Lucy
„Zlato, vstávej" hladila jsem Chloe po vláskách, a přitom se mírně usmívala. Její rekace byla taková, že se jen promrvila a otočila se na záda. „Chloe..." trochu jsem s ní zatřásla. Nesnášela vstávání, ale neměla na výběr, musela 5 dní v týdnu vstávat v půl osmý ráno. Často si říkám, že by si neměla stěžovat, já lezu z postele ještě dřív, než ona.
„Ehm..." zamrmlala si Chloe a já se uchechtla. „Dobré ráno" usmála jsem se na ní, když se na mě podívala. „Musím tam jít?" vydechla nevinně. „Zlato, už jsme to řešily, do školy se musí chodit" jasně jsem ji odpověděla. Zkoušela to na mě několikrát do týdne, ale nedivila jsem, kdo by chtěl do školy, že?
„Udělala jsem lívance" řekla jsem jí a tím ji i donutila vylézt z postele. Vlastně vyletěla jako střela rovnou do kuchyně. Chloe milovala lívance k snídani, vždycky když jsem jí tohle jídlo udělala, byla v kuchyni, co by dup. Jenže to nejde pořád, a tak mi dává občas záhul. „Mami..." zakřičela na mě z kuchyně. Zasmála jsem se a pokroutila jsem hlavou a vydala se za ní.
„Je to výborný" mluvila na mě už s plnou pusou. „Tak jez a zavři pusu" řekla jsem jí. Byla jsem ráda, že mě i někdy poslouchala. Sedla jsem si ke stolu naproti Chloe a namazala si 2 lívance. Většinou jsme jedli spolu, ale někdy jím dřív, protože jí to trvá z postele, a pak nestíháme do školy, za ty roky už jsem se něco naučila.
„Vyzvedne mě dneska babička s dědou?" promluvila na mě, když už dojedla a pila ovocný čaj. „Jako vždy v úterý" odpověděla jsem. Úterky jsem vždycky zůstávala v práci celý den, takže se o Chloe starali moji rodiče. „Super" usmívala se. Tak ráda jsem na jejích ústech viděla ten úsměv, byla šťastná a já díky tomu aspoň na chvíli taky.
„Tak fajn, běž se obléct a vyčistit zoubky, víš co jsem o tom říkala" nařídila jsem. „Čistit si před snídaní" sesedla ze židle, a pak se rozutekla do koupelny. Mezitím jsem poklidila v kuchyni, pak jsem se na to moje malý stvoření šla podívat společně se svačinou, kterou jsem připravila.
„Zlato, už seš připravená?" vlezla jsem do jejího pokoje, kde jsem se porozhlídla. „Jo, ještě tašku" vzala si do ruky školní tašku a šla za mnou. „Tady svačina" vložila jsem jí to do tašky společně s pitím. „Můžeme?" zeptala jsem se, nad čímž kývla.
V chodbě jsem si vzala klíčky od auta, svoji kabelku, kde jsem měla vše potřebné, klíče od bytu, který jsem zamkla a vyrazily jsme do auta. Chloe si sedla dozadu na podsedák a já na místo řidiče. Následovně jsem vyjela a vyrazila směrem ke škole.
„Tak jsme tady" zastavila jsem před školou. „Buď hodná a uvidíme se večer, ano?" ihned přikývla. „Tak upaluj" udělala přesně to, co jsem řekla. Vylezla z auta s taškou na zádech, následovně za sebou zabouchla dveře a vyrazila do školy. Jakmile zašla dovnitř, vyrazila jsem směrem do práce.
**
„Tak jako to dneska jde?" promluvila jsem na svoji sestru, jakmile jsem dorazila do práce a došla do její kanceláře. „Hm, dneska nejdeš pozdě" uchechtla se. Protočila jsem očima, ale taky jsem se zasmála. „Dělala jsem lívance, takže jsme všechno stíhaly" vysvětlila jsem ji to.
Zapomněla jsem zmínit, že nejen, že se mé dceři nechce vstávat a nestíháme, ale občas chodím pozdě do práce. Mám štěstí, že mám tak dobrou práci s ještě lepší ředitelkou.
„Rozmazluješ jí" uchechtla se a já pokrčila rameny. „Až budeš mít dítě ty, uvidíš, že to jinak nepůjde" mrkla jsem na ní. „Vtipný, každopádně, dneska jde všechno jak má, konečně" usmála se šťastně. „Jsem ráda, že tuhle práci nedělám, když se podívám na tebe...dělaj se ti vrásky" přiblížila jsem se k ní, schválně.
