59.

2.4K 109 11
                                    

O pár měsíců později

,,Neměli byste jezdit," řekl táta, když jsme dávali kufry do auta, no vlastně Jason je tam dával.
,,Tati, co by se nám stalo na cestě do Washingtonu?"
,,Nemám prostě dobrý pocit, a navíc ve tvém stavu," řekl a myslel tím mé těhotenství.
,,Není to nemoc, tati," povzdychla jsem si.
,,Přísahám, že až dojedeme dám ti vědět, že jsem v pořádku."
,,To dáš," řekl přísně.
Hned na to jsem ho objala a poté jsme nasedli do auta.
,,Těšíš se?" usmál se Jason.
,,Samozřejmě, že se těším," uchechtla jsem se a snažila se uvelebit, protože nás čekala pětihodinová cesta autem.

O dvě hodiny později
Když jsme konečně zastavili na nějaké benzínce nemohla jsem se dočkat, až dojdu na toalety a dám si něco k jídlu.
Objednali jsme si tousty a po snězení jsme opět nasedli do auta.
Stále mi psal táta, jestli je něco v pořádku a já začínala být už paranoidní a cítila strach.
Přišlo mi, že každé auto, které kolem nás projelo nás sledovalo, i když to bylo absurdní.

Od další hodinu později

,,Jasone, mám hrozný pocit."
,,Proč?" nechápavě se na mě podíval a pak se zase podíval na cestu.
,,Nevím furt mi píše táta, jestli je všechno v pořádku. Mám strach, že mi něco neřekl."
,,Kdyby snad něco tajil nepustil by nás."
,,Nechtěl, abychom jeli. Dokonce mi to říkal se slzami v očích Jasone."
,,Fajn zavolej mu."
,,Tati? Neboj všechno je v pořádku. Jen jsem se chtěla zeptat, zda je vše v pořádku, choval ses divně. Cože? A proč jsi nám nic neřekl? Jason, prý nic neví. Aha, dobře. To jsi mě neuklidnil. Já vím, říkal jsi ať nikam nejdeme. Mám tě ráda, ahoj."
,,Proč jsi mi neřekl, že ti táta řekl, proč nechce, abych jela?" vyjekla jsem.
,,Protože ses tak hrozně těšila, proto teď nejedeme po dálnici, ale po cestách, které jsem našel s kluky."
,,Kdybych věděla, že nám hrozí nebezpečí nikam bych nejela!"
,,Nic se nám nestane, bože," protočil oči a já se zamračila.
Otočila jsem se naštvaně k oknu a nemínila s ním mluvit.

O patnáct minut později.
,,Co to je?" řekl Jason a já se podívala na cestu před nás.
,,Myslíš tona zemi?"
,,Jo," odpověděl a já pořádně zaostřila.
,,Jasone, to je ostnatý drát, zastav!" vyjekla jsem pár metrů před drátem.
,,Kurva!" vyjekl, když na něj najel a auto chytilo smyk.
Hned jsem se rukama zapřela, abych se nebouchla o sklo nebo palubní desku.
,,Super, hlavně nic se nestane!" zařvala jsem na něj, když se auto zastavilo na okraji silnice.
Během chvilky se kolem nás objevily tři auta s černými skly značky Peugeot.
,,Jasone," šeptla jsem vyděšeně a on se na mě podíval.
Své ruce jsem dala na své břicho a v mých očích byly hned slzy, které chtěly ven.
,,Zůstaň tady," řekl a vzal si z přihrádky pistol.
,,Jasone," zastavila jsem ho a on se na mě podíval.
,,Miluju tě," řekla jsem a on mě políbil.
,,Taky tě miluju," usmál se a poté zavřel dveře.
Jason se blížil k autu a z nich vylezl muž v černých kalhotách a bílém roláku s pleškou.
Díval se na Jasona s menším úsměvem a šel stále blíž k němu.
O něčem se začali bavit a z ničeho nic se Jason pohotově otočil a vystrašeně na mě zařval: ,,Gab, vypadni z toho auta!"
Nechápala jsem, o co šlo, ale hned jsem vylezla z auta a vystrašeně odepla pás a otevřela dveře od auta.
,,Gab, dělej," zařval znovu a z ničeho nic jsem ucítila obrovský tlak na mé záda a poté má hlava dopadla silně na kámen opodál.
Jediné na, co jsem se zmohla byl poslední pohled Jasonovi, který ke mně chtěl běžet, poté jen tma a pulsující bolest v celém těle.

