Lovec [Percy Jackson FF]

13.Hry√

Percy:
Pomalu jsem se vzdaloval od pláže a ní. Proč se ke mně chová? Přemýšlel jsem o tom dlouho do noci.

Nakonec jsem přišel k jedinému pořádnému závěru: Uvěřila těm kecům, co jim nakecal Zeus.

Že jsem sebestřední egoista, co se na všechny povyšuje, zmlátí každého, kdo se mu nelíbí a nemá city.

Wolfy tvrdí že je to taky z části mým vystupováním na veřejnosti. Ale já takový fakt nejsem. Proč si to myslí?

Nemohl jsem spát. Zaspal jsem až kolem třetí ráno. A spal jen do šesté.

No, úplně se to za spánek považovat nedá. Vlastně jen takový polospánek. Sebemenší zvuk mě probudí.

*****
Po snídani se Cheirón a pán D. postavil a všichni ztichli.

"Dobré ráno všem. Mám pro vás oznámení. Po dlouhých diskusích jsme se rozhodli... obnovit Hry."

V davu to zašumělo.

"Pro ty z vás, kteří nevíte, o co se jedná..." pokračoval "Je to soutěž, která se už dlouho nepořádala. Jde v ní o to, že předem určené dvojice mezi sebou soupeří v aréně. Protivníka musí svázat a nasadit mu čip a doletí pro něj vznášedlo. Hry bude vysílat Héfaistova televize. Vítěz získá uznání a samozřejmě také výhry."

Po tomhle hodně lidí zpozornělo. Nešlo ani tak o ty výhry. Šlo o šanci vytáhnout se před bohy. Získat uznání. O hrách jsem totiž už slyšel. K vítězům se až do smrti chovali jako k celebritám. Kdo by po tom neskočil, byl by vůl.

"Teď k dvojicím. A upozorňuji, žádné přehazování. Takže:

1) Claris a Chris
2) Will a Katie
3) Conor a Trevis
4) Luk a Heather
5) Nico a Grace
6) Anabeth a Hurikán

Navenek jsem sice držel poker face ale uvnitř jsem skákal radostí. Ale zato Luk pěnil zlostí. Určitě doufal že on bude s Anabeth. Když jsem se trochu nahnul uviděl jsem její krásnou tvář, na které se usadil zhrozený úšklebek.

*****
Anabeth:
6) Anabeth a Hurikán

NÉ!!! Když musím s někým skončit v pitomý aréně tak proč s ním?

V tuhle chvíli jsem strašně záviděla Grace. Né že bych chtěla být s Nicem, to ne. Jen že ona může být s někým koho má ráda. Ale já samozřejmě musím být s tím debilem.

Podívala jsem se po něm. Jeho výraz byl nečitelný.

"Každá dvojice bude mít dvě hodiny denně trénink v podzemních nově otevřených prostorech pod arénou. Samozřejmě můžete trénovat i mimo dobu ale mimo prostor arény. Rozpis na arénu najdete na vývěsce v hlavní budově. Začnete zítra. Můžete se rozejít."

Rozešla jsem se směrem k Hurikánovi. Ten se ale zatím dal do pohybu, takže jsem ho stopla až na kraji pavilonu.

"Hele počkej, chci se s tebou domluvit. Musíme se někdy sejít a naplánovat strategii.'

"Hmm, co takhle dnes v pět? Mám celý srub jen pro sebe, takže budem mít dost místa." zamumlal.

"O.K."

*****
Kráčela jsem k Loveckému srubu a přes rameno nesla tašku s věcmi. Byla to impozantní budova.

Zastala jsem přede dveřmi. Zazvonila jsem a čekala. Po chvíli se skutečně otevřeli dveře.

"Tak pojď dál." usmál se.

Vešla jsem dovnitř a šla za ním do obýváku.

"Tak, čím začnem..."