Dangerous ✔

51.

S Miyou jsme přespaly v domě, jelikož jsem si tu dotáhla velkou matraci, abych nejezdila, jak blb k Jasonovi a zase zpátky.
Ráno jsme zašly do blízké kavárny, která je jen pět minut cesty ulicí, která je plná domů.
Sedly jsme si ke stolu a čekaly, než přijde číšnice nebo číšník.
„Dobrý den, vítejte u Two Hands (Kavárna vážně existuje). Zde máte lístek a já se k vám vrátím za okamžik," usmála se mile a poté odešla.
„Vypadá tu to moc dobře," uznala Miya.
„To jo," souhlasila jsem s ní a podívala se do lístku.
Po chvilce zase přišla s úsměvem.
„Tak máte vybráno?" zeptala se.
„Ano, já si dám karamelové latté s vanilkovou zmrzlinou," řekla Miya.
„No a já si dám francouzské latté se šlehačkou a k tomu nám oběma míchaná vajíčka se slaninou a borůvkový muffin," usmála jsem se a ona si vše zapsala a s úsměvem odešla.
„Už se těším," olízla si rty Miya a já se musela zasmát.
„Kdy přijede Jason?" zeptala se.
„Pozítří," řekla jsem.
„Já musím, už zítra odjet," řekla.
„Já vím, ale musíš brzy přijet," řekla jsem naprosto vážně.
„O to se neboj, ještě když přemýšlíš nad dítětem," uchechtla se.
„Přemýšlela jsem nad ním i ve svých devíti letech, když jsem své panence vydloubla oko," řekla jsem a ona se rozesmála.
„Nevím, zda by se tohle mělo dělat i živému miminku," poznamenala jsem a obě jsme se zasmály.
„Budeš určitě skvělá a vaše dítě bude to nejlepší ve všech oborech," mrkla na mě.
„Právě že, já nechci, aby dělalo to, co my s Jasonem."
„Chápu."
„Ale i tak to dítě bude chudák."
„Možná," řekla Miya a já se zasmála.
Hned na to přišla servírka s naší objednávkou.
„Děkujeme," řekly jsme obě.
„Nějak rychle," řekla jsem šokovaně a ona přikývla.
Daly jsme se hned do jídla, a musím uznat, že sem musím Jasona dotáhnout.
Bylo to dokonalé, a to nemluvě o tom muffinu.
Po snídani jsme šly zase zpět do domu a domalovaly poslední místnost.

„Co teď?" zeptala se.
„Můžeme zajít do centra a kouknout na nábytek do obýváku," řekla jsem.
„Neříkala jsi, až přijede Jason?"
„Myslela jsem jen ložnici," mrkla jsem.
„Dobře, tak jdeme," řekla nadšeně a poté, co jsme se oblékly jsme šly do centra.

Chovaly jsme se jak malé, ale stejně jsme vybraly sedačku a stolek s křesly.
Před odchodem jsme zašly do restaurace na společný oběd, protože nám dost vyhládlo.
Zítra by mi měli nábytek dovézt, takže budu mít co dělat, až Miya odjede.
Večer jsme si objednaly pizzu, zapnuly film a udělaly si holčičí večer, jak se patří.

Po filmu jsme ještě minimálně dvě hodiny prokecaly, a poté ulehly zády k sobě.
Nevím, kam šly myšlenky od Miy, ale moje myšlenky byly jako zblázněné.
Představovala jsem si normální rodinný život s Jasonem, kdy jsme se nemuseli strachovat o to, zda se něco nestane našemu dítěti, pokud nějaké bude.
Nevěděla jsem proč, ale i přes to že uvnitř mě nic nebylo, kromě orgánů samozřejmě, jsem si břicho pohladila a poté usnula.

Vaše názory?
Na Gab jde nějak moc mateřství, avšak bere v potaz následky.

Vaše Chriss.