Pohled Jasona

Došel jsem blíž k autům, které byli docela vzdálené od toho našeho.
Nebudu vám lhát, byl jsem vystrašený.
Strach o Gab a Tobiho rostl každým krokem a já jen doufal že oni budou v pořádku.
Když se přede mnou objevil muž s pleškou nikoho mi nepřipomínal.
,,Vím, že mě neznáš Mccane," vyprskl moje příjmení jako špínu.
,,Jenže mého nadřízeného znáš moc dobře, Romanovskij," řekl se svým ruským přízvukem a já zmrzl na místě.
,,Rusové jsou ve státech," opakovala se mi v hlavě věta Gabininého otce.
,,S tebou si šéf špinit ruce nechce, chce jen odplatu za vaše nevyřízené účty. Přesněji za Garciovi nevyřízené účty," pousmál se s pohledem na auto.
,,Doufám, že tvá přítelkyně dokáže přežít výbuch," mrkl na mě a já hned řval na Gab, která seděla v autě.
Jenže než vylezla bylo pozdě, auto bouchlo a já nestihl včas doběhnout k ní.
Dopadla na zem, avšak, kde to jsem nezahlédl, protože mě pohltila bolest pravého stehna.
,,A tohle je za mrhání mým časem," řekl a já spadl k zemi.
,,Gab!" zařval jsem a snažil se v kapse nahmatat telefon, abych zavolal záchranku.
Během pár minut se mi to povedlo a já se snažil zvednout, ale marně.
Pomalu jsem se plazil k našemu autu, abych našel Gab, ale trvalo mi to snad celou věčnost.
Když jsem ji konečně zahlédl, uslyšel jsem hlasitý zvuk sirén a hned na to záchranáře nakládající nás do sanitky.
,,Moje přítelkyně, je těhotná, prosím. Zachraňte ji," řekl jsem a poté se mi zavřely víčka

Probudil jsem se na odporný pípající zvuk, a po otevření očí jsem málem vyskočil z kůže.
,,Panebože, Gab," vyjekl jsem a posadil se.
Během chvilky se tu objevil doktor se sestřičkou a dívali se na mě zvláštním pohledem.
,,Pane Mccane, je tu policie a potřebuje od vás odpovědět na pár otázek," řekla sestra.
,,Jděte říct panu policistovi, že pan Mccane potřebuje odpočinek."
,,Doktore, jak je na tom moje přítelkyně a naše dítě," vyhrkl jsem.
,,Pane Mccane, utrpěl jste střelnou ránu do pravého stehna, kulka byla stále ve vašem stehně. Z velké bolesti jste omdlel a my vás zde operovali. Vše proběhlo v pořádku a vaše noha se zotaví."
,,Dobře tohle mě nezajímá, co moje přítelkyně?" zeptal jsem se znovu a on se podíval na zem a pak na mě.
,,Je mi to moc líto, ale nepřežila. Slečna Garcia, utrpěla krvácení do mozku, které nešlo zastavit, měla popáleniny nejvyššího stupně na 80% těla. Bohužel váš syn nepřežil, utrpěl syndrom náhlého úmrtí, je to běžné, když je matka v ohroženém stavu právě jako byla vaše přítelkyně," řekl a já nevěřil svým uším.
,,To je blbost, Gab žije!" vyjekl jsem.
,,Je mi to moc líto," řekl.
,,Vaše lítost mi je na nic!" znovu jsem vyjekl.
,,Já vím," řekl a poté odešel z pokoje.
,,Panebože, Gab, Tobi," vzlykl jsem a hlavu si dal do dlaní.

Vaše názory?

Chriss. 

Dangerous ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat