SPOUTANÁ

10

Hero Atkins

Nevím, jak je to možný, ale když jsem viděl k smrti vyděšenou Amelii na pultu, jak se snaží dostat od chlápka, co jí slintal na prsa, viděl jsem černě. Musel jsem ji od tam dostat. Nechám ji pár nocí u sebe v bytě, pomůžu jí s životopisem, a pak ji pošlu bydlet jinam. Za ty dvě noci, který jsme strávili povídáním si, mi už přestala být tak lhostejná. Tohle si zkrátka nezasloužila, měla na víc. 

„Ne, Hero, to nejde. Bruce mě zabije. A tebe taky," začala panikařit, když jsem ji vedl k východu.

„Co to povídáš? Nemusíš tu být, najdeš si jinou práci, pomůžu ti s tím," řekl jsem zmateně.

„Co se tady zase kurva děje?!" Bruce přiběhl k nám a strhl Amelii k sobě dřív, než jsem stihl zareagovat. „Padej do svýho pokoje a čekej tam na mě."

„Ne, ona jde se mnou," vkročil jsem do toho.

„Tak to teda nejde, hošánku," udělal krok ke mně a já ucítil jeho zápach.

„Tak se dívej. Pojď, Am, jdeme," natáhl jsem k ní ruku.

„Hero, já.. nemůžu, to nejde," začala vzlykat ještě víc a rukama si zakryla obličej. Nechápavě jsem se na ni zadíval.

„Proč by to nešlo? Nic tě tu nedrží, klidně tě nechám pár dní u sebe. Nebuď tvrdohlavá a pojď," odhodlaně jsem k ní vykročil a chtěl ji odsud prostě vytáhnout ven, jenže potom jsem ucítil Brucovu pěst na své bradě a zakymácel jsem sebou zpátky.

„Bruci nech ho, já nikam nejdu, budu čekat v pokoji," zaslechl jsem ji a nevěřícně sledoval, jak odchází.

Co to kurva?!

„Táhni odkud jsi přišel a už se sem nevracej, rozumíš?!" zařval mi do ksichtu a já ani nemrkl. Bez dalších slov jsem se otočil a odkráčel ven z bordelu.

Nedokázal jsem pochopit, proč neodešla se mnou. Bylo očividné, že z něho má strach. Že tam s ní zachází jak s kusem hadru. Nikdo jí v tom nemohl bránit. Byla plnoletá, mohla v klidu odejít a jít vytírat podlahy ve fast foodech, zázemí jsem jí přece nabídl.

Mou nabídku ale odmítla a já tak vzdal svou snahou jí jakkoli pomoct. Rozhodla se, že tam zůstane a bude píchat s úchylama a feťákama, tak ať se rychle vzpamatuje, protože s tím, co předvedla se mnou, moc neuspěje. Nejspíš jsem se v ní dost spletl.

Zamířil jsem si to rovnou do posilovny, ve které už v těchto pozdních hodinách nikdo nebyl. Nutně jsem ze sebe potřeboval vybít ten vztek, a tak jsem si sundal koženou bundu a triko, nasadil si boxerský rukavice a začal zběsile mlátit do pytle.

Amelia Davis

Nemohla jsem přestat vzlykat. S každým krokem, kterým jsem mířila do svého pokoje, jsem pocítila větší panickou hrůzu z toho všeho, co se právě stalo. A hlavně z toho, co teprve mělo přijít..

Vpadla jsem do pokoje a zhroutila se přímo na svoji matraci, schoulila se do klubka a snažila se trochu uklidnit. 

Nemohla jsem s ním odejít, táta by mě stejně dřív či později našel, a následky by byly smrtelné. Doslova.

Po pár vteřinách do pokoje vtrhla Rose. Byla celá udýchaná a na tváři měla ustaraný výraz. Klekla si ke mně a začala mě mírně hladit po zádech.

„Ššš, nebreč holka, teď musíš být silná, otec tu bude každou chvíli."

„Rose, on mě zabije! Dneska se dozvěděl, že jsem s Herem neměla sex, a teď ještě tohle," vykoktala jsem a přimáčkla kolena ještě víc k hrudi.

„Neboj se, to bude dobrý. Spíš se divím, že nezabil toho kluka, když rozbil hubu jeho zákazníkovi," dodala, načež jsme obě uslyšely hlasité dupání schodů.

A je to tady.

Bruce vběhl do pokoje, celý rudý vztekem. Takhle naštvaného jsem ho už dlouho neviděla. 

„Bruci, zachovej klid, ona za to přece nemůže a.." Rose se mě snažila zastat, ale otec ji ani nenechal domluvit a už jí vrazil facku.

„Vypadni odsud, tady kurva nemáš co dělat!" zařval jí do obličeje.

„Ale.."

„Tak bude to?!" znovu se napřáhl, aby jí dal vědět, že pokud hned neodejde, tak dostane další. Rose nato jen svěsila hlavu a pomalu začala vycházet ven.

„Promiň, Amelio," zašeptala skoro neslyšně a odešla pryč.

Táta za ní hlasitě zabouchl dveře, ruce stiskl v pěst a otočil se zpátky směrem ke mně. Já jsem se za tu dobu ani nepohnula, rukama jsem křečovitě svírala své nohy a snažila se probudit z noční můry, která se odehrávala v reálném čase.

„Můžeš mi vysvětlit, co to mělo bejt?! Takže ty si uděláš romantickou noc s buzničkou, a pak si ji další den přivoláš znovu?! Ten hajzl mi zastrašil půlku stálých zákazníků! Za to zaplatíš!" křičel na mě z plných plic a kopl mi do noh.

„Om-omlouvám se, já nevěděla, že přijde znovu," zalhala jsem a sykla bolestí. 

Byla jsem z něho tak šíleně zmatená. Nebylo mi jasné, proč za mnou dnes přišel znovu a dokonce mě zachránil před tím chlápkem, který po mně lezl, když sám Brucovi řekl, že jsme spolu nic neměli. Musel mít opravdu hodně nudný život, když měl tu potřebu si se mnou takhle zahrávat. Já blbá si vážně začínala myslet, že na světě existují i dobří lidé.

„Je mi úplně ukradený, že jsi o tom nevěděla, kvůli tobě sem teď nebude chodit tolik lidí!  A zrovna, když už to začalo vydělávat slušný prachy! Kurva!" zařval a praštil pěstí do zdi.

Nevěděla jsem, co na to říct, byla jsem v šoku. Celé tělo se mi třáslo, nekontrolovatelně jsem vzlykala a nedokázala se ani pohnout. Člověk by si myslel, že se na ten hněv dá za ty léta zvyknout, ale to bohužel nebyl můj případ. Vyslechla jsem si asi patnáctiminutový výlev vzteku, odnesla si pár facek a kopanců, a konečně se ho zbavila s jeho poslední větou: „Udělám ti ze života peklo."

A najednou jsem se octla v naprostém tichu. Ještě asi další půlhodinu mi trvalo, než jsem se z onoho šoku dostala a dokázala se pohnout. Neměla jsem odvahu vycházet z pokoje a pokoušet se sehnat něco k jídlu nebo si dokonce dát sprchu. A tak jsem se rovnou svalila na matraci a nadechla se Herovy černé mikiny, která voněla po kolínské a jistým záhadným způsobem mě uklidňovala.

//

Nezapomeňte hlasovat pro další díly, každý feedback je pro mě důležitý, díky! ♥