37.

4K 182 13
                                    

Zrovna s Jasonem ležíme společně s klukama v obýváku a koukáme na horor, který se jmenuje Chraň nás od zlého.
Ležela jsem na Jasonově hrudi a on mě jemně hladil po zádech.
Ryan seděl na kraji pohovky a ostatní různě po zemi nebo v křeslech.
Když tam zrovna byla lekavá scéna, usmála jsem se na Jasona a dívala se dál.
Hororů se nebojím, jasně každý se aspoň jednou lekne, ale většinou mám neutrální výraz.
Znovu jsem se podívala na Jasona a on šeptl: „Co furt koukáš?" uchechtl se.
„Nudím se." Šeptla jsem zpátky a on si olízl rty.
Poposedla jsem si a on si mě přitáhl do polibku.
„Hele vy dva, chceme se dodívat." Upozornil nás jeho otec a oba jsme se zasmáli.
„Stejně to je nuda." Řekl po chvilce Jason a já přikývla.
„Nechceš se jít projít?" Zeptal se mě.
„Ne, chci si užít poslední hodiny s tebou." Šeptla jsem a on se nádherně usmál.
„Potom tě odvezu domů a ty mi hned napíšeš, co se doma dělo." Řekl a já přikývla.
„Nejdeme do pokoje?" Šeptla jsem, protože všichni kromě mě a Jasona byli skoro na televizi nalepení.
„Jasně." Řekl a hned na to jsme se oba zvedli a šli do jeho pokoje.

„Jasone mám docela strach." Přiznala jsem.
„Tak určitě tě neuhodí, to se neboj." Řekl a já jen přikyvovala.
Přitáhl si mě do objetí a hladil mě po zádech, což mě neskutečně uklidňovalo.
„Dobrý zlato?" zeptal se mě a já přikývla.
„Nevím, co bych bez tebe dělala."
„Nemohla bys beze mě žít."
„To ani ty beze mě." Vyplázla jsem na něj jazyk.
„To máš pravdu." Řekl a já se mu podívala do očí.
Karamel se rozpínal a jeho pohled byl hladový, potřebovala jsem ho mít jen u sebe a nechtěla jsem od něj odejít.

„V kolik chceš jet?" zeptal se mě, když jsme spolu leželi v posteli a mazlili se.
„Nikdy." Políbila jsem ho znovu na rty.
„Nepustil bych tě, kdybys nemusela už tak se budeme vídat málokdy, ale neboj budu se snažit vplížit do tvého pokoje." Usmál se na mě.
„V to doufám." Usmála jsem se na něj taky.
„Pojedeme asi kolem deváté večer." Zakňučela jsem.
„Zkus s tátou promluvit, až bude mít dobrou náladu."
„To mě taky napadlo." Řekla jsem mu.
„No jo." Protočil očima a já se mu přisála na krk.
Udělala jsem mu pár značek a když jsem se odtáhla, usmála jsem se.

„Vyfoť se semnou." Zakňučela jsem už asi po páté, když se snažím Jasonapřemluvit, aby se semnou vyfotil.
„Gab já se nechci fotit." Namítal stále.
„No tak Jasey." Políbila jsem ho a já se usmála, když začal semnouspolupracovat.
V tu chvíli jsem to vyfotila a pak se od něj odtáhla.
„Ha!" začala jsem se smát a on se zamračil.
„To není fér." Ohrnul spodní ret do, kterého jsem ho jemně kousla.
„Teď už nemusíš dělat scény a vyfotit se semnou." Olízla jsem si rty a on sipovzdychl.
„Jen jednu." Namítl.
„To určitě." Uchechtla jsem se a začala nás fotit. 

 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


„Nejlepší je stejně ta poslední." Olízl si ret a já se zakryla dekou.
„Mě se líbí všechny." Namítla jsem a začala se na ně znovu dívat.
„Ale ta poslední je prostě úžasná, dám si jí na tapetu." Políbil mě a já se usmála.
„Super, budeš jí všem ukazovat?" nadzvedla jsem pravé obočí.
„Ne schválně určitě ne." Usmál se a pohladil mě po tváři.
„To už je půl deváté?" řekla jsem zničeně a podívala se na hodiny a pak opět na něj.
„Nechci, abys odjela." Šeptl neslyšně a já ho políbila.
„Měla bych se obléct." Mířila jsem tím na své polonahé tělo.
„Mě se to líbí." Olízl si rty, když jsem vylezla z postele a oblékala si podprsenku a tričko.
„Pojedeme?" zeptala jsem se ho a on jemně přikývl.

„Tak se mějte kluci." Pozdravila jsem je a oni mě hned také pozdravili.
„Měj se Gab, a hlavně ať vše dopadne dobře." Usmál se na mě Jeremy a já ho objala a pak jsme si s Justinem sedli do auta.

„Napiš mi hned ať vím, že je všechno v pořádku." Řekl a já přikývla.
„Zítra se za tebou stavím, nech hlavně otevřené okno, kolem šesté večer." Řekl.
„O půl šesté táta odchází na poradu, takže vše bude v pořádku, ale domluvím se s Paulem ať jde od mých dveří."
„Dobře, hlavně ať se nikdo nic nedoví." Řekl.
„Nesmí." Dodala jsem.
„Nedozví." Šeptl a políbil mě.
„Zítra." Řekla jsem.
„Zítra." Zopakoval po mě a já vylezla z auta.

„Byla jsi s ním?!" vyjel na mě otec hned ve dveřích.
„A s kým jiným?!" vyprskla jsem na něj.
„Nebuď na mě drzá Gabriello!" zařval na mě a já se zamračila.
„Vypadni do svého pokoje a zítra po škole ti začíná práce." Usmál se ironicky a odešel pryč.
„Bože." Protočila jsem oči a vešla do pokoje.

Nabíječ
„Tak co?"

Bohyně
„Jsem v pořádku, jen na mě zařval, a to je vše."

Nabíječ
„Dobře. Nemůžu se dočkat na zítřek."

Bohyně
„Odpočítávám hodiny."

Nabíječ
„Já minuty."

Vaše názory?
Vaše PrincessTopinka

Dangerous ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat