Lovec [Percy Jackson FF]

26. Značka√

Anabeth:

Jak jste si už nejspíš domysleli, jsme teď s Percym pár. Ale né oficiální.

Podle Percyho, kdyby to někdo věděl, mohl by se o tom dozvědět i Meterius a použít to proti nám.

Jo, já vím. Vypadá to hodně logicky ale mě fakt nebaví všechny ty štětky, co se kolem něj motaj.

Byl druhý den ráno a zrovna jsme s holkama dobalovali poslední věci na výpravu, když dovnitř vlezl Percy.

"Annie můžeš na chvilku?

"Jo. Jasně." vstala jsem a šla ta ním. Nakonec jsme skončili v jeho pokoji.

"Co se děje Percy?"

"Pojď sem." sedl si na postel a stáhl si mě do klína. "Chci abys věděla, že i když se stane cokoliv pořád tě budu milovat ale..."

"Percy..."

"Nepřerušuj mě. Já, víš nechci, aby ti mě něco vzal a proto si tě potřebuji označkovat."

"Co potřebuješ?"

"No, když má vlk partnerku, označí si jí kousancem do krku."

"Takže ty mě teď chceš kousnout..." zamumlala jsem v rozpacích.

"Annie, prosím..."

"Řekni mi ale, jak to potom vysvětlíme ostatním."

"Nevysvětlíme. Prostě budeš nosit vysoký límec."

"Já nevím Percy..."

"Annie..." znova zakňučel a udělal na mě psí oči.

"Fajn. Ale rychle."

"Jo!" vykřikl a rychle zamkl dveře. Já se zatím posunula do středu postele.

Přilezl ke mně a já se zachvěla když jsem ucítila jeho teplí dech na krku.

"Neboj. Jen nastav krk a drž. Bude to trochu bolet ale po chvíli to přestane."

"Se v tom nějak vyznáš..."

"Přece nejsi moje první partnerka."

Cože?

Sevřeli se mi všechny vnitřnosti.

"Jak to?" zeptala jsem se.

"Přece jsem žil i před par milionama let. Tehdy jsem měl jinou partnerku. Teď můžu?"

"Jo." zašeptala jsem a pořád přemýšlela nad jeho původní partnerkou.

Pak jsem najednou vykřikla, když mi jeho zuby přeměněné na vlčí tesáky zajeli do krku. Bolelo to, ale zároveň to přinášelo jakési vzrušení.

Percy mě na uklidnění hladil po boku, a to mě vzrušovalo ještě víc....

Co to sakra je...

Percy mi vytáhl tesáky z krku. Celé jeho rty pokrývala krev. Svalil se vedle mě a oba jsme hluboce dýchali.

"Řekni, řekni mi o té první." ozvala jsem se po chvíli.

"Jmenovala se Kristyn. Byla to sexy brunetka s modrýma očima. Byla drzá, vtipná, odvážná, dobrá v posteli..."

Při poslední vlastnosti se úchylně pousmál a mě bodla žárlivost.

"To já můžu být taky." řekla jsem odhodlaně.

"Cože?" rozesmál se a opřel se o lokty tak aby mi viděl do tváře.

"Já to myslím vážně."

"Fakt?" přestal se smát a přiblížil se ke mně.

"Jo." řekla jsem, ale hlas se mi třásl.

"Máme tak hoďku." zašeptal.

"Tak pojď."

******
Leželi jsme unavení a zpocení vedle sebe na posteli. A samozřejmě nazí.

"Tak to bylo něco." pousmál se.

"Hmm." zamumlala jsem.

"Copak? Tobě se to nelíbilo?"

"Líbilo. Jen to trochu...bolelo."

Byla to pravda. Líbilo se mi to fakt hodně ale bolelo to.

"Promiň. Já, snažil jsem se aby ne."

"Neomlouvej se." přitulila jsem se k němu.

"Hej!" ozval se z venku Groverův hlas. "Co tam tak dlouho děláte? Holky si stěžují, že jim Anabeth nepomáhá balit."

"Už jdu." vykřikla jsem, rychle vylezla z postele a šla se obléct. Naštěstí jsem měla rolák, který zakryl značku.

Rozešla jsem se ke dveřím. Chůze nic příjemného nebyla, ale nějak jsem to zvládla.

"Hej Ann." ozval se Percy. "Kdy si to zopakujem?"

"Uvidíme." vyplázla jsem mu jazyk a vyšla ze dveří. Pak jsem utíkala se schodů (nic příjemnýho) za holkama.

"Co jste tam s Percym dělali?" ozvala se Grace, když jsem vešla.

"Probírali jsme taktiky."

"Tak vy tomu říkáte probírání taktik jo?" ozvala se a Juniper se začala hihňat.

"Vy úchylové!" vykřikla jsem a ony se obě začali smát.

"Né ale vážně. Nic takovýho se nestalo."

"Jo jasně."

"Grace!" popadla jsem polštář z pohovky a hodila ho na ní.

*****

Stáli jsme na Vrchu Polokrevných. Cheirón a táborníci se s námi přišli rozloučit. Pan D. na nás jako vždy kašlal.

"Můžem?" zeptal se Percy.

"Jo." odpověděli všichni kromě mě.

"Anabeth?"

"Jo. Pojďme."

Ještě jsme se podívala na tábor a pak spolu s ostatníma překročila hranice.

Vy by jste tam tu vynechanou scénu určitě chtěli, co vy prasátka.😂🐷🐖

Ale né vážně. Scény 15+ fakt nehodlám psát.

Vaše Anabeth.