 5. Slanina a mrkev

Suze se posadila k havraspárskému stolu, kde už snídal Kevin Fishes.
S

uze se s ním za poslední půlrok docela spřátelila a pro ní byl prostě Kev. Byl to sirotek, který dostal příjmení podle rybí restaurace, vedle které ho našli.

"Brý ráno! " pozdravila ho.
"Dob - Uaaaaeeh - rý ráno. " zazíval v odpověď Kevin a hned jí sebral z talíře slaninu.
"Hej!" bránila se.
"Slanina je moje slabina, bez ní nemá smysl žít. " zapěl Kev a všichni přítomní havraspárští se rozesmáli, zatímco ostatní se domnívali, že Havraspáru, koleji tak proslulé chytrostí, očividně přeskočilo.
Ještě se svíjeli smíchy, když se otevřely dveře Velké síně a dovnitř vešly dvě hnědovlasé dívky. Hned k nim zamířily ke zdroji toho veselí. Sam vykročila jako první, ale Ester ještě kývla ke kraji havraspárského stolu, kde seděla Sibyla Pellewová a její trhlá kamarádka Médea Armstrongová. Ta se chichotala a chvílemi pokukovala po jednom mrzimorském studentovi jménem Xenofilius Láskorád.

***

"Já, syn španělské královny, princ José XII. vám uděluji povolení k posazení se na tyto dvě židle. " nafoukl se Kevin, kterému v blankytně modrých očích poskakovaly veselé jiskry.
"Keve, podal bys mi, prosím, novou slaninu? " zeptala se ho jeho černovlasá sousedka, ale Kevin jen pohodil svou platinově blond kšticí a ušklíbl se: "Ne. "
"Proč Keve? Neříkal si právě před třiceti sekundami, že se jmenuješ José?" 'nechápala' Ester a za chvilku se jí od Suze dostalo odpovědi: "Jeho skutečné jméno je totiž Mrkev a Kev je zkrácenina. Všichni prostě nemůžou mít ideální rodiče. "
Suze se sladce usmála na naštvaného Kevins, zašeptala tak, že to každý slyšel: "Mrkev za slaninu. " a vítězně odkráčela.
Následoval nový výbuch smíchu.

"Už pojď, měly jsme tam být už před 10 minutami. " volala Ester na Suze, které sice trvalo připravit se jen chvíli, ale začala okamžik před zahájením Štědrovečerní večeře a teď nestíhala.
"Devíti. Před devíti minutami. "" opravila ji Sam, která seděla v křesle, hlavu zabořenou do knihy a bylo jí očividně jedno jestli příjdou o hodinu dřív nebo později.
"Teď už deseti." odporovala Esty.
"Ale předtím to bylo devět."
"Jenže, co bylo předtím je jedno, důležité je, co je teď."
"Ale když si to říkala předtím bylo to devět."
"Musíš pořád být tak strašně...! "
Jejich hádka by pokračovala dál a nebýt Suzanne, která řekla: "Holky, nevím, jestli vás to zajímá, ale už je to skoro půl hodina.", by se přely ještě hodně dlouho.

***

Když konečně havráspárská princezna (jak Suzanne občas z legrace říkal Kevin) a její doprovod dorazily, uviděly Keva, jak jako jediný sedí u havraspárských.
Všichni ostatní už byli pryč a i jídlo zmizelo. Zklamaná Ester svěsila koutky, rozhodla se zkusit štěstí v kuchyni plné vstřícných skřítků a zmizela jako pára nad hrncem brambor. Druhé dvě havraspárky ji po pár minutách následovaly. Ale mezi skřítky ji nenašly.
"Kde je?" zajímalo Sam, " v kuchyni nebyla a ona není ten typ, který by jen tak vynechal jídlo. "
"Netuším, třeba šla do knihovny, " napadlo Suze, "to by bylo snad jediné, co by ji dokázalo zdržet, když jde o jídlo..."
" ...nebo o to, aby ukradla svým kamarádkám to nejlepší, co je k mání. V tomto případě to zřejmě byl největší kus piškotu se šlehačkou. Jenže se jí to nepovedlo." dořekla s plnou pusou a se škodolibým úsměvem Suze.
"Ty jsi snad stejně nenažraná jako Esty. "

***

"Ani v ložnici není. " hlásila Sam.
Holky se rozdělily, aby Ester našly, ale nikde, po celém hradě, nebyla k najití.
Suze unaveně sklouzla do křesla a pro Sam to znamenalo, že stejný výsledek je i z průzkumu u staré školnice paní Wheetersbyové. Bylo už skoro devět a pořád nic.
"Hledaly jsme úplně všude... " zamračila se Suzanne.
"... a nikde nebyla!" dokončila Sam.
Přisedl si k nim Kevin a chtěl se dát do řeči, ale najednou, dřív než stačil začít, se za nimi ozval hlas: "Slečny, mohu s vámi mluvit" a Kev zůstal sám.
"Suzanne, Samantho, zapomněly jste snad na čas. A kde je Ester?" utrhla se na ně Sibyla, když vyšly na chodbu.
"No, to právě nevíme. Hledáme ji už od večeře." postěžovala si Sam.
"Běžte za profesorem Brumbálem. Já ji přivedu."

***

Ester měla hlad a hnala se do kuchyně. Byla zadýchaná, opřela se na chvíli o zeď. Chvilku potom, co se znovu rozešla, jí někdo přikryl ústa a pak zašeptal: "Mdloby na tebe."

A pak už jen tma.

...

Silou ohnivou a srdcem vášnivým
ty do boje se vypravíš,
a ty, co svět náš zachráníš,
ten Druhý okraj zříš.
...

Ahoj všichni kouzelníci, čarodějky, mudlové (nebo nečarové), duchové, obři, atd.

Nějak jsem pořád jenom ležela. Takže se omlouvám, ale místo kapitoly v neděli je tu kapka ve středu a je pro Beruskaeliska.

Vaše praštěná knihomolka
📚 Mřenka 📚